Ještě před několika lety končila práce trenéra odchodem sportovce z tréninku. Dnes je situace zcela jiná. Moderní technologie umožňují sledovat organismus prakticky nepřetržitě a umělá inteligence vyhodnocuje získaná data i v době, kdy sportovec odpočívá, spí nebo cestuje na závody.

Vzniká tak něco, co bychom ještě před deseti lety považovali za science fiction. Digitální trenér, který nikdy nespí.

Nejde o robota nahrazujícího člověka. Jde o rozsáhlý systém senzorů, nositelné elektroniky, kamer a výpočetních algoritmů, které společně vytvářejí nejpodrobnější obraz sportovce, jaký byl dosud k dispozici.

Každý pohyb se mění v informaci

Moderní vrcholový sport dnes produkuje obrovské množství dat. Chytré hodinky měří srdeční frekvenci a její variabilitu. GPS senzory zaznamenávají uběhnutou vzdálenost, rychlost, zrychlení i změny směru. Akcelerometry sledují intenzitu pohybu a gyroskopy vyhodnocují stabilitu těla.

K tomu se přidávají tlakové senzory v obuvi, měření síly odrazu, analýza dechové frekvence, okysličení krve nebo kvalita spánku.

Ještě před několika lety představovalo takové množství údajů problém. Dnes právě umělá inteligence dokáže během několika sekund rozpoznat souvislosti a upozornit trenéra na změny, které by jinak zůstaly skryté.

Data sama o sobě totiž vítěze nevytvářejí. Rozhodující je jejich správná interpretace.

Kamera vidí více než lidské oko

Další revoluci představuje videoanalýza.

Nejde už pouze o zpomalené přehrávání záběrů po závodě. Moderní systémy využívající umělou inteligenci dokážou automaticky rozpoznat jednotlivé fáze pohybu, sledovat postavení kloubů, trajektorii těla nebo práci končetin.

Ve sprintu analyzují délku a frekvenci kroku. U skokanů sledují odraz i letovou fázi. Ve fotbale vyhodnocují postavení hráčů bez míče, kvalitu presinku nebo nabídku do volných prostorů. V tenisu porovnávají techniku podání s nejlepšími světovými hráči. V plavání měří efektivitu každého záběru.

Výhodou je rychlost. Trenér nemusí dlouhé hodiny procházet videozáznamy. Umělá inteligence sama označí klíčové okamžiky, které stojí za pozornost.

Technologie pomáhají i během závodů

Nositelná elektronika už dávno neslouží pouze při tréninku.

V řadě sportů pomáhá sledovat zatížení během samotných soutěží. Fotbalové kluby běžně analyzují počet sprintů, intenzitu běhu i celkovou fyzickou zátěž hráčů. Cyklistické týmy pracují s údaji o výkonu ve wattech, tepové frekvenci a kadenci šlapání. Veslaři, běžci nebo triatlonisté využívají nepřetržité sledování tempa i energetického výdeje.

Umělá inteligence následně porovnává aktuální výkon s dlouhodobým profilem sportovce. Trenér tak získává přesnější informace o tom, zda má závodník ještě rezervy, nebo se již pohybuje na hranici bezpečné zátěže.

To vše umožňuje přijímat kvalitnější rozhodnutí nejen během přípravy, ale také přímo v průběhu závodů.

Budoucnost patří propojeným systémům

Největší změna však teprve přichází.

Dnes jednotlivá zařízení často fungují samostatně. V nejvyspělejších sportovních centrech se však začínají propojovat do jednoho inteligentního systému. Ten spojuje údaje z biomechaniky, fyziologie, laboratorních testů, videoanalýzy, meteorologických podmínek i zdravotní dokumentace.

Výsledkem není jen přehled dat, ale digitální model sportovce, který se neustále učí a zpřesňuje své předpovědi.

Právě zde vzniká nový obor sportovní vědy. Už nejde pouze o trenéry, lékaře a fyziology. Do realizačních týmů stále častěji vstupují datoví analytici, odborníci na strojové učení, vývojáři softwaru i specialisté na kybernetickou bezpečnost.

Český sport stojí před velkou příležitostí

Rozvoj nositelné elektroniky přináší významnou změnu i pro menší sportovní země. Technologie, které byly ještě před několika lety dostupné pouze olympijským centrům, se postupně stávají finančně dosažitelnými i pro univerzity, sportovní svazy nebo profesionální kluby.

To otevírá velkou příležitost také pro Českou republiku. Máme kvalitní odborníky na biomechaniku, fyziologii i sportovní medicínu. Stále více českých univerzit se věnuje umělé inteligenci, analýze dat a vývoji senzorových technologií. Výzvou bude propojit tyto obory do jednoho funkčního systému, který bude sloužit vrcholovým sportovcům.

Budoucnost totiž nebude patřit tomu, kdo bude mít nejdražší hodinky nebo nejvíce senzorů. Úspěšnější budou ti, kteří dokážou získané informace správně využít.

V příštím dílu seriálu se zaměříme na týmové sporty. Ukážeme si, jak umělá inteligence mění fotbal, hokej, basketbal nebo volejbal a proč dnes trenéři analyzují soupeře způsobem, který byl ještě před několika lety nemyslitelný.

Přečtěte si také:

Sport a umělá inteligence. Začíná revoluce bez velkého hluku

Umělá inteligence mění trénink. Každý sportovec má vlastní plán

Umělá inteligence chrání sportovce. Dokáže odhalit zranění dříve

Zdroje:

• Olympics.com – Olympic AI Agenda
• MIT Sloan Sports Conference 2026
• Wearable technology in the sports medicine clinic to guide the return-to-play and performance protocols of athletes following a COVID-19 diagnosis
• IOC consensus statement on recommendations and regulations for sport events in the heat

(nov)