Každý trenér zná okamžik, kdy si položí stejnou otázku. Přidat ještě jednu náročnou tréninkovou jednotku, nebo dát sportovci den odpočinku? Rozhodnutí může znamenat rozdíl mezi životním výkonem a několikaměsíční léčbou zranění.

Po desetiletí se podobná rozhodnutí opírala především o zkušenosti trenérů, lékařů a fyzioterapeutů. Dnes k nim přibývá nový partner. Umělá inteligence.

Nejde o náhradu lidského úsudku. Jde o nástroj, který dokáže spojit tisíce údajů do jednoho obrazu a upozornit na změny, které člověk běžně nezaznamená. Právě proto se prevence zranění stává jednou z nejrychleji se rozvíjejících oblastí sportovní vědy.

Organismus vysílá signály mnohem dříve

Většina vážných sportovních zranění nevzniká náhodou. Organismus na přetížení upozorňuje dlouho předtím, než dojde k nataženému svalu, únavové zlomenině nebo přetržení vazu.

Problém je, že tyto signály bývají velmi nenápadné. Mění se délka kroku, mírně klesá koordinace pohybů, prodlužuje se reakční doba, zhoršuje se kvalita spánku nebo se nepatrně mění srdeční variabilita. Každá změna sama o sobě nemusí znamenat problém. Dohromady však vytvářejí obraz nastupující únavy.

Právě zde přichází ke slovu umělá inteligence. Dokáže současně vyhodnocovat data z chytrých hodinek, senzorů pohybu, GPS systémů, biomechanických kamer, laboratorních měření i subjektivních dotazníků sportovců. Algoritmy hledají souvislosti, které by lidský mozek při takovém množství informací prakticky nemohl sledovat.

Výsledkem není diagnóza, ale upozornění. Trenér dostává informaci, že riziko zranění konkrétního sportovce roste a že může být vhodné upravit tréninkový plán.

Pohyb prozradí více, než si myslíme

Jedním z největších přínosů umělé inteligence je analýza samotného pohybu.

Moderní kamerové systémy dnes dokážou bez použití speciálních markerů vytvořit přesný trojrozměrný model běhu, skoku nebo změny směru. Software následně porovnává aktuální techniku s předchozími záznamy.

Stačí drobná změna zatížení jednoho kolena, mírně odlišná práce kyčlí nebo nepatrná asymetrie při dopadu a systém upozorní na zvýšené riziko přetížení.

Ve fotbale se podobné technologie využívají při sledování sprintů a změn směru. V atletice pomáhají odhalovat změny techniky běhu způsobené únavou. U lyžařů sledují zatížení kolenních kloubů, u plavců efektivitu záběrů a u cyklistů symetrii šlapání.

Právě tato schopnost zachytit téměř neviditelné odchylky představuje jednu z největších výhod moderních systémů.

Únava už není jen pocit

Ještě donedávna rozhodoval o únavě především samotný sportovec. Pokud se cítil dobře, pokračovalo se v tréninku. Dnes už víme, že subjektivní pocit nemusí odpovídat skutečnému stavu organismu.

Umělá inteligence proto pracuje s celou řadou biologických ukazatelů. Sleduje kvalitu spánku, srdeční variabilitu, ranní tepovou frekvenci, objem předchozí zátěže, regeneraci svalů i psychickou pohodu.

Postupně se učí, jak konkrétní sportovec reaguje na různé typy zatížení. Někomu stačí jeden den odpočinku, jiný potřebuje delší regeneraci. Algoritmus vytváří individuální profil, podle něhož dokáže doporučit optimální trénink nebo naopak varovat před příliš vysokou zátěží.

Tím se zásadně mění přístup ke sportovní přípravě. Místo stejného programu pro celý tým vzniká skutečně individuální řízení tréninku.

Největší vítězství je zranění, které nikdy nevznikne

Ve světovém sportu dnes stále častěji zaznívá jednoduchá myšlenka. Největším úspěchem není návrat po zranění. Největším úspěchem je zranění, kterému se podařilo předejít.

Právě proto investují přední sportovní centra miliony dolarů do systémů, které propojují umělou inteligenci, sportovní medicínu, biomechaniku a fyziologii. Každý měsíc bez zranění znamená více kvalitního tréninku, delší sportovní kariéru a často také výrazně vyšší šanci na medailový úspěch.

Pro Českou republiku je to mimořádně aktuální téma. Máme řadu špičkových lékařů, fyzioterapeutů i odborníků na sportovní vědu. Otázkou však zůstává, jak rychle se podaří propojit jejich zkušenosti s nejmodernějšími technologiemi a umělou inteligencí. Právě tato spolupráce může v příštích letech rozhodovat o tom, zda budou čeští sportovci držet krok se světovou elitou.

V příštím dílu seriálu se podíváme na další oblast, ve které umělá inteligence mění sport. Zaměříme se na týmové hry a ukážeme si, jak AI analyzuje soupeře, připravuje taktiku a pomáhá trenérům rozhodovat během samotných utkání.

Přečtěte si také:

Sport a umělá inteligence. Začíná revoluce bez velkého hluku

Umělá inteligence mění trénink. Každý sportovec má vlastní plán

Zdroje:

• International Olympic Committee – Olympic AI Agenda⁠
• British Journal of Sports Medicine – Machine learning approaches to injury risk prediction in sport⁠
• Nature Scientific Reports – AI-driven medical image analysis for sports injury prediction and rehabilitation⁠
• PubMed Central – A Comprehensive Review of Injury Risk Prediction Methods

(nov)