Evropský fotbal čelí zásadnímu sporu o rozdělení moci a peněz. Unie evropských klubů (UEC) podala 16. listopadu Evropské komisi stížnost na dohodu mezi UEFA a organizací European Football Clubs (EFC), která zastupuje profesionální kluby. Podle stěžovatelů současný systém zvýhodňuje nejbohatší týmy, zatímco stovky dalších mají jen omezený vliv na pravidla soutěží a rozdělování příjmů. Spor otevírá otázku, zda evropskému fotbalu stále vládne sportovní princip, nebo stále více ekonomická síla největších klubů.
Velkokluby získaly výsadní postavení až do roku 2033
Základem sporu je dohoda UEFA s někdejší Evropskou klubovou asociací (ECA), dnes působící pod názvem EFC. Dokument podepsaný v září 2023 byl v říjnu 2024 prodloužen až do července 2033. UEFA v něm uznává EFC jako výhradního představitele klubových zájmů při jednání o evropských soutěžích.
Rozsah jejího vlivu ukazuje složení výboru UEFA pro klubové soutěže. EFC nominuje 16 z jeho 20 členů, kteří posuzují změny soutěžních formátů, kvalifikačních pravidel a finančních odměn. Další tři členy vybírá UEFA a jednoho deleguje organizace evropských lig. EFC navíc nominuje dva členy výkonného výboru UEFA. Přestože konečné rozhodovací pravomoci zůstávají příslušným orgánům UEFA, vliv klubové organizace na přípravu zásadních návrhů je značný.
UEC, sdružující 138 profesionálních klubů, tvrdí, že výsadní zastoupení EFC a nerovná hlasovací práva uvnitř této organizace posilují postavení největších týmů. Kritizuje také údajná omezení členství v dalších přeshraničních klubových sdruženích. Současné úplné znění dohody navíc podle UEC nebylo veřejně zpřístupněno.
EFC tato tvrzení nepřijímá jako prokázaný stav. Organizace zastupuje přibližně 920 klubů a v září schválila reformu svého vedení, která má rozšířit zastoupení různých kategorií členů. Nová třiatřicetičlenná rada má od dalšího funkčního období vyhradit pět až sedm míst asociovaným členům. UEFA dlouhodobě zdůrazňuje, že partnerství s EFC přispívá ke stabilitě soutěží a pomáhá klubům všech velikostí. K samotné listopadové stížnosti však UEFA ani EFC podle agentury Reuters bezprostředně neposkytly vyjádření.
Miliardy eur ukazují skutečnou váhu rozhodování
Finanční rozměr sporu vysvětluje, proč menší kluby požadují změnu. UEFA pro sezonu 2025/2026 plánuje hrubé příjmy mužských klubových soutěží ve výši 4,4 miliardy eur. Z následně rozdělovaných čistých prostředků má 3,317 miliardy eur připadnout účastníkům hlavních fází Ligy mistrů, Evropské ligy a Konferenční ligy. Na solidární platby klubům, které se těchto fází neúčastní, je z hrubých příjmů vyčleněno 308 milionů eur, tedy sedm procent.
UEFA připomíná, že solidarita v posledních letech výrazně vzrostla a podporuje zejména mládežnický fotbal. Peníze však v základním modelu směřují především klubům nejvyšších domácích soutěží. Jejich využití pro nižší ligy je možné prostřednictvím národních asociací za stanovených podmínek. UEC proto prosazuje širší odměňování klubů podílejících se na výchově hráčů. Podle jejího modelového propočtu by navrhovaný systém mohl v sezoně 2025/2026 přinést klubům mimo nejvyšší soutěže přibližně 67 milionů eur.
Ekonomická studie předložená stěžovateli navíc uvádí, že od roku 2000 obsadilo přibližně 50 klubů kolem 80 procent míst v Lize mistrů. Údaj sám neprokazuje porušení práva, upozorňuje však na dlouhodobou koncentraci účasti v nejvýnosnější evropské soutěži. Pravidelné příjmy z evropských pohárů umožňují úspěšným klubům dále posilovat, zatímco jejich konkurenti se do stejného finančního postavení dostávají podstatně obtížněji.
Vliv EFC přitom nekončí u sportovních pravidel. Společně s UEFA řídí podnik UC3, který od roku 2025 spravuje komerční práva mužských i ženských evropských klubových soutěží. Obě organizace mají v jeho správní radě rovnocenné zastoupení. EFC tak spolurozhoduje také o obchodním využití televizních, sponzorských a dalších práv, z nichž evropský fotbal získává miliardové příjmy.
Spor může změnit pravidla řízení evropského fotbalu
UEC žádá Evropskou komisi, aby prověřila možný rozpor dohody s články 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie, které zakazují protisoutěžní dohody a zneužívání dominantního postavení. Požaduje zveřejnění dokumentu, odstranění případných nepřípustných omezení a širší zastoupení klubů při rozhodování. Samotné podání stížnosti ovšem neznamená zahájení formálního vyšetřování ani potvrzení nezákonného jednání.
Významným právním východiskem je rozsudek Soudního dvora EU z prosince 2023 ve věci evropské Superligy. Soud tehdy zdůraznil, že také mezinárodní sportovní organizace musejí respektovat pravidla hospodářské soutěže a jejich rozhodovací mechanismy nesmějí být svévolné nebo diskriminační. Rozsudek však neposuzoval nynější dohodu UEFA s EFC, a nepředjímá proto výsledek současného sporu.
Z politického hlediska evropského sportu vzniká pozoruhodný rozpor. UEFA dlouhodobě obhajuje otevřený soutěžní model proti uzavřené Superlize, nyní však sama čelí výhradám, že rozhodování uvnitř jejího systému není dostatečně otevřené. Pokud mají největší kluby prostřednictvím svého zastoupení zásadní vliv na pravidla soutěží i rozdělování peněz, vyvstává otázka, zda současný model dostatečně chrání zájmy ostatních účastníků.
Dopady sporu mohou být významné také pro český fotbal. Pro kluby, které pravidelně nehrají evropské poháry, jsou zásadní solidární platby, odměňování výchovy hráčů i pravidla sportovního postupu. Právě menší organizace často nesou značnou část nákladů na rozvoj talentů, zatímco největší finanční výnosy vznikají až na vrcholu soutěžního systému.
Evropská komise nyní dostala příležitost posoudit, zda výhradní zastoupení jedné klubové organizace odpovídá pravidlům hospodářské soutěže. Širší problém však zůstane bez ohledu na právní výsledek. Evropský fotbal bude muset vysvětlit, jak chce zachovat otevřenou sportovní soutěž v prostředí, kde se ekonomická síla a rozhodovací vliv stále více soustřeďují u největších klubů.
Spor tak není pouze o rozdělení miliard eur. Rozhoduje se také o tom, kdo bude mít právo určovat budoucnost evropského fotbalu.
Zdroje:
- Union of European Clubs – oficiální oznámení stížnosti, 16. listopadu 2026
- Reuters – stížnost UEC proti UEFA a EFC
- UEFA – prodloužení partnerství s ECA do roku 2033
- UEFA – finanční rozdělování příjmů klubových soutěží
- EFC – reforma řízení a zastoupení klubů ze září 2026
- UC3 – společný podnik UEFA a EFC
- Soudní dvůr EU – rozsudek C-333/21 ve věci Superligy
(sklen; foto: AI)





















