Když Venus Williamsová v roce 1997 poprvé nastoupila na US Open, bylo jí sedmnáct let. Při grandslamové premiéře v New Yorku prošla až do finále, kde podlehla Martině Hingisové. O devětadvacet let později se na stejném místě objeví znovu.
Pořadatelé letošního US Open udělili 46leté Američance divokou kartu do hlavní soutěže ženské dvouhry. Sedminásobná grandslamová vítězka a někdejší světová jednička tak dostane další možnost nastoupit ve Flushing Meadows. Loni zde skončila v prvním kole po porážce s českou tenistkou Karolínou Muchovou.
Na první pohled jde pouze o zajímavost z tenisového kalendáře. Při bližším pohledu však Williamsová představuje jeden z nejvýraznějších příkladů sportovní dlouhověkosti.
Kariéry pokračující hluboko po čtyřicítce zůstávají ve vrcholovém sportu výjimečné. Už ale nejsou zcela nepředstavitelné. Lepší možnosti regenerace, rehabilitace, individuální přípravy nebo řízení závodního programu dovolují některým mimořádným sportovcům pokračovat podstatně déle než dříve.
V případě Venus Williamsové je ovšem časový rozsah její kariéry mimořádný i podle těchto měřítek.
Od finále v sedmnácti k US Open ve 46 letech
Williamsová patřila mezi největší tenisové talenty své generace ještě před začátkem nového tisíciletí.
US Open poprvé vyhrála v roce 2000 a titul obhájila o rok později. Celkem získala sedm grandslamových titulů ve dvouhře – pět ve Wimbledonu a dva v New Yorku.
Její kariéra tak propojuje tenisové epochy, které dnes vypadají téměř jako různé světy.
V době jejího prvního finále US Open ještě hrála Steffi Grafová. Roger Federer dosud nezískal jediný grandslamový titul. Carlos Alcaraz ani Coco Gauffová ještě nebyli na světě.
A Venus Williamsová stále nastupuje na profesionálním okruhu.
Neznamená to samozřejmě, že by ve 46 letech patřila mezi favoritky grandslamového turnaje. Právě naopak. Dnes potřebuje k účasti v hlavní soutěži divokou kartu a výsledky už nelze porovnávat s obdobím její největší dominance.
To ale na výjimečnosti jejího příběhu mnoho nemění.
Podobné rozhodnutí zároveň otevírá tradiční otázku divokých karet: mají pořadatelé dát přednost mladému talentu, nebo bývalé šampionce, která přináší mimořádný příběh a zájem publika?
US Open letos zvolilo obě cesty. Vedle Williamsové dostala divokou kartu například také šampionka z roku 2017 Sloane Stephensová, která se vrací po problémech se zraněním.
U Venus však pořadatelé získávají něco, co současný žebříček WTA zachytit nedokáže.
Příběh téměř tří desetiletí světového tenisu.
Sestry Williamsovy znovu na jednom kurtu
Jak silné jejich jméno stále je, připomněl tento týden Cincinnati Open.
Venus a Serena Williamsovy tam společně nastoupily ve čtyřhře poprvé od US Open 2022. Proti Martě Kosťukové a Peyton Stearnsové prohrály 2:6, 6:1 a 8:10 v rozhodujícím supertiebreaku.
Ještě samotný průběh ukázal něco ze staré bojovnosti. Z nepříznivého stavu 0:6 v supertiebreaku se sestry dostaly až na 8:9, než zápas ukončila dvojchyba Venus.
Serena se přitom letos sama vrátila k profesionálnímu tenisu a sestry měly původně společně nastoupit už ve Wimbledonu. Z čtyřhry však odstoupily kvůli Sereninu zranění kolena, takže jejich skutečný společný návrat přišel až v Cincinnati.
Sportovní výsledek přitom není jediným důvodem, proč jejich společné zápasy stále vyvolávají pozornost.
Sestry Williamsovy získaly 14 grandslamových titulů ve čtyřhře a tři olympijská zlata ve čtyřhře. Jejich společná kariéra zasáhla několik generací tenisových fanoušků.
Když dnes znovu nastoupí společně, část publika nepřichází sledovat pouze současný tenis.
Přichází znovu vidět kus jeho historie.
Dlouhověkost neznamená věčné vítězství
Právě zde příběh Venus Williamsové přesahuje hranice jednoho tenisového turnaje.
Prodlužování sportovní kariéry totiž neznamená automaticky prodlužování období, kdy sportovec dokáže vítězit na nejvyšší úrovni.
To jsou dvě rozdílné věci.
Jednou je schopnost ve vysokém věku stále profesionálně trénovat, cestovat, nastupovat proti světové konkurenci a fyzicky zvládat požadavky vrcholového sportu.
Druhou je schopnost tuto konkurenci pravidelně porážet.
Venus Williamsová už není hráčkou, která přijíždí na US Open s realistickou pozicí favoritky na titul. Takový pohled by byl vůči současné tenisové realitě zavádějící.
Její výjimečnost dnes spočívá jinde.
Stále je schopna pokračovat ve sportu, v němž se poprvé dostala do grandslamového finále před téměř třemi desetiletími.
A právě to dobře ukazuje, jak se může měnit význam slova dlouhověkost ve vrcholovém sportu.
Nemusí znamenat, že sportovec zůstane do pětačtyřiceti nejlepší na světě.
Může znamenat, že dokáže svou profesionální kariéru prodloužit daleko za hranici, kterou jsme dříve považovali za její přirozený konec.
Jedna kariéra, několik tenisových generací
Nejzajímavější na letošním US Open Venus Williamsové proto možná nebude to, kolik zápasů vyhraje.
Je docela možné, že její cesta skončí už v prvním kole.
Podstatnější je časový oblouk, který její účast vytváří.
Mezi prvním US Open Venus Williamsové v roce 1997 a letošním turnajem uplynulo 29 let.
Za tu dobu se změnily rakety, povrchy, tréninkové metody, technologie, finanční možnosti hráček i způsob, jakým fanoušci tenis sledují. Přišly a odešly celé generace šampionek.
Williamsová mezitím prošla cestou od sedmnáctileté finalistky přes světovou jedničku a jednu z dominantních hráček své doby až k veteránce, která dnes potřebuje k účasti na grandslamu divokou kartu.
Právě tento kontrast je možná zajímavější než samotný výsledek jejího prvního zápasu.
Sportovní kariéry obvykle sledujeme prostřednictvím vítězství, titulů a rekordů. Jejich délka ale někdy dokáže vyprávět stejně pozoruhodný příběh.
Venus Williamsová začala psát ten svůj na US Open jako sedmnáctiletá v roce 1997.
Po 29 letech ještě stále není definitivně uzavřen.
Zdroje:
- Reuters – Venus Williams receives US Open wildcard
- US Open – Venus Williams headlines US Open wild cards
- Reuters – Williams sisters beaten on doubles return at Cincinnati Open
- The Guardian – Williams sisters come unstuck in Cincinnati
(buk; foto: AI)





















