Univerziáda jako rukojmí politiky. Zaplatit mají čeští studenti

Světový univerzitní sport otevírá soutěže neutrálním Rusům. V Česku se rozjíždí debata, zda kvůli tomu omezit vlastní studenty.

Český univerzitní hokej se několik měsíců před zimní univerziádou 2027 v čínském Čchang-čchunu dostal do situace, která vypovídá mnohem více o českém vztahu sportu a politiky než o samotném hokeji. Mezinárodní federace univerzitního sportu FISU rozhodla, za jakých podmínek mohou ruští studenti v jejích soutěžích nastupovat. Pokud příslušná mezinárodní federace nepovolila plný návrat, nejvyšším omezením má být neutrální režim – bez ruské vlajky, národní uniformy a dalších státních symbolů.

Právě jako Student Neutral Athletes budou ruští univerzitní hokejisté zařazeni do turnaje v Čchang-čchunu. Přesto se v České republice rozběhla diskuse, zda by české univerzitní reprezentace měly proti takovému soupeři vůbec nastoupit.

Téma otevřel 4. září článek iDNES, který účast českého týmu rámoval už titulkem, že se reprezentace „chystá porušit tabu“. O pět dní později následoval další text se stanoviskem předsednictva České konference rektorů, podle něhož by české univerzitní reprezentace proti ruským týmům nastupovat neměly.

Během několika dnů se tak z účasti českých studentů na řádné mezinárodní soutěži stal politický problém.

A právě tady je potřeba položit jednoduchou otázku: koho by český bojkot skutečně potrestal?

Ruskou vládu? Válku na Ukrajině? FISU? Ruské studenty? Nebo především české vysokoškoláky, kteří se roky připravují, aby mohli svou zemi reprezentovat na jedné z největších světových studentských sportovních akcí?

Protože právě oni mohou být jedinými, kdo za takové politické gesto zaplatí konkrétní a nevratnou cenu.

FISU stanovila pravidla, Česko chce hledat vlastní cestu

Rozhodnutí o účasti ruských studentů nevzniklo v Číně a nebylo vytvořeno kvůli hokejovému turnaji v Čchang-čchunu. Výkonný výbor FISU přijal 26. května 2026 nový jednotný rámec pro účast ruských a běloruských studentů ve svých soutěžích.

Federace reagovala na vývoj postoje Mezinárodního olympijského výboru i na skutečnost, že jednotlivé světové sportovní federace už postupují vůči ruským sportovcům rozdílně. Některé omezení zmírnily, jiné nadále vyžadují neutralitu a další si zachovaly přísnější režim.

FISU proto stanovila vlastní základní princip. Úplné vyloučení ruských studentů pouze na základě jejich národnosti považuje za nepřiměřené a neslučitelné se svým vzdělávacím posláním. Pokud není možná plná účast podle pravidel příslušné světové federace, maximálním omezením má být neutralita.

FISU přitom výslovně připomíná argument, že mladí sportovci nemají nést odpovědnost za jednání svých vlád.

Pro univerzitní sport je těžké hledat logičtější princip.

FISU následně v srpnu zveřejnila složení týmových soutěží pro univerziádu 2027. V mužském hokeji jsou mezi vybranými účastníky Česká republika, Kanada, Spojené státy, Slovensko, Japonsko, Kazachstán a další země. Vedle nich je zařazen tým Student Neutral Athletes z Ruské federace. Stejný neutrální ruský status se objevuje také v ženském hokeji a v mužském i ženském curlingu.

Není to tedy mimořádná výjimka pro český hokej. Je to soutěžní systém, který stanovila mezinárodní federace.

Spojené státy se na hry normálně připravují. USA Curling už v srpnu zveřejnil konkrétní studentské týmy pro univerziádu, přestože ve stejné soutěži budou startovat také ruští neutrální sportovci. Při rešerši jsme ve veřejně dostupných amerických ani dalších významných zahraničních zdrojích nedohledali srovnatelnou kampaň požadující kvůli účasti neutrálních Rusů bojkot celé univerziády nebo odmítání zápasů.

To samozřejmě neznamená, že v zahraničí neexistují kritické názory. Ukazuje to ale, že česká debata získala mimořádně vyhrocenou podobu.

Světový univerzitní sport hledá cestu, jak studenty vracet ke společnému soutěžení. V Česku se začíná debatovat, zda vlastní studenty ze soutěže raději nestáhnout.

Politické gesto zaplatí ten, kdo válku nezpůsobil

Postoj předsednictva České konference rektorů lze pochopit z hlediska pokračující ruské války proti Ukrajině. Rektoři podle iDNES považují umožnění účasti ruského studentského týmu za velmi nešťastné a upozorňují také na rozdíl mezi neutrálním jednotlivcem a celým týmem. Současně tvrdí, že není fér přenášet rozhodnutí o případném zápase přímo na studenty.

Jenže právě navrhované řešení vede k jinému problému: o jejich sportovní příležitosti by rozhodl někdo jiný.

Pokud český tým proti neutrálním ruským studentům nenastoupí nebo pokud by byla jeho účast na univerziádě omezena, válka na Ukrajině se tím nezkrátí. Ruská vláda svou politiku nezmění. FISU pravděpodobně nepřepíše pravidla a ostatní reprezentace budou pokračovat v turnaji.

Konkrétní důsledek pocítí český student.

Univerziáda přitom není bezvýznamný přátelský turnaj. Pro řadu vysokoškolských sportovců představuje nejvyšší světovou soutěž, na kterou se během studia mohou dostat. Ne každý univerzitní hokejista bude jednou hrát mistrovství světa nebo olympijské hry. Možnost obléknout reprezentační dres a nastoupit proti nejlepším studentským výběrům světa může být vrcholem jeho sportovní kariéry.

Taková příležitost se nedá vrátit za deset let, až bude geopolitická situace jiná.

Československý sport s podobným mechanismem vlastní zkušenost má. V roce 1984 Československo následovalo sovětský blok a nezúčastnilo se olympijských her v Los Angeles. Tehdejší českoslovenští sportovci o tomto politickém rozhodnutí nerozhodovali, přesto právě oni přišli o olympijskou šanci. Pro některé už se další nikdy nevrátila.

Dnešní situace samozřejmě není totožná. Žijeme v demokratickém státě, univerziáda není olympiáda a nikdo nevydává direktivu komunistického politbyra. Právě proto by ale zkušenost roku 1984 měla být varováním před samotným principem, kdy sportovní kariéru jednotlivce začnou určovat politická gesta institucí stojících mimo sportoviště.

Neměli bychom po čtyřiceti letech znovu vysvětlovat sportovcům, že jejich životní soutěž je méně důležitá než politické gesto, o kterém sami nerozhodují.

Svět hledá cestu zpět, Česko by nemělo jít opačně

Celá česká diskuse působí ještě zvláštněji ve chvíli, kdy se podíváme na širší vývoj mezinárodního sportu.

Postoj světových sportovních institucí se postupně mění. Jednotlivé federace postupují rozdílně, ale stále více z nich hledá způsob, jak ruské a běloruské sportovce vracet do soutěží – někde pod národními symboly, jinde pod neutrálním statusem. FISU se rozhodla právě pro model, který má oddělit účast studenta od politiky jeho státu.

U studentského sportu má tento princip mimořádný význam.

Chceme opravdu tvrdit, že dvacetiletý ruský student osobně odpovídá za rozhodnutí Kremlu? A pokud odpovědnost nenese, proč by kvůli jeho pasu měl přijít o svou sportovní příležitost také dvacetiletý český student?

To už není sankce proti ruskému státu. To je omezení vlastních sportovců.

Zvlášť problematické by bylo, kdyby rektoři, sportovní funkcionáři nebo politici nakonec zvolili institucionálně nejpohodlnější cestu: před nepříjemnou veřejnou debatou ustoupit a raději českým studentům možnost startu nebo zápasu omezit. Pro instituci může být takové rozhodnutí jednoduché. Pro sportovce může být nevratné.

A právě univerzity by měly být místem, kde se této logice dokážeme bránit.

Smyslem univerzitního prostředí není izolovat studenty od lidí jiné národnosti. Má je učit setkávat se, diskutovat, poznávat svět a překračovat hranice, které mezi sebou vytvářejí státy a politika. Univerzitní sport má podobný smysl. FISU ostatně své rozhodnutí opírá právě o vzdělávací poslání organizace.

Nikdo nemusí omlouvat ruskou invazi na Ukrajinu. Nikdo nemusí relativizovat utrpení, které válka přinesla. A nikdo nemusí mávat ruskou vlajkou. Ruští studenti pod ní v Čchang-čchunu podle současných pravidel FISU ani nastoupit nemají.

Ale mezi odsouzením války a odmítnutím sportovního utkání studentů existuje zásadní rozdíl.

Jestliže tvrdíme, že sportovci nemají být rukojmími politiky, musí tento princip platit právě tehdy, když je jeho dodržování politicky nepohodlné. Jinak nejde o princip, ale o frázi.

Česká republika nemusí kvůli univerziádě měnit svůj pohled na válku ani vztah k Rusku. Stačí respektovat pravidla světové studentské soutěže, vyslat své sportovce a nechat je dělat to, kvůli čemu tam jedou.

Sportovat.

Svět se po několika letech zákazů a výluk snaží hledat pravidla, jak sportovce od geopolitických konfliktů alespoň částečně oddělit. Bylo by podivným výsledkem, kdyby právě Česká republika začala v okamžiku tohoto obratu kráčet opačným směrem.

A cenu za to by nezaplatili ti, kteří válku rozpoutali.

Zaplatili by ji naši studenti.

Zdroje:

(sklen; foto: AI)

Pohyb a zdraví

Portál pohyb a zdraví nabízí články, tipy a inspiraci pro zdravý životní styl, pravidelný pohyb a vyvážené stravování. Objevte doporučení odborníků, zajímavé akce i praktické rady, jak zlepšit kondici, zdraví i celkovou pohodu.