Praha bude muset v příštích letech výrazně rozšířit a modernizovat sportovní infrastrukturu. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný představil soubor investičních priorit, který počítá s obnovou Strahova, návratem ledové plochy na Štvanici, modernizací bazénů, rozvojem atletického a gymnastického zázemí i budováním sportovních center v částech metropole, kde dnes kapacity nestačí.
Podstatné je, že potřebu dalších investic potvrzují také data Institutu plánování a rozvoje hlavního města. IPR eviduje v Praze 799 sportovních areálů včetně školních, z toho 474 neškolních. Veřejně přístupných sportovních areálů s bazénem je 40 a školní zařízení tvoří přibližně 41 procent celé sportovní infrastruktury.
Data ukazují rostoucí deficit sportovišť
Při zachování současné infrastruktury a očekávaném populačním vývoji by podle IPR chybělo Praze už v roce 2030 přibližně 29 sportovních areálů. Do roku 2050 by se deficit zvýšil na 104 areálů, z toho tři s plaveckým bazénem. Na jeden neškolní sportovní areál dnes připadá přibližně 2,9 tisíce obyvatel, bez další výstavby by se tento poměr do roku 2050 zvýšil zhruba na 3,5 tisíce.
Tlak na kapacity bude zvyšovat také růst metropole. Základní prognóza IPR počítá v roce 2050 přibližně s 1,66 milionu obyvatel, v nejvyšším sledovaném scénáři až s 1,97 milionu. Nová sportoviště proto bude nutné plánovat společně s rozvojem bytové výstavby a vznikem nových obytných čtvrtí.
Problém navíc není po Praze rozložen rovnoměrně. Na Černém Mostě, Spořilově a sídlišti Ďáblice připadá podle analýzy více než deset tisíc obyvatel na jeden neškolní sportovní areál. Petřiny a oblast Harfa–Hloubětín patří mezi větší území bez takového areálu. Ve východních Modřanech, Horních Měcholupech a Hrdlořezích žije více než polovina obyvatel mimo patnáctiminutovou pěší dostupnost neškolního sportovního areálu.
Šťastného návrh proto nestaví pouze na několika velkých stavbách. Počítá s dlouhodobým systémem, který má spojovat podmínky pro vrcholový a výkonnostní sport, sportovní kluby, děti, školy i každodenní pohyb veřejnosti.
Strahov, Štvanice a bazény mezi hlavními prioritami
Jednou z klíčových lokalit má být Strahov. Záměrem není podle ministra vybudovat další velkou diváckou arénu, ale vytvořit moderní sportovní kampus. Ten by mohl nabídnout atletický ovál a odpovídající zázemí, kryté tréninkové haly, víceúčelové plochy, prostory pro kluby, mládež a trenéry i sportovní diagnostiku.
Dalším významným územím je Štvanice. Navrhovaný rozvoj počítá s návratem ledové plochy, zachováním tenisové tradice ostrova a také s prověřením možnosti vzniku multifunkční haly pro halové míčové sporty. V případě ledových areálů chce ministr u nových projektů posuzovat také možnost dvou ledových ploch pod jednou střechou, což by zvýšilo počet tréninkových hodin pro hokej a krasobruslení a současně vytvořilo více prostoru pro školy a veřejnost.
Výraznou investiční potřebu představují bazény. Samotný počet zařízení totiž nevypovídá o jejich velikosti, technickém stavu ani o počtu hodin dostupných pro školy, kluby a veřejnost. Podle IPR bude při zachování současné úrovně vybavenosti potřeba do roku 2050 nejméně tří dalších sportovních areálů s bazénem.
Představené priority zahrnují modernizaci plaveckého stadionu v Podolí a bazénu Slavia ve Vršovicích i přípravu dalších kapacit. Jednou z prověřovaných lokalit jsou Modřany. U nových větších center se počítá s kombinací závodního nebo tréninkového bazénu a samostatného výukového bazénu, aby zařízení mohly současně využívat sportovní kluby, školy, děti i veřejnost.
Součástí širšího investičního rámce je také gymnastická hala Věry Čáslavské na Markétě pod gescí OLYMP Centra sportu Ministerstva vnitra, rozvoj atletického zázemí a další investice do areálu vodního slalomu v Troji. Vedle velkých projektů mají vznikat i multifunkční centra čtvrťového významu.
Rozhodne příprava projektů a dohoda města se státem
Nová výstavba není jedinou možností. Významnou rezervou jsou školní sportoviště, která tvoří přibližně 41 procent evidovaných sportovních areálů v Praze. Část z nich už dnes slouží mimo vyučování klubům nebo veřejnosti a další mají podle IPR potenciál k širšímu využití. U nově budovaných škol by proto měla možnost komunitního a klubového provozu vznikat už při projektování.
Samostatnou otázkou zůstává financování. Podle analýzy citované v tiskové zprávě ministra připadlo v letech 2022 až 2025 v zahrnutých investičních programech Národní sportovní agentury na pražské projekty 143 korun na obyvatele, zatímco ve zbytku republiky činil průměr 428 korun. Tento údaj je třeba vztahovat pouze k takto vymezeným programům NSA, nikoli k celkovým investicím Prahy a městských částí do sportovní infrastruktury.
Šťastný zároveň upozornil na vysoké finanční rezervy hlavního města. Ministerstvo financí uvedlo, že Praha měla v polovině letošního roku na bankovních účtech 205 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová současně vyčíslila nevyužitý investiční potenciál Prahy za posledních šest let na 114 miliard korun. Ani jeden z těchto údajů ovšem nepředstavuje částku určenou přímo pro sport – jde o širší údaje o hospodaření metropole.
Právě proto bude u větších sportovních staveb rozhodující spolupráce hlavního města, městských částí a státu. Nestačí určit lokalitu a získat peníze na samotnou výstavbu. Každý projekt potřebuje vyřešené pozemky, budoucího provozovatele, dlouhodobé provozní náklady, strukturu uživatelů i realistický harmonogram.
Šťastný proto navrhuje připravit investiční plán nejméně na deset let, který by u jednotlivých projektů stanovil jejich kapacitu, investiční náklady, majetkoprávní podmínky, způsob provozu a rozdělení financování mezi město, městské části, stát a případně další investory.
Data IPR ukazují, že tlak na pražská sportoviště bude s rostoucím počtem obyvatel sílit. Debata se proto neposouvá jen kolem otázky, zda Praha další sportovní infrastrukturu potřebuje. Podstatné bude určit, které projekty mají největší prioritu, kde mají vzniknout a jak zajistit, aby byly po dokončení dlouhodobě dostupné sportovním klubům, dětem i veřejnosti.
Zdroje:
- TZ ministra pro sport, prevenci a zdraví
- IPR Praha – Prognóza obyvatel a veřejné vybavenosti v Praze 2024–2050
- IPR Praha – Sportovní areály, hlavní výsledky analýzy
- IPR Praha – Prognóza obyvatel a veřejné vybavenosti
- IPR Praha – Do roku 2050 může mít Praha až 1,97 milionu obyvatel
- Vláda ČR – Tisková konference po jednání vlády 17. srpna 2026
- Ministerstvo financí – Rozpočtový deficit začneme snižovat po příštím roce
(sklen; foto: AI)





















