V bojových sportech je manipulace s tělesnou hmotností považována téměř za standardní součást přípravy. Zápasníci boxu, MMA, juda, zápasu nebo thajského boxu často usilují o start v nižší váhové kategorii, než odpovídá jejich běžné tréninkové hmotnosti. Cílem je získat výhodu nad soupeřem, který bude po vážení podobně těžký, ale teoreticky menší nebo fyzicky méně robustní.

Nová vědecká studie publikovaná v časopise Frontiers in Sports and Active Living však upozorňuje, že cena za podobnou strategii může být výrazně vyšší, než si mnozí sportovci uvědomují. Výzkum sledoval elitní zápasnici muay thai během sedmitýdenní přípravy a výsledky ukázaly významné negativní dopady na metabolismus, hormonální systém i sportovní výkonnost.

Studie vznikla za účasti odborníků z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity a přináší cenný pohled na problematiku, která se netýká pouze profesionálních sportovců, ale stále častěji i mladých talentů v mládežnických kategoriích.

Když tělo začne šetřit energií

Sledovaná sportovkyně absolvovala pětitýdenní přípravný kemp před zápasem. Během této doby postupně snižovala energetický příjem z přibližně 2200 kilokalorií denně na zhruba 1500 kilokalorií. V posledním týdnu před vážením byl příjem energie ještě nižší.

Současně rostla intenzita tréninku. Organismus se tak dostal do výrazného energetického deficitu.

Výzkumníci zjistili, že klidový energetický výdej poklesl přibližně o 253 kilokalorií denně. Jinými slovy, tělo začalo šetřit energií a omezovat některé své funkce. Taková reakce představuje obranný mechanismus organismu v situaci, kdy dlouhodobě přijímá méně energie, než potřebuje.

Podle odborníků jde o typický projev syndromu relativní energetické nedostatečnosti ve sportu známého pod zkratkou REDs. Tento stav je v posledních letech považován za jeden z nejvýznamnějších zdravotních problémů vrcholového sportu.

Syndrom REDs může vést k hormonálním poruchám, oslabení imunity, zhoršení regenerace, vyššímu riziku zranění a dlouhodobému poklesu výkonnosti.

V případě sledované zápasnice byla navíc již na začátku studie přítomna hypotalamická amenorea, tedy ztráta menstruace způsobená narušením hormonální regulace. Tento stav bývá často spojován právě s dlouhodobě nízkou energetickou dostupností.

Podle autorů studie je důležité, že problémy nevznikly pouze během samotné přípravy na zápas. Sportovkyně vstupovala do sledovaného období již s projevy narušeného zdraví.

Nižší váha automaticky neznamená lepší výkon

Mnoho bojovníků věří, že po úspěšném splnění váhového limitu stačí doplnit tekutiny a energii a výkon se vrátí na původní úroveň. Výsledky studie však ukazují jiný obraz.

Maximální výkon sledované zápasnice během zátěžových testů poklesl přibližně o 27 procent. Snížení bylo zaznamenáno také u průměrného výkonu.

Překvapivé přitom bylo, že ani po vážení a následném doplnění tekutin a energie nedošlo k úplnému návratu výkonnosti na původní úroveň.

To naznačuje, že některé negativní dopady energetického deficitu mohou přetrvávat i po rehydrataci a krátkodobém doplnění živin.

Další změny se objevily v krevních parametrech. Výzkumníci zaznamenali zvýšené hodnoty kreatininu a močoviny, což může souviset s dehydratací a vyšší zátěží ledvin. Současně došlo ke zvýšení hladiny celkového cholesterolu a LDL cholesterolu.

Tyto ukazatele podle autorů naznačují výrazný fyziologický stres organismu.

Zajímavým zjištěním naopak bylo, že navzdory energetickému deficitu zůstala svalová hmota téměř zachována. Beztuková tělesná hmota poklesla pouze o 0,6 kilogramu.

Pravděpodobným vysvětlením je dostatečný příjem bílkovin, který dosahoval přibližně dvou gramů na kilogram tělesné hmotnosti, a pravidelné zařazení silového tréninku.

Výzkumníci však upozorňují, že jde o případovou studii jediné sportovkyně. Výsledky proto nelze automaticky vztahovat na všechny bojové sporty ani všechny závodníky.

Přesto studie potvrzuje rostoucí množství důkazů, že agresivní shazování hmotnosti není pouze otázkou splnění váhového limitu. Zasahuje do fungování celého organismu a může mít přímý vliv na zdraví i sportovní výkon.

V době, kdy se stále více diskutuje o bezpečnosti sportovců a dlouhodobé udržitelnosti vrcholového výkonu, představují podobné poznatky důležitý argument pro vědecky podložený a individuálně řízený přístup k regulaci hmotnosti. Zejména u mladých sportovců mohou být důsledky neodborného shazování váhy výrazně závažnější, než ukazuje číslo na váze před samotným zápasem.

Zdroje:

• Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity – Jak manipulace s tělesnou hmotností ovlivňuje zdraví a výkon u zápasnice muay thai?
• Weight cycling and relative energy deficiency in sport syndrome in an elite female muaythai athlete: a case study
• International Olympic Committee Consensus Statement on Relative Energy Deficiency in Sport (REDs)

(buk)