Česká fotbalová reprezentace poprvé ve své historii vsadila na zahraničního trenéra. Santi Denia přichází ze systému, který dlouhodobě patří k nejúspěšnějším na světě. Se španělskými mládežnickými výběry vyhrál mistrovství Evropy hráčů do 17 let v roce 2017 a do 19 let o dva roky později. S jednadvacítkou získal stříbro na mistrovství Evropy 2023 a v roce 2024 dovedl olympijský tým ke zlatu v Paříži. Českou reprezentaci převzal jako první zahraniční trenér v její historii a podepsal dvouletou smlouvu s opcí na další dva roky.
Právě dlouhá zkušenost ze španělského systému může být pro český fotbal možná ještě důležitější než výsledky několika zápasů A-mužstva. Na tuto stránku angažmá upozornil bývalý místopředseda Fotbalové asociace ČR Jiří Šidliák.
„Na jednu stranu je to super, přijde sem nějaké nové know-how. Přijdou dva lidé, kteří na španělské asociaci strávili deset let nebo ještě déle,“ řekl Šidliák v podcastovém rozhovoru, v němž hodnotil příchod Denii a jeho asistenta Pabla Ama.
Současně ale otevřel otázku, zda český fotbal dokáže jejich zkušenosti využít i mimo několik reprezentačních srazů během roku.
Reprezentace není jen hlavní trenér
Debata kolem Denii se od jeho příchodu soustředila také na peníze. V médiích se objevily informace, podle nichž má hlavní trenér pobírat přibližně 70 tisíc eur měsíčně a jeho španělský asistent Pablo Amo kolem 40 tisíc eur. Jde však o mediálně uváděné částky, nikoliv o údaje oficiálně zveřejněné FAČR.
Šidliák upozorňuje, že skutečné náklady na nový realizační tým stejně nelze odvodit pouze z odměny hlavního trenéra a jeho asistenta.
„Je otázka, co si Santi Denia ještě přivede za další lidi, protože asi to nebude dělat sám s asistentem. Bude potřebovat kondičního trenéra, videoanalytika, trenéra brankářů a tak dále,“ připomněl.
Podle jeho zkušeností tvoří užší realizační tým reprezentace přibližně šest až sedm lidí pracujících prakticky na plný úvazek. Vedle nich existuje širší skupina lékařů, fyzioterapeutů, masérů a dalších spolupracovníků, kteří se připojují během reprezentačních akcí.
Skutečný účet za španělskou cestu proto ukáže až konečná podoba realizačního týmu. Samotná výše nákladů ale nemusí být rozhodujícím problémem. Podstatnější bude, co český fotbal za vynaložené peníze získá.
Nové know-how, ale kam se dostane?
Denia strávil přibližně patnáct let u španělských mládežnických reprezentací. Prošel několika věkovými kategoriemi a dlouhodobě pracoval v prostředí, které systematicky připravuje hráče pro přechod do vrcholového fotbalu.
Jedním z vrcholů jeho práce bylo olympijské zlato v Paříži. Španělsko ve finále porazilo domácí Francii 5:3 po prodloužení a získalo první olympijské zlato v mužském fotbale od Barcelony 1992. FIFA ve svém hodnocení finále připomíná, že Deniův tým dokázal rozhodnout mimořádně dramatický zápas dvěma góly Sergia Camella v prodloužení.
Šidliák proto přemýšlí, zda by zkušenosti podobného odborníka neměly být využity mnohem šířeji.
„Mně by se třeba daleko víc líbil takový odborník jako technický ředitel svazu nebo poradce technického ředitele svazu, a ne reprezentační trenér,“ říká.
Nejde tím proti angažování Denii. Spíše upozorňuje na rozdíl mezi prací reprezentačního kouče a člověka, jehož úkolem by bylo ovlivňovat celý fotbalový systém.
„Reprezentační trenér na to prostě nemůže mít čas, aby dělal ještě nějakou osvětu a chodil dělat přednášky. Vypadá to jako sranda, že hraješ jednou za dva měsíce, ale ono to zase tak není. Hráče musíš sledovat, musíš s nimi nějakým způsobem komunikovat,“ vysvětluje Šidliák.
Právě tady se může rozhodovat o tom, zda bude španělská cesta pouze projektem A-mužstva, nebo něčím podstatně větším.
Výsledek se nemusí měřit jen postupem
Deniův příchod vyvolává ještě jednu otázku. Český fotbal získal trenéra, který většinu své trenérské dráhy spojil s výchovou mladých reprezentantů. Jeho hodnota proto nemusí spočívat pouze v taktice pro několik kvalifikačních utkání.
Také bývalý český reprezentant Radek Bejbl, který Deniu zná ze společného působení v Atlétiku Madrid a později se s ním potkával u mládežnických reprezentací, upozornil na možnost širší změny. V rozhovoru pro Radiožurnál Sport uvedl, že lze očekávat snahu přiblížit české mužstvo některým principům španělského herního stylu.
Český fotbal si tedy nekoupil pouze trenéra se španělským pasem. Přivedl člověka s dlouhou zkušeností z jedné z nejúspěšnějších mládežnických reprezentačních struktur světa.
Otázkou proto není jen to, zda Denia postoupí s českým mužstvem na další velký turnaj.
Pokud má být zahraniční realizační tým dlouhodobou investicí, skutečnou hodnotou může být také to, co po něm v českém fotbale zůstane – v práci s hráči, trenérském vzdělávání, metodice nebo propojení reprezentačních kategorií.
Jiří Šidliák zahraniční cestu neodmítá. Naopak v ní vidí příležitost.
„Věřím, že to tady může pomoct, když se to správně nastaví,“ říká.
A právě ono správné nastavení může být nakonec důležitější než národnost trenéra. Santi Denia může vyhrát zápasy a splnit reprezentační cíle. Ještě větším přínosem by však bylo, kdyby český fotbal dokázal zkušenosti, pro které jej přivedl, využít i dlouho poté, co jednou španělský trenér reprezentační lavičku opustí.
Zdroje:
- ČT sport – Santi Denia a jeho trenérská kariéra
- Radiožurnál Sport – Radek Bejbl o Santi Deniovi
- FIFA – Španělsko získalo pod vedením Denii olympijské zlato
- Kontakt tam byl – Šidliák: Splátky Sparty za Strahov budou fotbal živit léta. Mnohým to vadí, rozkradli by je hned
(sklen; foto: AI)





















