Karel Mikyska byl hlasem, který provázel generace diváků u sportovních přenosů. Jeho styl, autorita a oddanost oboru ovlivnily podobu české sportovní žurnalistiky na desítky let.
Karel Mikyska se narodil 9. února 1926 v Praze. Jeho život a profesní dráha byly neodmyslitelně spjaty se světem médií, především pak se sportovní publicistikou. Patřil ke generaci novinářů, kteří formovali identitu československé, později české žurnalistiky nejen svým obsahem, ale i způsobem, jakým se sport divákům a posluchačům zprostředkovával.
Mikyskova novinářská dráha začínala v Československém rozhlase, kde se záhy etabloval jako respektovaný sportovní redaktor a komentátor. Jeho výrazný hlas a kultivovaný jazyk, postavený na přesnosti, věcnosti a přitom lidské srozumitelnosti, byly v éteru snadno rozpoznatelné.
Ve druhé polovině 20. století se přirozeným krokem stal jeho přechod do Československé televize, kde se zařadil mezi nejvýraznější osobnosti tehdejší sportovní redakce. V televizi působil nejen jako komentátor přímých přenosů, ale později také jako šéfredaktor. Právě v této roli měl zásadní vliv na podobu televizního sportovního zpravodajství. Dbát na profesionalitu, ale zároveň na civilní, nepatetické podání – to byl jeho přístup, kterým ovlivnil i své kolegy a nástupce.
Jeho jméno je dnes pevně spojeno především s komentováním krasobruslení. Právě v tomto elegantním sportu nacházel Mikyska prostor pro kultivovaný projev, jemný vtip a analytickou přesnost. Nešlo mu jen o techniku jízdy či známky poroty, ale o celkový estetický dojem, který dokázal s výjimečnou slovní obratností přenést na diváka. Stal se nejen odborníkem, ale i citlivým průvodcem. Ve svém přístupu k televiznímu komentáři razil ideu vyváženosti – důsledné faktografie i osobního prožitku. Dokázal být vážný i vtipný, formální i laskavý, vždy však s úctou ke sportu a divákovi.
Jedním z jeho nejznámějších výroků, který se dodnes cituje v souvislosti s vnímáním televizních přenosů, je věta z krasobruslařského přenosu: „Ani byste neřekli, že je tomuto 23letému sympatickému sportovci teprve 24.“ Tento výrok se stal symbolem neúmyslného přeřeknutí, ale zároveň ukázkou lidskosti, která Mikyskův projev charakterizovala. Nebál se chyby – důležité bylo, aby emoce a podstata sdělení zůstaly čisté.
Významnou stopu zanechal také jako mentor. Mezi jeho žáky patří například Petr Vichnar, který se později stal hlavním televizním komentátorem právě v oblasti krasobruslení. Mikyska dokázal předávat nejen technické dovednosti, ale i étos profese – to, že komentátor není hvězda přenosu, ale jeho služebník. Jeho vliv na mladší generace byl trvalý a přesahoval samotné komentování.
Karel Mikyska zemřel 18. listopadu 2001 v Praze ve věku 75 let. Jeho odchod znamenal konec jedné éry české sportovní žurnalistiky. Přesto jeho odkaz žije dál – v archivech, v hlasu jeho následovníků i ve vzpomínkách těch, kteří s ním trávili hodiny před televizní obrazovkou. Byl hlasem doby, která si zakládala na profesionalitě i lidskosti, a jeho práce zůstává měřítkem, podle kterého lze hodnotit i dnešní komentátorskou tvorbu.
Pamětníci ho označují za symbol noblesy ve sportovní žurnalistice. Karel Mikyska totiž ukázal, že i komentář může být uměním – pokud je postavený na respektu, znalosti a skutečném zaujetí.(kp, sportovnilisty.cz; foto: FB - Historie sportu na fotografiích)
