Zatímco přípravy na mistrovství světa ve fotbale 2026 v Severní Americe vrcholí, odborníci a ekologické organizace pokračují v ostré kritice plánu, který podle dostupných výpočtů povede k nejvyšším emisím skleníkových plynů v historii sportovních akcí. Na základě aktualizovaných dat britské organizace Scientists for Global Responsibility (SGR) i údajů z Mezinárodní agentury pro energii (IEA) a programu OSN pro životní prostředí (UNEP) je jasné, že turnaj bude mít globálně patrný dopad na uhlíkovou bilanci celého sportovního sektoru.
Emise, které odpovídají provozu více než milionu automobilů
Podle aktualizovaných projekcí bude mistrovství generovat minimálně 3,6 milionu tun CO₂ ekvivalentu, což odpovídá:
• Ročním emisím více než 790 000 osob v EU.
• nebo provozu více než 1 000 000 osobních automobilů po dobu jednoho roku.
Pro srovnání, turnaj v Rusku 2018 měl celkové emise odhadované na přibližně 2,1 milionu tun CO₂, zatímco šampionát v Kataru 2022 podle oficiálních údajů FIFA produkoval 3,6 milionu tun, což ale nezávislé analýzy (např. Carbon Market Watch) označily za silně podhodnocené. Pokud se současné odhady Severní Ameriky potvrdí, půjde o nový smutný rekord.
Podle odhadů se na emisní stopě budou podílet zejména tyto faktory:
• Letecká přeprava týmů, funkcionářů a fanoušků – až 70 % všech emisí.
• Stavba a úpravy infrastruktury – především stadiony, letiště a zázemí.
• Spotřeba energie a provoz ubytovacích kapacit.
• Doprava a logistika v rámci měst.
Zvlášť alarmující je predikce, že průměrný fanoušek, který navštíví více než dvě utkání ve dvou různých státech, vytvoří uhlíkovou stopu přesahující 3 tuny CO₂ – což je více než roční uhlíkový rozpočet na osobu, který by byl slučitelný s cílem udržet globální oteplení pod 1,5 °C.
Reakce OSN, Carbon Market Watch a WWF
Na zveřejnění dat reagovala řada mezinárodních organizací. Program OSN pro životní prostředí (UNEP) ve svém prohlášení připomněl, že sportovní federace mají zásadní odpovědnost za příklad v přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství.
Mluvčí UNEP pro média uvedl: „Akce podobného rozsahu musí odrážet odpovědný přístup k udržitelnosti. Globální sportovní akce mají unikátní příležitost ukázat, jak lze snižovat emise a kompenzovat dopady. Bohužel v tomto případě dochází k opačnému efektu – extrémní rozloha turnaje posílá do atmosféry emise, které smazávají úsilí desítek menších iniciativ.“
Nezávislá organizace Carbon Market Watch, která dlouhodobě analyzuje uhlíkovou stopu sportovních akcí, upozornila, že deklarace FIFA o „klimatické neutralitě“ jsou v rozporu s realitou: „Pokud hlavním nástrojem bude opět nákup levných kompenzačních kreditů pochybné kvality, nelze mluvit o žádné neutralitě.“
Stejně tak Světový fond na ochranu přírody (WWF) upozorňuje, že šampionát je příkladem „klimaticky nezodpovědného megaprojektu“, jehož negativní dopady by měly být přesně vyčísleny a zveřejněny.
Rostoucí debata vede k otázce, zda současný model pořádání turnajů v obrovských geografických oblastech vůbec odpovídá době klimatické krize. Řada expertů navrhuje přehodnocení koncepce:
• Regionální turnaje (např. v jedné zemi či menším regionu).
• Omezení počtu týmů na 32 (místo rozšíření na 48).
• Důslednější podpora nízkouhlíkových forem dopravy.
• Závazné publikování emisních auditů po skončení akce.
Například Mezinárodní olympijský výbor (MOV) již přijal pravidla, která organizátorům nařizují podrobné reportingy a kompenzační projekty. Kritici však tvrdí, že FIFA zůstává za těmito standardy pozadu.
FIFA se k obviněním staví spíše obraně. V tiskové zprávě uvedla, že turnaj přinese „bezprecedentní příležitost spojit svět kolem udržitelnosti a inovací“. Konkrétní detaily snižování emisí ale zatím organizace nepředstavila. Prezident FIFA Gianni Infantino opakovaně prohlašuje, že expanze na 48 týmů je „nevyhnutelná“ vzhledem k popularitě fotbalu a požadavkům národních asociací.
Podle FIFA budou jedním z nástrojů kompenzace emisí rozsáhlé programy výsadby stromů a podpora projektů obnovitelné energie v rozvojových zemích. Tyto kroky ale odborníci považují za nedostatečné vzhledem k objemu emisí.
Další čísla a kontext
Pro lepší představu uvádíme další kontext k uhlíkové stopě sportovních akcí:
• Olympijské hry v Londýně 2012: přibližně 3,4 milionu tun CO₂.
• MS v Rusku 2018: 2,1 milionu tun CO₂.
• MS v Kataru 2022: oficiálně 3,6 milionu tun CO₂ (nezávislé odhady vyšší).
• MS 2026 – odhad SGR: až 3,6 milionu tun CO₂, možná více.
Sportovní sektor přispívá ke globálním emisím přibližně 0,6–0,8 %, přičemž významnou část tvoří mega-akce.
Zatímco přípravy na šampionát pokračují, stále hlasitěji zní výzvy, aby se globální sportovní federace přestaly schovávat za líbivé slogany a začaly své závazky měřit konkrétními výsledky. Pokud FIFA nezveřejní detailní klimatickou strategii, může být mistrovství světa 2026 považováno za milník – ovšem v tom nejhorším slova smyslu.
Podrobnosti studie i shrnutí všech klíčových závěrů najdete v původním článku zde.
(sklen, sportovnilisty.cz; zdrpoj: sport1.de)
