Matthew Hudson-Smith běžel na domácí dráze 400 metrů za 44,17 sekundy a získal třetí evropský titul. Amy Huntová vyhrála stovku, Romell Glave s Jeremiahem Azuem obsadili první dvě místa v mužském sprintu a mistrovství Evropy v Birminghamu nabízí výkony světové úrovně.
Přesto se během prvních dnů šampionátu mluvilo téměř stejně často o tribunách jako o výsledcích.
Na zahajovací večer bylo prodáno 13 623 vstupenek. Alexander Stadium má pro šampionát kapacitu přibližně 23 tisíc diváků a televizní záběry ukazovaly rozsáhlé plochy volných sedadel. Okamžitě se proto rozběhla diskuse, zda nejsou vstupenky příliš drahé.
Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: vysoké ceny odradily publikum. Podrobnější pohled ale ukazuje podstatně zajímavější situaci.
Vstupenka může stát deset i 150 liber
Cenové rozpětí je na šampionátu mimořádně široké.
Podle oficiálního ceníku začínají nejlevnější dospělé vstupenky na některé dopolední bloky na 10 librách, dětské dokonce na pěti. U nejatraktivnějších večerních programů však ceny výrazně rostou. Kategorie A stojí až 150 liber, další kategorie 100, 70, 50 a 26 liber. Na úterní a středeční večer byla nejvyšší kategorie stanovena na 110 liber.
Čtyřčlenná rodina tak může navštívit některý dopolední blok relativně levně, ale za nejlepší místa na atraktivní večer může zaplatit několik set liber ještě před dopravou a občerstvením.
A právě vedlejší náklady kritiku ještě zesílily.
Britská média upozornila například na 18,50 libry za barbecue pork roll, 15 liber za bratwurst nebo 3,95 libry za láhev vody. Park-and-ride byl nabízen za 22,50 libry, levnější park-and-walk za 17,50 libry znamenal přibližně 45 minut chůze.
Přesto by bylo příliš jednoduché říci, že vysoké ceny automaticky způsobily prázdná místa.
Ukázalo se totiž něco překvapivého.
Při večeru, kdy Matthew Hudson-Smith získal třetí evropský titul na 400 metrů, byla většina nejdražších míst kategorie A za 110 liber prodaná. Hůře se naopak prodávaly některé levnější sektory, kde lístky stály například 40 nebo 20 liber.
Rovnice drahá vstupenka = prázdné sedadlo tedy sama o sobě nefunguje.
Pořadatelé mohou být spokojeni, i když stadion není plný
Situaci navíc komplikuje další údaj.
European Athletics podle britských médií oznámila, že bylo prodáno přibližně 80 procent vstupenek, kolem 200 tisíc kusů, a očekává výrazně vyšší návštěvnost během závěrečných dnů. Poslední čtyři dny soutěží měly být podle informací pořadatelů vyprodané.
Proto zatím není možné označit Birmingham 2026 za divácký neúspěch.
Přesnější je říci, že první část šampionátu odhalila problém s obsazeností některých bloků.
Navíc obecně platí, že maximalizace tržeb nemusí automaticky znamenat maximalizaci návštěvnosti. Organizátoři tvrdí, že jejich příjmové cíle ze vstupného byly překonány, přestože při některých prvních programech zůstávaly tisíce míst volné.
Ekonomický a divácký úspěch tedy nemusí být totéž.
A právě tady začíná pro atletiku podstatnější otázka.
Plný stadion vytváří hodnotu, která se do rozpočtu zapisuje obtížně.
Hudson-Smithovo vítězství je dobrým příkladem. Birmingham je jeho atletickým domovem, jedna z tribun Alexander Stadium při šampionátu nese jeho jméno, a právě zde se stal prvním mužem v historii se třemi evropskými tituly na 400 metrů.
Takový okamžik může patřit k nejsilnějším událostem celého mistrovství.
Jenže televizní obraz zároveň ukazuje, zda jej sleduje zaplněný stadion, nebo zda jsou v pozadí vidět prázdné sektory.
A to má význam daleko za hranicemi jednoho večera.
Plné tribuny vytvářejí lepší televizní produkt. Fotografie a videa ze zaplněného stadionu posilují význam soutěže na sociálních sítích. Sportovci závodí před hlasitějším publikem a pořadatelé vytvářejí obraz události, na kterou stojí za to přijít.
Prázdné sedačky vysílají opačný signál.
Atletika musí přemýšlet i o divákovi, který ještě není fanouškem
Právě u atletiky je tento problém významnější než u největších profesionálních sportů.
Premier League může pracovat s vysokými cenami a stále počítat s mimořádně silnou pravidelnou poptávkou. Atletika takový komfort nemá.
Dokáže zaplnit velké stadiony při olympijských hrách, mistrovství světa nebo některých mimořádných mítincích. Mezi těmito událostmi však musí o pozornost publika bojovat.
Birmingham přitom nabízí téměř ideální příležitost.
Mistrovství Evropy se ve Velké Británii koná vůbec poprvé. Domácí reprezentace patří mezi evropskou špičku a má sportovce, které zná i publikum mimo tradiční atletickou komunitu. Amy Huntová už získala titul na 100 i 200 metrů, Hudson-Smith ovládl čtvrtku a domácí tým sbírá další medaile.
Právě taková událost může přivést člověka, který atletiku pravidelně nesleduje.
Může přijít s dětmi, poprvé vidět špičkové sportovce několik metrů před sebou a za několik let se vrátit.
Hodnota takového diváka se neprojeví pouze v letošní účetní uzávěrce.
Zároveň ale dosavadní zkušenost Birminghamu ukazuje, že samotné zlevnění vstupenek problém automaticky neřeší. Pokud zůstávají volná i místa za 20 nebo 40 liber, je třeba hledat příčiny také jinde.
Britská média zmiňují polohu Alexander Stadium mimo centrum, omezenější možnosti parkování, vysoké životní náklady, pozdní konce některých programů i slabší viditelnost šampionátu přímo v centru Birminghamu.
Cena je tedy pouze jednou částí rovnice.
Co je vlastně úspěšný šampionát?
Právě zde se Birmingham stává zajímavým příkladem i pro další pořadatele.
Pokud se prodá kolem 80 procent vstupenek a příjmový plán je splněn, může být akce z ekonomického hlediska úspěšná.
Pokud ale při některých vrcholných výkonech zůstávají na stadionu tisíce prázdných míst, může stejná akce působit méně přesvědčivě z hlediska atmosféry a dlouhodobého získávání publika.
Oba závěry mohou být pravdivé současně.
A právě proto nelze debatu o Birminghamu redukovat na otázku, zda stojí vstupenka 20, 40 nebo 150 liber.
Podstatnější otázka zní: Podle čeho má sportovní organizace měřit úspěch velkého šampionátu?
Podle tržeb? Podle počtu prodaných vstupenek? Podle obsazenosti stadionu? Nebo také podle toho, kolik nových lidí dokázala ke sportu přivést?
Ideální odpověď samozřejmě zní: podle všeho dohromady.
Jenže právě první dny Birminghamu ukazují, jak obtížné je tuto rovnováhu najít.
Atletika potřebuje příjmy. Potřebuje ale také diváky, atmosféru a děti, které poprvé uvidí špičkový sport několik metrů před sebou.
Proto nemusí být nejdražším místem na stadionu to, které se prodalo za 150 liber.
Z dlouhodobého pohledu může být dražší sedadlo, které zůstalo prázdné.
Zdroje:
- The Sports Examiner – High costs and light crowds at European Championships
- The Guardian – European Athletics Championships face backlash over prices and empty seats
- European Athletics – Birmingham 2026 official timetable and ticket prices
- The Guardian – Hudson-Smith wins historic third European 400m title
- The Guardian – Amy Hunt wins European 100m title in Birmingham
(buk; foto: AI)





















