Polsko dává 400 milionů na sport. Stát se skládá s regiony

Polsko má na regionální sportovní infrastrukturu 400 milionů zlotých, tedy zhruba 2,23 miliardy korun. Polovinu poskytne centrální fond a polovinu vojvodství.

Polsko pokračuje v rozsáhlých investicích do sportovní infrastruktury a používá přitom model, který může být zajímavý také pro Českou republiku. Program rozvoje sportovní infrastruktury ve vojvodstvích pro rok 2026 má celkový rozpočet 400 milionů zlotých, což při současném kurzu odpovídá přibližně 2,23 miliardy korun.

Polovina částky, tedy 200 milionů zlotých, pochází z centrálního Fondu rozvoje tělesné kultury a dalších 200 milionů z rozpočtů samospráv jednotlivých vojvodství. V českém přepočtu jde na každé straně zhruba o 1,11 miliardy korun.

Nejde přitom jen o velké stadiony. Podporována může být výstavba, rekonstrukce nebo modernizace širokého spektra zařízení – od sportovních hal a tělocvičen přes fotbalová a víceúčelová hřiště až po atletické areály, tenisové kurty, skateparky nebo vodácké základny.

Zajímavá je především konstrukce programu. Stát zajišťuje významný centrální finanční zdroj, zatímco regiony se podílejí vlastními prostředky a současně vstupují do výběru projektů, které považují za potřebné.

Stát a regiony dávají po 200 milionech

Ministerstvo sportu a turistiky vyčlenilo pro rok 2026 z Fondu rozvoje tělesné kultury 200 milionů zlotých. Stejný objem má pocházet z rozpočtů vojvodských samospráv. Jednotlivé regiony mají přidělené finanční limity a podílejí se na sestavení seznamů investic doporučených k podpoře.

Žádosti se od letošního roku podávají centrálně prostřednictvím elektronického systému ministerstva. Samotný výběr projektů ale zůstává propojen s regionální úrovní, která může stanovovat další podrobnosti výběru a posuzuje místní priority.

U jednoho investičního projektu lze získat podporu až do výše 60 procent způsobilých nákladů. Program byl zároveň rozšířen i na další žadatele. Vedle územních samospráv mohou za stanovených podmínek žádat například sportovní spolky, nadace nebo obchodní společnosti zajišťující sportovní infrastrukturu.

Jen v Lublinském vojvodství ministerstvo 24. září oznámilo více než 12 milionů zlotých nových dotací z několika infrastrukturních programů, tedy přibližně 67 milionů korun. Z toho 7,9 milionu připadá na modernizaci areálů Orlik a dalších 4,5 milionu na regionální infrastrukturní program a projekt Szatnia na medal.

Dotace není určena jen na reprezentativní stavby

Polský přístup je zajímavý také tím, že se investiční politika nesoustředí pouze na výstavbu nových velkých objektů. Vedle regionálního programu pokračuje modernizace starších komplexů Orlik a samostatně běží program Szatnia na medal zaměřený na rekonstrukce šaten, sanitárního a dalšího provozního zázemí sportovišť.

Druhá letošní etapa programu Szatnia na medal má vyčleněno 20 milionů zlotých, tedy přibližně 111 milionů korun. Jeden projekt může získat od 100 do 500 tisíc zlotých, což odpovídá asi 557 tisícům až 2,8 milionu korun. Program je zaměřen výhradně na opravy a modernizace existujícího zázemí.

Samostatný program výstavby nových areálů Orlik má pro rok 2026 plánovaný objem 100 milionů zlotých, tedy přibližně 557 milionů korun.

Důležitá je také podmínka veřejné dostupnosti. Objekty podpořené z regionálního programu mají sloužit co nejširšímu okruhu uživatelů a po co největší část času. U venkovních sportovišť ministerstvo požaduje snahu umožnit zejména dětem a mládeži bezplatné využití.

Program proto není koncipován pro zařízení trvale vyhrazená malé uzavřené skupině sportovců. Samotná existence sportoviště nestačí – veřejné peníze mají přinést skutečné využití.

Polský model nabízí srovnání s Českem

Právě propojení státních a regionálních peněz je pro českou debatu zajímavější než samotná částka 400 milionů zlotých. V českém přepočtu jde o více než 2,2 miliardy korun, ale odpovědnost za infrastrukturu neleží jen na jednom stupni veřejné správy.

Centrální stát vytváří finanční rámec a základní pravidla, zatímco vojvodství do systému vkládají vlastní prostředky a podílejí se na určování regionálních priorit. Tím vzniká přirozený tlak na to, aby podporované projekty odpovídaly skutečné místní potřebě.

Druhým podstatným prvkem je důraz na využitelnost. Veřejné peníze nejsou vázány jen na prestižní nové stavby, ale také na modernizace již existujících objektů, šatny, sanitární zařízení a menší sportoviště, která každodenně používají školy, kluby a veřejnost.

Český sport podobně řeší, jak rozdělit odpovědnost mezi stát, kraje, obce a sportovní organizace a současně zabránit tomu, aby vznikaly drahé objekty bez dostatečného dlouhodobého využití.

Polsko ukazuje jednu z možných cest: spojit centrální peníze s regionální spoluúčastí a veřejnou podporu podmínit tím, že sportoviště nebude jen postaveno, ale bude skutečně používáno.

Zdroje:

(sklen; foto: AI)

Pohyb a zdraví

Portál pohyb a zdraví nabízí články, tipy a inspiraci pro zdravý životní styl, pravidelný pohyb a vyvážené stravování. Objevte doporučení odborníků, zajímavé akce i praktické rady, jak zlepšit kondici, zdraví i celkovou pohodu.