Plavecké MS rozšíří finále na deset drah. Čejka má divokou kartu

V Pekingu se v prosinci poplave o medaile v deseti drahách. World Aquatics udělila 34 divokých karet, jednu získal i český znakař Jan Čejka.

Světové plavání čeká významná změna soutěžních pravidel. Mezinárodní federace World Aquatics rozhodla, že na mistrovství světa v krátkém bazénu, které se uskuteční od 1. do 6. prosince 2026 v Pekingu, budou semifinále a finále individuálních disciplín do 400 metrů včetně využívat deset drah místo tradičních osmi. Současně zavádí nový kvalifikační systém divokých karet, který umožní rozšířit účast na šampionátu. Mezi 34 jejich držiteli z osmnácti zemí je také český reprezentant Jan Čejka. Reforma má nabídnout více příležitostí elitním plavcům, zároveň však otevírá otázky sportovní spravedlnosti a dostupnosti vrcholných soutěží.

Deset finalistů místo osmi změní boj o světové medaile

Tradiční systém světových plaveckých šampionátů vycházel z osmičlenných finále. V disciplínách se semifinálovým kolem postupovalo zpravidla šestnáct závodníků do dvou semifinále, z nichž osm nejrychlejších následně bojovalo o medaile.

Na prosincovém šampionátu v Pekingu se tento model změní. V individuálních disciplínách do 400 metrů včetně se při použití semifinálového kola představí dvacet plavců rozdělených do dvou závodů po deseti. Do finále postoupí deset nejrychlejších.

Vytrvalecké závody na 800 a 1500 metrů a štafety zůstanou u osmi drah. Novinka se týká především sprintů a středních tratí, v nichž o postupových místech často rozhodují setiny sekundy.

Počet finalistů se zvýší o čtvrtinu, ale medailí zůstane stejně. Dva další závodníci tak dostanou příležitost bojovat o světový titul, kterou by při dosavadním systému neměli.

Prezident World Aquatics Husain Al Musallam zdůvodnil změnu snahou nabídnout více příležitostí sportovcům i národním federacím. Rozšíření startovních polí má podle něj současně zvýšit atraktivitu soutěží.

Zásadní však bude praktické vyhodnocení nového formátu. Plavecké závody jsou mimořádně citlivé na podmínky v jednotlivých drahách a důležité bude posoudit, zda rozšíření finále nepřináší některým závodníkům nevýhodu.

Důsledky může mít také pro organizaci šampionátu, televizní přenosy a přehlednost výsledků. Federace proto změnu zavádí pouze zkušebně a její další využívání bude záviset na vyhodnocení zkušeností.

Nejde přitom o změnu olympijského programu, v němž nadále platí tradiční systém osmi drah. Peking se stane testem, který může ovlivnit budoucí podobu dalších vrcholných plaveckých soutěží.

Divoké karty nejsou pozvánky bez sportovních výsledků

Druhou novinkou je systém divokých karet umožňující dodatečnou kvalifikaci prostřednictvím Světového poháru. World Aquatics jej vyzkoušela během říjnové série Silk Road Tour, která zahrnovala závody v ázerbájdžánském Baku, uzbeckém Taškentu a kazašské Astaně.

Podmínky byly přesně stanovené. Plavec musel alespoň na jednom ze tří podniků skončit mezi nejlepšími třemi v individuálním finále, splnit kvalifikační limit A a současně se zúčastnit nejméně dvou závodů seriálu.

Každá národní federace mohla tímto způsobem získat až tři dodatečná účastnická místa nad rámec standardních kvalifikačních možností.

World Aquatics 10. listopadu zveřejnila seznam 34 držitelů divokých karet z osmnácti zemí. Nejde přitom pouze o méně známé závodníky, kteří by se jinak obtížně prosazovali na světové scéně.

Mezi úspěšnými jsou také olympijský vítěz na 50 metrů volný způsob Australan Cameron McEvoy, jihoafrický znakař Pieter Coetze, hongkongská medailistka Siobhán Haugheyová nebo nizozemská reprezentantka Marrit Steenbergenová, letošní vítězka celkového hodnocení ženského Světového poháru.

Nový systém tedy nelze považovat za pouhé udělování výjimek bez sportovních kritérií. Naopak vyžaduje výkony na nejvyšší úrovni a pravidelnou účast v mezinárodním závodním programu.

Jeho význam spočívá také v posílení samotného Světového poháru. Ten již nepředstavuje pouze příležitost získat finanční odměny a body do žebříčku, ale nabízí další kvalifikační cestu na světový šampionát.

Z ekonomického hlediska tak federace vytváří větší motivaci pro účast závodníků na jednotlivých zastávkách seriálu. Vyšší sportovní prestiž může současně zvýšit jejich atraktivitu pro televizní společnosti, pořadatele a sponzory.

Tento model má však také slabinu. Výhodu mohou získat reprezentace, které mají dostatečné prostředky na cestování, přípravu a účast ve více zahraničních závodech. Pro menší národní federace zůstávají právě tyto náklady významnou překážkou.

Rozšíření kvalifikačních možností proto automaticky neznamená vyrovnanější podmínky. Důležité bude, zda nová pravidla skutečně pomohou širšímu okruhu zemí, nebo především sportovcům, kteří již disponují silným finančním a organizačním zázemím.

Čejka získal tři bronzy a potvrdil světovou konkurenceschopnost

Pro české plavání má nový systém také konkrétní význam. Mezi držiteli divokých karet figuruje znakař Jan Čejka, který během říjnového Světového poháru získal tři bronzové medaile a prokázal výbornou formu před prosincovým šampionátem.

V úvodním závodě v Baku obsadil na 200 metrů znak čtvrté místo časem 1:51,12. Od bronzové medaile jej dělily pouhé dvě setiny sekundy.

O týden později v Taškentu již na stupně vítězů dosáhl. Na znakové dvoustovce získal bronz výkonem 1:50,59, od druhého místa jej přitom dělily jen tři setiny. Další třetí místo přidal na 100 metrů znak časem 49,84 sekundy, třetím nejrychlejším výkonem české historie.

Výbornou formu potvrdil také při závěrečném podniku v Astaně. Na 200 metrů znak obsadil třetí místo časem 1:50,14. Rychlejší byli pouze Jihoafričan Pieter Coetze, který zvítězil výkonem 1:48,08, a Američan Shaine Casas s časem 1:49,48.

Čejka tak během dvou říjnových podniků získal tři bronzové medaile a ukázal, že dokáže soupeřit se závodníky ověnčenými tituly a medailemi ze světových šampionátů.

Je však důležité rozlišit získanou divokou kartu od samotného zajištění účasti na mistrovství světa. Čejka měl start v Pekingu zajištěný již na základě předchozích výsledků a nominačních pravidel Českého svazu plaveckých sportů. Divoká karta proto nebyla rozhodující podmínkou jeho nominace.

Český svaz na konci října evidoval deset plavců splňujících podmínky účasti. Vedle Čejky mezi nimi byli například Miroslav Knedla, Barbora Janíčková, Ondřej Gemov, Jan Foltýn nebo Matěj Zábojník.

Pro české reprezentanty může být zajímavé také rozšíření semifinálových a finálových startovních polí. Právě v disciplínách, kde o postupu rozhodují minimální časové rozdíly, představují dvě dodatečná místa novou příležitost.

Zda ji některý z českých plavců využije, ukáže až samotný šampionát.

Mistrovství světa se uskuteční v pekingském Národním centru vodních sportů, známém jako Vodní kostka. Areál hostil plavecké soutěže na olympijských hrách v roce 2008 a později také curling během zimní olympiády v roce 2022.

Předchozí světový šampionát v krátkém bazénu v Budapešti v roce 2024 přinesl rekordních třicet světových rekordů. Peking chce na tuto výkonnostní úroveň navázat a současně vyzkoušet pravidla, která mohou ovlivnit budoucí podobu mezinárodních soutěží.

Reforma sleduje dva hlavní cíle: nabídnout více závodníkům příležitost bojovat o světové medaile a zvýšit význam Světového poháru v kvalifikačním systému.

Skutečným měřítkem úspěchu však nebude samotný počet nových drah ani udělených divokých karet. Rozhodující bude, zda změny zachovají spravedlivé sportovní podmínky, přinesou kvalitnější konkurenci a umožní výrazněji se prosazovat také reprezentacím mimo tradiční plavecké velmoci.

Zdroje:

(sklen; foto: AI)

Pohyb a zdraví

Portál pohyb a zdraví nabízí články, tipy a inspiraci pro zdravý životní styl, pravidelný pohyb a vyvážené stravování. Objevte doporučení odborníků, zajímavé akce i praktické rady, jak zlepšit kondici, zdraví i celkovou pohodu.