Ještě před mistrovstvím Evropy v atletice v Birminghamu, které dnes ve Velké Británii odstartovalo, se česká atletika dostala do neobvyklé situace. Diskusi nevyvolal výkon jednotlivce ani rozhodnutí rozhodčích, ale nominační pravidla. Impulzem se stalo veřejné vystoupení sprinterky Nikoly Bendové, která upozornila na skutečnost, že česká ženská štafeta na 4×100 metrů přes splnění evropských kvalifikačních podmínek na šampionátu nestartuje.
Na první pohled jde o spor kolem jedné disciplíny. Ve skutečnosti však otevírá obecnější otázku: jak mají být nastavena nominační pravidla národního svazu a jaký je jejich skutečný účel?
Dvě pravidla, dva různé výsledky
Evropská atletika (European Athletics) používá u štafet jiný kvalifikační systém než u individuálních disciplín. Na mistrovství Evropy se kvalifikuje šestnáct nejlepších štafet podle pravidel stanovených Evropskou atletikou pro kvalifikační období.
Podle tohoto systému se česká ženská štafeta mezi kvalifikované týmy zařadila. Přesto na mistrovství Evropy nepojede, protože nesplnila ještě přísnější potvrzovací kritérium Českého atletického svazu.
Jinými slovy:
- podle kvalifikačních pravidel Evropské atletiky by česká štafeta na mistrovství Evropy startovala,
- podle nominačních pravidel Českého atletického svazu nikoliv.
Právě tento rozdíl stojí v centru celé diskuse.
Co ukazují výkony
Česká štafeta letos dosáhla času 43,80 sekundy, kterým se zařadila mezi kvalifikované evropské týmy. Podle nominačních pravidel Českého atletického svazu však zůstala přibližně o jednu desetinu sekundy za stanoveným potvrzovacím limitem.
Zajímavé je i srovnání se Slovenskem. Slovenská štafeta zaběhla 44,16 sekundy, tedy pomalejší čas než české kvarteto, přesto se díky evropskému kvalifikačnímu systému mezi účastníky mistrovství Evropy dostala. Česká štafeta navíc slovenské reprezentantky při přímém měření sil v Banské Bystrici jasně porazila.
Právě tento kontrast vyvolává otázky mezi sportovci i atletickou veřejností.
Proč národní svazy stanovují vlastní limity, které jsou ale v případě individuálních startů vždy nižší (!) než jsou kvalifikační limity Evropské atletické asociace?
Samotná existence národních potvrzovacích limitů není ničím výjimečným.
Řada atletických federací používá přísnější nominační kritéria než mezinárodní nebo evropské federace. Důvody mohou být různé:
- omezené finanční prostředky,
- snaha vysílat pouze sportovce s předpokladem bojovat o přední umístění,
- motivace k dosažení vyšší výkonnosti,
- jednotná nominační filozofie napříč disciplínami.
Takový přístup je zcela legitimní, pokud jsou pravidla předem známá, transparentní a platí pro všechny stejně.
Štafety jsou ale specifickou disciplínou
Právě zde se dostáváme k podstatě celé debaty.
Štafeta není pouhým součtem čtyř individuálních výkonů.
Je samostatnou atletickou disciplínou, ve které rozhodují také:
- sehranost,
- kvalita předávek,
- týmová spolupráce,
- zkušenosti ze společných závodů.
I proto Evropská atletika používá u štafet odlišný kvalifikační model než u individuálních disciplín. Jeho cílem je dostat na mistrovství Evropy nejlepší evropské týmy, nikoliv pouze ty, které splní jediný časový limit.
Právě zde vzniká legitimní otázka, zda mají národní potvrzovací limity u štafet plnit stejnou funkci jako u individuálních disciplín.
Nejde jen o jednu štafetu
Diskuse kolem českého ženského kvarteta výrazně přesahuje jednu konkrétní nominaci.
Otevírá obecnější otázku, jaký má být vztah mezi kvalifikačním systémem Evropské atletiky a dodatečnými nominačními kritérii národního svazu.
Má být hlavním cílem vyslat na mistrovství Evropy všechny sportovce a týmy, které splnily evropské podmínky?
Nebo je správné ponechat národnímu svazu možnost nastavit ještě přísnější pravidla?
Na tuto otázku neexistuje jediná správná odpověď.
Je však zcela legitimní o ní vést odbornou diskusi.
Důvěra v nominační systém je stejně důležitá jako výkonnost
Každý nominační systém by měl splňovat několik základních podmínek.
Musí být:
- předem známý,
- srozumitelný,
- transparentní,
- předvídatelný.
Stejně důležité ale je, aby jej sportovci považovali za spravedlivý.
Právě proto spor kolem ženské štafety není pouze otázkou jedné desetiny sekundy. Otevírá širší debatu o tom, jakou roli mají mít národní nominační pravidla v situaci, kdy Evropská atletika stanoví vlastní kvalifikační systém.
Mistrovství Evropy v Birminghamu se nakonec uskuteční bez české ženské štafety na 4×100 metrů. Diskuse, kterou její neúčast vyvolala, však může být pro českou atletiku přínosná. Ne proto, aby zpochybňovala přijatá pravidla, ale aby otevřela věcnou debatu o tom, zda současný nominační systém nejlépe naplňuje cíle, které si česká atletika před vrcholnými evropskými soutěžemi stanovuje.
Zdroje:
- Eropean Athletics – Birmingham 2026: Qualifying System
- European Athletics – Birmingham 2026
- World Athletics – 4×100 Metres Relay women
(buk; foto: AI)





















