MOV mění olympijský program. Českým sportům jde i o dotace

Olympijské disciplíny čeká nová prověrka. Česká NSA jejich účast a výsledky výrazně zvýhodňuje při rozdělování podpory reprezentace.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) zveřejnil pravidla, která mohou zásadně změnit budoucnost olympijských sportů i způsob jejich financování. Nový dvanáctistránkový dokument vydaný 7. listopadu 2026 stanovuje, podle jakých kritérií budou jednotlivé disciplíny zařazovány do programu olympijských her nebo z něj vyřazovány. Rozhodovat bude nejen sportovní tradice, ale také popularita, náklady, mezinárodní rozšíření a kvalita řízení federací. Pro Českou republiku má reforma mimořádný význam. Národní sportovní agentura (NSA) totiž při rozdělování státní podpory výrazně zvýhodňuje olympijské výsledky a účast na hrách. Případné vyřazení disciplíny proto může v budoucnu ovlivnit nejen přípravu reprezentantů, ale také postavení sportovních svazů v systému státních dotací.

Olympijská tradice už nebude zárukou účasti

Novou metodiku schválilo 146. zasedání MOV v červnu 2026 v rámci reformy Fit for the Future. Výkonný výbor následně 30. října přijal podrobná prováděcí pravidla, která nyní zveřejnil. Zásadní změnou je přechod od posuzování celých sportů k hodnocení jednotlivých disciplín.

Dosavadní příslušnost sportu k olympijskému programu už nebude automaticky zaručovat místo všem jeho disciplínám. Každá bude samostatně posuzována podle tří po sobě následujících stupňů hodnocení.

První fáze, označovaná jako Flag Review, představuje kontrolu základní způsobilosti. MOV bude zkoumat transparentnost řízení mezinárodní federace, integritu soutěží, dodržování antidopingových pravidel a ochranu zdraví a bezpečnosti sportovců. Zjištěné závažné nedostatky mohou další posuzování zastavit, pokud nebudou odstraněny nebo pokud federace neprokáže dostatečný pokrok v nápravě.

Druhá fáze, Core Evaluation, se zaměří na celosvětovou popularitu, sportovní význam, počet účastnických zemí, zastoupení sportovců a ekonomickou náročnost. Hodnotit se budou televizní sledovanost, digitální dosah, zájem veřejnosti, požadavky na sportoviště, náklady na pořádání soutěží i jejich organizační složitost.

Ve třetí fázi, Combined Comparison, mohou být slaběji hodnocené současné disciplíny přímo srovnávány s novými uchazeči. To otevírá možnost, aby nová disciplína získala olympijské místo na úkor tradiční.

MOV současně připouští změny finanční podpory při vyřazení celého sportu z olympijského programu. Mezi možná přechodná opatření patří snížení příspěvků v následujícím olympijském cyklu. Nejde však o automatickou sankci při vyřazení jednotlivé disciplíny.

Nová metodika se poprvé použije pro letní olympijské hry Brisbane 2032. Konečný program má být schválen v dubnu 2027. MOV zatím nezveřejnil žádný seznam disciplín určených k vyřazení a předpokládá zachování většiny současného programu. Přesto vzniká nový mechanismus, který může dlouhodobě změnit ekonomické postavení sportů i jejich národních federací.

NSA zvýhodňuje olympijské úspěchy při rozdělování miliard

Pro Českou republiku je podstatné, že olympijské postavení sportu není pouze otázkou prestiže. Významně se promítá do současného systému financování sportovních svazů prostřednictvím NSA.

Agentura již zavedla prioritizaci sportovních svazů, která zohledňuje sportovní úspěšnost, velikost členské základny, popularitu a společenskou odpovědnost. Svazy jsou rozděleny do prioritních skupin a jejich zařazení ovlivňuje podmínky financování reprezentace, talentované mládeže i vlastní činnosti.

Pro rok 2026 vyhlásila NSA hlavní dotační výzvu na podporu sportovních organizací svazového charakteru s celkovou alokací 3,2 miliardy korun. Z těchto prostředků se podporuje organizace sportu, státní reprezentace i péče o talenty. Právě u reprezentace mají olympijské výsledky mimořádnou váhu.

Podle metodiky NSA pro rok 2026 tvoří hodnocení účasti na olympijských hrách a Světových hrách 20 procent bodového systému pro podporu reprezentace. Dalších 40 procent připadá na umístění na těchto akcích. Zbývající část hodnocení vychází z počtu reprezentantů a výsledků na světových či vybraných evropských šampionátech.

Rozdíl mezi olympijskými a neolympijskými sporty je přitom výrazný. Účast na olympijských hrách se při výpočtu násobí koeficientem tři, zatímco účast na Světových hrách koeficientem jedna. Stejný poměr platí také pro bodové hodnocení dosažených umístění.

Olympijské disciplíny jsou zvýhodněny rovněž při započítávání výsledků z mistrovství světa. Za titul mistra světa v olympijské disciplíně přiděluje metodika v základní tabulce 50 bodů, za vítězství v disciplíně Světových her 35 bodů a za titul v ostatních disciplínách 25 bodů. U výsledků z mistrovství světa v olympijských disciplínách se navíc uplatňuje další zvýhodňující koeficient.

Jde o konkrétní důkaz, že olympijský status má v českém dotačním systému finanční význam. Dva sportovní svazy s podobným počtem reprezentantů, srovnatelnou členskou základnou a obdobnými mezinárodními výsledky tak mohou získat rozdílné bodové hodnocení právě podle toho, zda jejich disciplíny patří do olympijského programu.

Prioritizace současně ovlivňuje zajištění kontinuity financování. V roce 2026 má nejvýše postavená skupina svazů v oblasti reprezentace a talentované mládeže stanovený základní rámec podpory mezi 100 a 120 procenty dotace předchozího roku. U čtvrté skupiny se pohybuje mezi 80 a 105 procenty. Metodika připouští také některé alternativní nominální limity navýšení.

Případný pokles sportovního svazu v prioritizaci proto může ovlivnit nejen bodový výpočet, ale také rámec jeho budoucího financování. Nelze však tvrdit, že vyřazení jedné disciplíny z olympijského programu automaticky znamená ztrátu dotace nebo okamžitý přesun svazu do nižší skupiny. Výpočet zahrnuje více ukazatelů a pracuje také s výsledky z předchozích olympijských her.

Právě zde však vzniká dlouhodobé riziko. Pokud sportovní disciplína ztratí olympijské postavení a česká dotační pravidla zůstanou v současné podobě, může postupně přijít o část bodového zvýhodnění. Důsledky by se projevily až v dalších hodnoticích obdobích, nikoliv bezprostředně po rozhodnutí MOV.

Problém se přitom netýká pouze menších sportů. Může zasáhnout také velké svazy, které sdružují více odlišných disciplín. Typickým příkladem je kanoistika s rychlostními a slalomovými disciplínami, cyklistika zahrnující silniční, dráhové, horské i BMX závody nebo gymnastika s několika samostatnými olympijskými odvětvími.

Pokud by se někdy měnilo olympijské zařazení pouze části těchto sportů, národní svaz by musel přehodnotit rozdělení prostředků mezi jednotlivé reprezentační programy. Disciplína zůstávající v olympijském programu by mohla získat přednost před tou, která o účast přijde. Nešlo by přitom nutně o rozhodnutí založené na skutečné sportovní kvalitě, ale na změně mezinárodního programu a následně národních finančních priorit.

Český sport by tak mohl čelit situaci, kdy se dlouhodobě vybudovaný reprezentační systém, trenérské zázemí a příprava talentované mládeže dostanou pod finanční tlak pouze proto, že MOV změní olympijské priority.

Česká sportovní politika musí počítat s novými riziky

Nová pravidla MOV přicházejí v okamžiku, kdy Česká republika připravuje vlastní změny systému státní podpory sportu. Akční plán podpory sportu 2027, navazující na Strategii SPORT A POHYB 2030+, počítá s vyhodnocením dotačních výzev roku 2026 a následnou úpravou podmínek financování pro rok 2028.

To vytváří příležitost zohlednit budoucí změny olympijského programu ještě před jejich dopadem na české sportovní svazy. Pokud bude NSA nadále přikládat zásadní váhu olympijským výsledkům, měla by současně stanovit pravidla pro případy, kdy mezinárodní federace o některou disciplínu přijde rozhodnutím MOV.

Rozumným řešením by mohl být přechodný systém financování umožňující dokončit již zahájené reprezentační a mládežnické programy. Sportovní svaz totiž často investuje do přípravy talentů šest až deset let před jejich předpokládaným vrcholem. Náhlá změna dotačních podmínek by mohla znehodnotit dlouhodobou práci trenérů i předchozí státní investice.

Stejně důležité je rozlišovat mezi olympijskou úspěšností a širším významem sportu. Sport s omezenou šancí na olympijskou medaili může mít mimořádný přínos pro děti a mládež, regionální sportovní infrastrukturu, zdraví obyvatel nebo rozvoj pohybových dovedností. Tyto přínosy by neměly být automaticky podřízeny aktuálnímu olympijskému programu.

Zvláštní pozornost si zaslouží resortní sportovní centra. Armádní sportovní centrum Dukla, Olymp a další resortní organizace představují důležitou součást financování a odborného zabezpečení českých reprezentantů. Vedle dotační podpory svazů zajišťují pracovní a tréninkové podmínky sportovců, trenérů i realizačních týmů.

Akční plán NSA pro rok 2027 přitom otevřeně konstatuje, že dosud chybí ucelený každoroční přehled všech veřejných prostředků vynaložených na státní reprezentaci v návaznosti na dosažené výsledky. Agentura zároveň přiznává nedostatečnou koordinaci financování mezi sportovními svazy a resortními centry.

Právě tato skutečnost nabývá v souvislosti s reformou MOV nového významu. Stát totiž může podporovat tentýž sport prostřednictvím několika finančních mechanismů, aniž by měl úplný obraz o jejich vzájemné návaznosti. Pokud by se změnilo olympijské postavení disciplíny, nebude stačit upravit jednu dotační výzvu. Bude nutné posoudit také závazky resortních center a dlouhodobou přípravu reprezentantů.

NSA proto plánuje v roce 2027 zpracovat evaluační zprávu sportovní reprezentace, koordinovat financování resortních center a aktualizovat jejich pravidla. Součástí úkolů je rovněž příprava investičního plánu na období 2027 až 2030.

Další významnou oblast představuje sportovní infrastruktura. Akční plán 2027 počítá s přípravou Generelu národní sportovní infrastruktury, který má určit strategicky důležitá sportoviště pro reprezentaci a pořádání mezinárodních soutěží. Právě olympijský status jednotlivých disciplín může ovlivňovat hodnocení potřebnosti těchto investic.

Pro český sport je proto důležité, aby stát neposuzoval národní sportoviště pouze podle současného olympijského programu. Specializovaná zařízení mohou sloužit reprezentační přípravě, mezinárodním šampionátům i mládeži po mnoho desetiletí. Jejich využitelnost často přesahuje jedinou disciplínu nebo jeden olympijský cyklus.

Vzniká tak zásadní otázka, zda česká sportovní politika dokáže rozlišit mezi krátkodobou olympijskou prioritou a dlouhodobým veřejným zájmem na rozvoji sportu. Pokud bude rozhodování o státní podpoře příliš závislé na olympijském programu, mohou změny přijaté v Lausanne nepřímo ovlivňovat rozdělování českých veřejných prostředků, aniž by byly dostatečně zohledněny domácí potřeby.

Reforma MOV proto není pouze záležitostí mezinárodních federací. Je také výzvou pro českou sportovní politiku. NSA bude muset při plánovaných úpravách dotačního systému posoudit, zda současné výrazné zvýhodnění olympijských výsledků zůstává dlouhodobě udržitelné a zda dostatečně chrání sportovní disciplíny před důsledky rozhodnutí, která nemohou samy ovlivnit.

Olympijské hry zůstanou nejvýznamnější světovou sportovní událostí. Český stát by však měl při rozdělování podpory vycházet nejen z toho, které disciplíny MOV právě zařazuje do svého programu, ale také z jejich skutečného významu pro český sport, dosavadních investic a dlouhodobého rozvoje reprezentace.

Zdroje:

(sklen; foto: AI)

Pohyb a zdraví

Portál pohyb a zdraví nabízí články, tipy a inspiraci pro zdravý životní styl, pravidelný pohyb a vyvážené stravování. Objevte doporučení odborníků, zajímavé akce i praktické rady, jak zlepšit kondici, zdraví i celkovou pohodu.