Fotbalové mistrovství světa 2026 mělo být oslavou globalizovaného sportu, propojení tří severoamerických zemí a demonstrací toho, že FIFA dokáže organizovat největší sportovní událost planety i v době rostoucího mezinárodního napětí. Jenže několik týdnů před startem turnaje se ukazuje, že realita je mnohem složitější. Případ reprezentace Íránu otevřel otázku, která přesahuje samotný fotbal. Kdo vlastně rozhoduje o pohybu národních týmů během světového šampionátu a nakolik může geopolitika zasahovat do organizace turnaje?

Podle informací britské BBC souhlasila mexická prezidentka Claudia Sheinbaum s tím, aby íránská reprezentace měla základnu v Mexiku, konkrétně v Tijuaně, protože Spojené státy údajně odmítly dlouhodobý pobyt íránského týmu na svém území. FIFA následně potvrdila, že tréninkovým centrem Íránu bude Centro Xoloitzcuintle v Tijuaně. Situace je mimořádně citlivá nejen kvůli napjatým vztahům mezi Washingtonem a Teheránem, ale také kvůli pokračujícím konfliktům na Blízkém východě a bezpečnostním rizikům, která s nimi souvisejí.

Původní plán přitom vypadal úplně jinak. Írán měl využívat základnu v Tucsonu v americké Arizoně a všechny tři zápasy skupinové fáze odehrát na území Spojených států. Jenže v průběhu posledních měsíců začalo být stále zřejmější, že politické klima kolem íránské účasti může způsobit organizační komplikace. Mexická prezidentka otevřeně uvedla, že FIFA její vládu požádala o pomoc poté, co Spojené státy daly najevo, že si nepřejí dlouhodobý pobyt íránského týmu v zemi.

Její výrok působí v diplomatickém světě téměř šokujícím dojmem. „Spojené státy nechtějí, aby íránský tým přespával na jejich území, ale přitom tam odehraje tři zápasy,“ uvedla Sheinbaum podle BBC. Dodala také, že Mexiko nevidí důvod, proč by mělo Íráncům pobyt odmítat.

Tato slova okamžitě otevřela širší debatu o tom, zda se FIFA skutečně daří udržet sport oddělený od politiky. Organizace dlouhodobě tvrdí, že mistrovství světa je apolitickou akcí, která spojuje národy bez ohledu na konflikty mezi jejich vládami. Realita posledních let však ukazuje opak. Už mistrovství světa v Kataru v roce 2022 bylo provázeno diplomatickými spory, debatami o lidských právech a tlakem jednotlivých vlád. Šampionát 2026 navíc probíhá v mimořádně napjatém období světové politiky.

FIFA mezi diplomacií a bezpečnostními riziky

Rozhodnutí přesunout zázemí Íránu do Mexika ukazuje, jak komplikované bude řízení celého turnaje. FIFA se ocitá mezi požadavky hostitelských států, bezpečnostními službami a sportovními zájmy jednotlivých reprezentací. Organizace se přitom snaží zabránit dojmu, že některé týmy čelí diskriminaci nebo politickému tlaku.

Íránský tým se aktuálně připravuje v turecké Antalyi a samotná účast země na turnaji byla v posledních týdnech předmětem spekulací. Konflikty na Blízkém východě a bezpečnostní obavy vedly k otázkám, zda nebude cesta íránské reprezentace komplikována omezeními pohybu nebo zvýšenými bezpečnostními opatřeními. FIFA se snažila situaci uklidnit, ale případ přesunu základny ukazuje, že problémy nezmizely.

Sportovní stránka celé věci přitom zůstává mimořádně zajímavá. Írán se v základní skupině utká s reprezentacemi Nového Zélandu, Belgie a Egypta. Dva zápasy odehraje v Los Angeles a třetí v Seattlu. Logisticky jde o náročný program už sám o sobě. Pokud navíc bude tým přelétat mezi Mexikem a Spojenými státy pod zvýšeným dohledem bezpečnostních složek, může to mít dopad i na sportovní výkon.

Další otázkou je precedent pro budoucnost. Pokud jedna hostitelská země odmítne dlouhodobý pobyt určité reprezentace, byť neformálně, vzniká tím nebezpečný model pro další velké akce. V minulosti se podobné problémy objevovaly například při olympijských hrách, kdy některé státy komplikovaly vydávání víz sportovcům z nepřátelských zemí. FIFA se dosud snažila podobným situacím vyhýbat právě tím, že šampionáty přidělovala státům schopným garantovat jednotné podmínky pro všechny účastníky.

Jenže společné pořádání turnaje třemi zeměmi vytváří úplně novou realitu. Každá země má vlastní imigrační pravidla, vlastní bezpečnostní priority i vlastní politické vztahy. Právě Írán se stal prvním výrazným příkladem toho, jak složité může být sladění těchto systémů během největší sportovní akce světa.

Mexiko získává diplomatické body i větší odpovědnost

Pro Mexiko má celá situace i významný politický rozměr. Prezidentka Claudia Sheinbaum se prezentuje jako politička ochotná vystupovat samostatně vůči Spojeným státům a případ íránské reprezentace jí poskytl možnost ukázat Mexiko jako otevřenějšího a flexibilnějšího partnera. V době, kdy jsou vztahy mezi Washingtonem a řadou států Blízkého východu mimořádně citlivé, může Mexiko vystupovat jako prostředník schopný zmírňovat napětí.

Současně však roste i odpovědnost mexických bezpečnostních složek. Tijuana leží přímo u hranic se Spojenými státy a oblast patří dlouhodobě mezi bezpečnostně citlivé regiony. Ochrana íránské reprezentace bude vyžadovat mimořádná opatření, zvláště pokud by se během turnaje zhoršila mezinárodní situace.

Případ Íránu také znovu otevírá debatu o tom, zda FIFA nepodcenila geopolitická rizika spojená s pořádáním turnaje v současném světě. Mistrovství světa už dávno není pouze sportovní událostí. Jde o globální politickou a bezpečnostní operaci, během níž se setkávají státy s velmi rozdílnými zájmy, konflikty i ideologiemi.

Turnaj v roce 2026 tak nebude jen soubojem nejlepších fotbalistů planety. Stane se i testem toho, zda může mezinárodní sport ještě fungovat jako neutrální prostor v době rostoucího geopolitického napětí. A právě příběh Íránu ukazuje, že odpověď nemusí být vůbec jednoduchá.

Zdroje:

• BBC Sport – World Cup 2026: Mexico agrees to host Iran at World Cup
• FIFA – FIFA World Cup 2026
• Reuters – Coverage of World Cup security and geopolitical concerns
• AP News – International politics and sports diplomacy coverage

(sklen)