„Co Brno má, bude mít, chtělo by mít!“ hlásal titulek článku, který v roce 1970 otiskl časopis Stadion. Nad fotografií rozestavěného plaveckého stadionu byl zveřejněn také model mnohem rozsáhlejšího sportovního komplexu. Právě s odstupem více než půlstoletí získává dobová stránka mimořádnou hodnotu. Zachycuje totiž okamžik, kdy se ještě nevědělo, co z velkého brněnského plánu skutečně vznikne.
Území za Lužánkami už tehdy patřilo k nejvýznamnějším sportovním lokalitám v Československu. Stál zde fotbalový stadion, který po rozšíření v 60. letech dosáhl kapacity kolem 50 tisíc diváků a stal se největším v republice, a nedaleko fungoval také zimní stadion. Brnu však stále chybělo odpovídající moderní plavecké centrum.
Dobový Stadion připomínal i srovnání s Prahou. Zatímco hlavní město už mělo moderní plavecký stadion v Podolí, moravská metropole na svou krytou padesátku stále čekala.
Velký plán za Lužánkami
První úvahy o vybudování letní a zimní plovárny za Lužánkami jsou doloženy už v roce 1952. V roce 1959 vznikl investiční záměr na krytý bazén o rozměrech 50 × 20 metrů s tribunou, gymnastickou tělocvičnou a ubytovacím zázemím. Roku 1964 byla do záměru zahrnuta také letní plovárna se dvěma sportovními bazény a venkovní tribunou.
Projekt vypracoval brněnský Stavoprojekt a jeho autorem byl architekt Otakar Oplatek. Nešlo přitom pouze o stavbu jednoho bazénu. Za Lužánkami měl vyrůst rozsáhlý komplex pro vrcholový sport, plaveckou výuku i rekreaci obyvatel Brna.
Právě tuto představu zachycuje model otištěný v časopisu Stadion v roce 1970. Krytá plovárna byla pouze jednou částí plánovaného areálu. Další etapa měla zahrnovat venkovní bazény, tribunu a rekreační plochy.
Projektová dokumentace se připravovala během 60. let a vlastní stavba se rozběhla na jejich konci. Městské materiály uvádějí zahájení prací v dubnu 1968 a původní předpoklad dokončení v roce 1971. Encyklopedie dějin města Brna uvádí zahájení realizace už rokem 1967. V každém případě bylo v době článku ve Stadionu zřejmé, že cesta k dokončení nebude jednoduchá.
Z plánovaných několika let bylo deset
Právě zde je dobový článek nejzajímavější. Jeho autor sledoval stavbu v přítomném čase. Nemohl vědět, že Brno nebude na otevření čekat další rok nebo dva, ale téměř celé desetiletí.
Projekt byl rozdělen do etap. Jako první měla vzniknout krytá plovárna s gymnastickou halou. Druhá etapa s letní plovárnou však nakonec nikdy realizována nebyla. Z původně rozsáhlého návrhu tak zůstala především krytá část.
Samotný plavecký stadion byl přesto na svou dobu mimořádnou sportovní stavbou. Základem se stal padesátimetrový bazén s osmi drahami, doplněný skokanskou věží a tribunou. Pozoruhodná byla také ocelová střešní konstrukce navržená Ferdinandem Ledererem. Dobové technické vybavení zahrnovalo elektronickou časomíru, světelnou výsledkovou tabuli, podvodní osvětlení i pozorovací a filmová okna.
Na otevření si ale Brno muselo počkat.
Plavecký stadion za Lužánkami byl veřejnosti zpřístupněn 9. prosince 1978 při jubilejním desátém ročníku plavecké Velké ceny Brna. Od prvních úvah o plovárně z roku 1952 tak uplynulo více než čtvrt století. Samotná stavba místo původně plánovaných několika let zabrala přibližně deset let. Kolaudace navíc následovala až v roce 1980.
Co z velkého projektu zůstalo
Největší vypovídací hodnotu má dnes porovnání modelu otištěného ve Stadionu s tím, co za Lužánkami nakonec skutečně vzniklo.
Rozsáhlý plánovaný komplex dokončen nebyl. Letní část zůstala nerealizována. Krytý stadion se však stal jedním z nejvýznamnějších brněnských sportovišť a na rozdíl od sousedního fotbalového a někdejšího zimního stadionu přežil do současnosti.
Jeho příběh navíc po desetiletích získal pokračování. V letech 2021 až 2023 prošel areál rozsáhlou modernizací. Vedle původní padesátky vznikla nová hala s 25metrovým bazénem s osmi drahami a 16metrovým bazénem určeným především pro výuku plavání. Opravena byla také skokanská věž, technické zázemí, vstupní prostory a další části původního stadionu. Modernizovaný komplex se veřejnosti otevřel 6. listopadu 2023.
Dobový titulek „Co Brno má, bude mít, chtělo by mít!“ tak dnes působí téměř symbolicky. Některé části tehdejšího projektu nikdy nevznikly, jiné se uskutečnily až po desítkách let a v jiné podobě.
Stránka časopisu Stadion z roku 1970 proto není jen zprávou o jedné rozestavěné plovárně. Je historickým dokumentem zachycujícím okamžik, kdy velký sportovní areál existoval současně ve třech podobách – jako plán na papíře, staveniště za Lužánkami a představa o tom, co jednou Brno bude mít.
Zdroje:
- Dobový tisk: časopis Stadion, ročník 1970, článek „Co Brno má, bude mít, chtělo by mít!“, archivní výtisk z redakčního archivu.
- Encyklopedie dějin města Brna – Městský plavecký stadion Lužánky
- Encyklopedie dějin města Brna – otevření stadionu po rekonstrukci
- Město Brno – Plavecký stadion za Lužánkami slaví 40 let
- Město Brno – Městský plavecký stadion Lužánky
(kp; foto: Archiv Stadionu)























