Vědecký tým vedený japonským fyziologem Yosukem Yamadou publikoval v časopise Science rozsáhlou studii, která přináší dosud nejkomplexnější pohled na takzvaný vodní obrat, tedy celkový objem vody, který organismus denně spotřebuje a vyloučí. Do výzkumu bylo zapojeno více než 5 600 lidí ve věku od osmi dnů do 96 let z různých částí světa, od tropického Ekvádoru po polární oblasti. Využili přitom sofistikovanou metodu dvojitě značené vody, kdy dobrovolníci vypili dávku vody obohacenou stabilním izotopem deuteria, a vědci pak po několik dnů sledovali, jak se značená voda v těle ředí a vylučuje. Tento postup je považován za zlatý standard přesného měření příjmu a výdeje vody.
Výsledky studie ukazují, že v průměru dosahuje denní vodní obrat u dospělých mužů mezi 20 a 30 lety 4,3 litru a u žen ve věku 25 až 60 let přibližně 3,4 litru. Nejvyšší relativní obrat, tedy množství vody vyměněné vůči objemu tělesné vody, vědci zaznamenali u novorozenců, kde dosahoval téměř třiceti procent za den. Naopak u lidí nad 70 let klesl pod tři litry denně. Tyto hodnoty se ale dramaticky měnily v závislosti na životním stylu a prostředí. Sportovci, lidé žijící v horkém klimatu nebo příslušníci komunit závislých na manuální práci vykazovali hodnoty přesahující osm až deset litrů denně, zatímco u seniorů s nízkou aktivitou byly i pod dvěma litry.
Vědci zjistili, že rozhodujícím faktorem je kombinace tělesného složení, fyzické aktivity a klimatických podmínek. V teplém prostředí nad 30 stupňů Celsia byl denní obrat vody až o jeden litr vyšší než při mírném počasí. Zároveň lidé žijící v nízkopříjmových zemích měli vyšší spotřebu vody než obyvatelé vyspělých států, a to i po započtení rozdílů v tělesné váze a aktivitě. Vysvětlením je podle autorů to, že v bohatších zemích lidé tráví většinu dne v budovách s klimatizací a regulovanou teplotou, zatímco v chudších regionech jsou vystaveni přímým vlivům prostředí.
Studie dále odhalila, že potřeba vody se mění i v průběhu života. Od dětství do dospělosti relativní obrat vody klesá, protože se snižuje podíl vody v tělesné hmotnosti. U kojenců voda tvoří přibližně šedesát procent tělesné hmotnosti, u starších žen je to kolem čtyřiceti dvou procent. S vyšším množstvím tělesného tuku, který obsahuje méně vody než svalová hmota, obrat vody klesá. Významný nárůst spotřeby vody nastává v těhotenství a při kojení. V třetím trimestru těhotenství byla potřeba vody vyšší o téměř sedm set mililitrů denně a během kojení ještě o dalších dvacet pět procent více.
Autoři práce navrhli přesnou rovnici, která umožňuje odhadnout individuální potřebu vody podle věku, pohlaví, hmotnosti, fyzické aktivity, klimatu a nadmořské výšky. Například dvacetiletý nesportující muž vážící sedmdesát kilogramů, žijící v mírném pásmu ve výšce nula metrů, při teplotě kolem deseti stupňů Celsia a padesátiprocentní vlhkosti vzduchu, má průměrný vodní obrat asi 3,2 litru denně. Pokud by ale šlo o sportovce ve výšce dvou tisíc metrů, při teplotě třicet stupňů a vlhkosti devadesát procent, spotřeba vody stoupne na více než sedm litrů denně.
Studie ukazuje, že oblíbené poučky, například doporučení vypít osm sklenic vody denně, jsou zavádějící a nevycházejí z objektivních měření. Jednotné návody pro všechny neodpovídají skutečnosti, protože potřeba vody se může lišit i několikanásobně. Výzkum navíc naznačuje, že nízký vodní obrat, typický pro starší lidi s nižší svalovou hmotou, je spojený s vyšším rizikem dehydratace, srdečních potíží a selhání ledvin.
Autoři také upozorňují, že měřený vodní obrat není totožný s množstvím vypitých tekutin, protože asi deset procent tvoří metabolická voda vznikající spalováním živin a část vody se získává dýcháním a kůží. Přesné rozlišení mezi vodou z jídla a nápojů zůstává podle nich dosud nedořešenou otázkou.
Výsledky této studie podle odborníků poskytují důležitý podklad pro budoucí zdravotní doporučení i pro plánování zásobování vodou v době klimatické změny a populačního růstu. Dnes nemá přístup k bezpečné pitné vodě více než dvě miliardy lidí a s rostoucími extrémy počasí bude znalost reálných potřeb vody pro veřejné zdraví ještě zásadnější.
Nový výzkum tedy přináší jasné poselství: univerzální číslo neexistuje a skutečná potřeba vody je výsledkem složité souhry fyziologických a environmentálních faktorů. Každý člověk by měl vnímat signály svého těla a zohlednit věk, aktivitu i prostředí, ve kterém žije.
Původní studie „Variation in human water turnover associated with environmental and lifestyle factors“ je dostupná online zde.
(sklen, zdroj: pohybazdravi.eu)
