Když sportovní klub vstoupí do esportu

Více než 400 tradičních sportovních týmů už cestu do esportu vyzkoušelo. Některé v něm zůstaly, jiné změnily strategii a další odešly. Co jejich zkušenost říká sportovním klubům, které o podobném kroku uvažují dnes?

Když v květnu 2016 vstoupil německý FC Schalke 04 do esportu, mohlo to na první pohled působit trochu zvláštně.

Fotbalový klub založený v roce 1904 najednou získal profesionální tým v League of Legends.

Co má společného Veltins-Arena s pěticí hráčů sedících u počítačů?

O deset let později už podobná otázka nezní zdaleka tak exoticky.

Do esportu postupně vstoupily značky jako Paris Saint-Germain, FC Barcelona, Manchester City, Wolverhampton Wanderers, AS Monaco a řada dalších tradičních sportovních organizací.

A rozhodně nešlo pouze o několik marketingových experimentů.

Odborná studie Scholze, Völkelové a Uebachové identifikovala 418 tradičních profesionálních sportovních týmů, které do konce roku 2019 nějakou formou vstoupily do esportového prostředí. [1]

To už je dostatečně velký vzorek na to, abychom se neptali pouze:

Proč sportovní kluby vstupují do esportu?

Mnohem zajímavější otázka zní:

Co se stalo potom?

Proč vůbec fotbalový klub potřebuje esport?

Odpověď není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát.

Esportový tým totiž nemusí být pouze další sportovní sekcí.

Pro tradiční klub může představovat přístup k mladšímu publiku, nový digitální obsah, možnost oslovit fanoušky mimo vlastní geografický region, další prostor pro partnery a současně cestu, jak svou značku dostat do prostředí, ve kterém se část mladé generace přirozeně pohybuje.

Právě odborná literatura zabývající se esportovými strategiemi profesionálních fotbalových klubů upozorňuje na témata diverzifikace značky, digitalizace, internacionalizace a oslovování mladšího publika. [1][2]

To ale ještě neznamená, že stačí najmout několik hráčů, vytvořit účet na Twitchi a čekat na novou generaci fanoušků.

Historie posledních deseti let ukazuje něco jiného.

Schalke 04: možná nejzajímavější experiment

Schalke vstoupilo do esportu v květnu 2016.

A nevybralo si pouze fotbalovou simulaci.

Vstoupilo rovnou do League of Legends, tedy do esportového titulu, který nemá s fotbalem prakticky nic společného.

To je důležitý detail.

Schalke se nesnažilo pouze převést svůj fotbalový produkt na obrazovku. Pokusilo se stát součástí samostatné esportové kultury.

Klub se následně dostal až do nejvyšší evropské soutěže League of Legends a několik let patřil mezi její etablované značky. [3]

Pak ale přišel rok 2021.

Schalke se potýkalo s ekonomickými problémy, dopady pandemie a zároveň sestoupilo z německé Bundesligy.

A esport se najednou stal také aktivem.

Klub prodal své místo v nejvyšší evropské League of Legends soutěži švýcarské organizaci Team BDS za: 26,5 milionu eur. [3]

To je na celém příběhu fascinující.

Esportová investice tradičního fotbalového klubu nevytvořila pouze marketingovou hodnotu. V určitém okamžiku vzniklo aktivum, které bylo možné prodat za desítky milionů eur.

Bylo by ale chybou z toho udělat jednoduchý příběh esportového úspěchu.

Schalke se z League of Legends nestáhlo proto, že by chtělo inkasovat zisk a oslavit vítěznou investici. Prodej souvisel s obtížnou finanční situací celého klubu.

A příběh pokračoval.

Po prodeji místa v nejvyšší evropské soutěži Schalke pokračovalo v německé Prime League.

Teprve na konci roku 2024, po osmi letech působení v League of Legends, tuto část svého esportového projektu definitivně ukončilo. Klub jako důvod uvedl snahu více se soustředit na své hlavní podnikání – fotbal. [4]

A tady přichází možná nejdůležitější detail celé případové studie:

Schalke esport neopustilo.

V sezoně 2025/2026 dál soutěžilo v EA SPORTS FC v rámci Virtual Bundesliga. [5]

Jinými slovy: Schalke neopustilo esport. Změnilo esportovou strategii.

Z širokého vstupu do samostatného esportového ekosystému se vrátilo blíže ke své původní identitě – k fotbalu.

PSG: esport jako nástroj globální značky

Paris Saint-Germain zvolil jinou cestu.

PSG vstoupilo do esportu rovněž v roce 2016 a samo klub dnes označuje esport za součást své strategie globálního rozvoje. [6]

Pařížská značka přitom nezůstala pouze u virtuálního fotbalu.

V různých obdobích působila prostřednictvím vlastních týmů nebo strategických partnerství například v League of Legends, Dota 2, Brawl Stars, Rocket League, Rainbow Six Siege a samozřejmě ve fotbalových simulacích FIFA/EA SPORTS FC. [7]

Zajímavý je především model, který PSG postupně začalo využívat.

Nemusí vždy samo budovat celý esportový tým od nuly.

Místo toho spojuje svoji globální sportovní značku s know-how již existující esportové organizace.

V League of Legends tak spolupracovalo s Talon Esports, v Dota 2 vytvořilo známé spojení PSG.LGD a od sezony 2025/2026 spolupracuje v EA SPORTS FC s francouzskou organizací Team Vitality. [6][8]

Výsledek?

Podle vlastního přehledu PSG získaly týmy nesoucí jeho esportovou značku napříč jednotlivými tituly 32 turnajových titulů. [7]

Samotný počet trofejí samozřejmě neříká, zda je celý projekt ekonomicky výhodný.

A právě to je důležité zdůraznit.

PSG veřejně nepublikuje tak detailní ekonomiku jednotlivých esportových projektů, abychom mohli seriózně tvrdit, kolik klub na esportu vydělal nebo prodělal.

Můžeme ale doložit něco jiného:

PSG po deseti letech esport neopustilo.

Naopak v sezoně 2025/2026 vstoupilo do dalšího dlouhodobého partnerství s Team Vitality a jeho EA FC projekt následně získal titul v eCoupe de France 2026. [8][9]

To ukazuje jiný model než Schalke.

Ne nutně „vlastnit všechno“.

Ale propojovat sportovní značku s esportovou expertizou partnera.

Barcelona: opatrnější cesta

FC Barcelona nabízí třetí model.

Klub nejprve vstoupil do esportových titulů, které měly relativně blízko ke sportovnímu prostředí.

Výrazný krok mimo tento rámec přišel až s oznámením vstupu do League of Legends Superligy od roku 2022. [10]

A vysvětlení klubu bylo velmi otevřené.

Tehdejší viceprezident pro marketing Juli Guiu spojil investici do League of Legends se strategií FC Barcelona oslovovat nové publikum a stát se významným globálním hráčem také v esportovém prostředí. [11]

Nešlo tedy jen o to mít další tým.

Šlo o značku.

O publikum.

O digitální distribuci obsahu.

A o generaci, kterou klasický devadesátiminutový fotbalový zápas nemusí oslovovat stejným způsobem jako generace před ní.

Barcelona navíc u esportu nezůstala pouze symbolicky.

V roce 2024 se její League of Legends tým poprvé dostal do finále španělské Superligy. [12]

A klub následně rozšířil své aktivity také do VALORANTu. V březnu 2026 získala Barça svůj druhý titul ve španělské nejvyšší VALORANT soutěži. [13]

To už nevypadá jako krátkodobá marketingová aktivace.

Je to dlouhodobější budování esportové části značky.

Více než 400 klubů. Ale ne 400 úspěšných příběhů

A tady bych byl velmi opatrný.

Číslo 418 tradičních sportovních týmů, které do konce roku 2019 vstoupily do esportu, může vypadat jako důkaz nezastavitelného trendu. [1]

Jenže stejná studie upozorňovala, že po vrcholu v roce 2018 počet nových vstupů klesal. [1]

To je možná ještě důležitější informace než samotných 418 klubů.

První vlna nadšení totiž ukázala, že: vstoupit do esportu je relativně snadné.

Mnohem těžší je odpovědět na otázku: Proč tam jako sportovní klub vlastně jsme?

Tři kluby. Tři různé strategie

Schalke ukazuje, že sportovní klub může vstoupit hluboko do esportového ekosystému, vybudovat v něm značku a později svou strategii radikálně změnit.

PSG ukazuje možnost využít partnerství s etablovanými esportovými organizacemi a propojit jejich know-how s globální sportovní značkou.

Barcelona ukazuje postupnější cestu – od sportovně blízkých her k titulům, které už fungují jako svébytný esportový ekosystém.

Ani jeden model přitom automaticky není správný.

Protože otázka není:

Má mít každý sportovní klub esportový tým?

Podle mě ne.

Správná otázka zní:

Co chce sportovní klub prostřednictvím esportu vyřešit?

Chce oslovit mladší členy?

Chce vytvořit nový kontakt s fanoušky?

Chce rozšířit značku mimo svůj region?

Chce nabídnout partnerům nový digitální produkt?

Chce vytvořit další reprezentaci klubu?

Nebo chce esport využít jako součást širší práce s mladými lidmi?

Pokud na tuto otázku klub neumí odpovědět, možná by do esportu vstupovat neměl.

Esport není cíl. Je to nástroj

A právě to podle mě zkušenost posledních deseti let ukazuje nejlépe.

Některé sportovní kluby esport opustily.

Jiné omezily počet her.

Další změnily model vlastnictví a začaly spolupracovat se specializovanými esportovými organizacemi.

A některé pokračují.

To není důkaz selhání esportu.

Je to spíš známka toho, že skončilo období, kdy samotné slovo „esport“ představovalo strategii.

Dnes už nestačí založit tým.

Klub musí vědět, pro koho ho vytváří, proč ho vytváří a co jím chce dlouhodobě získat.

A právě zde se dostáváme ještě dál než k profesionálním esportovým týmům Barcelony, PSG nebo Schalke.

Protože pokud dokáže sportovní klub vstoupit do digitálního světa kvůli značce, fanouškům a obchodním partnerům, nabízí se ještě jedna otázka:

Nemohl by do něj vstoupit také kvůli dětem a mladým sportovcům, které každý týden vychovává?

To už ale není primárně otázka profesionálního esportu.

Je to otázka nové role sportovního klubu.

A právě té bude věnován třetí díl této série.

Pozn.: Druhý díl série věnované vztahu sportu, esportu, gamingu a budoucí roli sportovních klubů.

Když sportovní klub vstoupí do esportu

Přečtěte si také:

Musíme děti skutečně dostat od počítačů?

Zdroje a literatura

  • [1] Scholz, T., Völkel, L., & Uebach, C. (2021). Sportification of Esports – A systematization of sport-teams entering the esports ecosystem. International Journal of Esports, 1(1). Studie eviduje 418 tradičních profesionálních sportovních týmů, které do konce roku 2019 vstoupily do esportu, a analyzuje mimo jiné případy Schalke 04 a PSG. 
  • [2] Lefebvre, F., Djaballah, M., & Chanavat, N. (2023; online 2020). The deployment of professional football clubs‘ eSports strategies: a dynamic capabilities approach. European Sport Management Quarterly, 23(2), 315–333. DOI: 10.1080/16184742.2020.1856165. 
  • [3] FC Schalke 04 (2021). Royal Blues to earn €26.5 million from sale of LEC slot. Oficiální oznámení klubu o prodeji licence Team BDS. 
  • [4] FC Schalke 04 (2024). FC Schalke 04 zieht sich aus League of Legends zurück. Oficiální oznámení ukončení osmiletého působení v League of Legends a pokračování v EA FC. 
  • [5] FC Schalke 04 (2025). Informace k esportovému týmu pro sezonu Virtual Bundesliga 2025/2026. 
  • [6] Paris Saint-Germain. Paris Saint-Germain Esports. Oficiální historie esportové sekce; klub působí v esportu od roku 2016. 
  • [7] Paris Saint-Germain. Paris Saint-Germain Esports – Honours. Oficiální přehled 32 titulů získaných týmy nesoucími značku PSG v jednotlivých esportových hrách. 
  • [8] Paris Saint-Germain (2025). Paris Saint-Germain Esports and Team Vitality announce a collaboration on EA FC. Dlouhodobé partnerství od sezony 2025/2026. 
  • [9] Paris Saint-Germain (2026). Brice Masson and PSG Esports take home the eCoupe de France 2026. 
  • [10] FC Barcelona (2021). Barça to join League of Legends. Oznámení vstupu do španělské Superligy od roku 2022. 
  • [11] FC Barcelona (2021). Barça presents their official League of Legends team. Vyjádření vedení klubu k významu esportu pro B2B2C strategii a oslovování nového publika. 
  • [12] FC Barcelona (2024). The League of Legends team will play in the Superliga final. První postup Barça eSports do finále Superligy.
  • [13] FC Barcelona (2026). VALORANT Rising Spain Champions! Druhý titul Barça eSports v nejvyšší španělské soutěži VALORANT.

(autor: PhDr. Mgr. Zdeněk Ledvina, LL.M., MBA, MSc.; vedoucí Centra pro esport FTVS UK)

Pohyb a zdraví

Portál pohyb a zdraví nabízí články, tipy a inspiraci pro zdravý životní styl, pravidelný pohyb a vyvážené stravování. Objevte doporučení odborníků, zajímavé akce i praktické rady, jak zlepšit kondici, zdraví i celkovou pohodu.