Olympijské hry patří k nejhodnotnějším sportovním produktům světa. Televizní společnosti platí vysoké částky za vysílací práva, globální společnosti investují do olympijského marketingu a mezinárodní federace budují vlastní mistrovství světa, seriály i další komerční soutěže. Přesto se v řadě olympijských sportů stále vrací stejná otázka: kolik z peněz vytvořených vrcholovým sportem se nakonec dostane přímo ke sportovcům?
Diskusi nyní znovu otevřelo World Aquatics. Trojnásobná olympijská vítězka Ranomi Kromowidjojo, která se stala první ředitelkou federace pro zapojení sportovců, označila finanční odměňování závodníků za jednu z oblastí, jimž se chce věnovat. Přichází přitom v době, kdy samotné mezinárodní federace hledají cesty, jak zvýšit komerční hodnotu soutěží a zároveň nabídnout svým nejlepším sportovcům větší část vytvořených příjmů.
Nejde pouze o plavání. Stejný trend je dobře patrný v atletice, která začala vyplácet odměny olympijským vítězům a nyní připravila nejštědřeji dotovanou jednorázovou soutěž ve své historii. Ekonomika olympijského sportu se tak začíná měnit.
Miliardy začínají u televize a olympijského marketingu
Základem financování olympijského hnutí jsou především televizní práva a globální marketing. Mezinárodní olympijský výbor uvádí, že jeho příjmy z mediálních práv a programu globálních partnerů vzrostly z 5,2 miliardy dolarů v období 2013 až 2016 na 7,7 miliardy dolarů v období 2021 až 2024.
MOV podle svých údajů rozděluje přibližně 90 procent příjmů zpět do světového sportu. V olympijském cyklu 2021 až 2024 to odpovídalo v průměru zhruba 4,7 milionu dolarů denně.
Peníze však zpravidla nemíří přímo na účet jednotlivých závodníků. Financují organizaci olympijských her, národní olympijské výbory, mezinárodní sportovní federace, program Olympic Solidarity a další části olympijského systému. Podle finančního modelu MOV připadlo v období 2021 až 2024 přibližně 3,2 miliardy dolarů na olympijské hry a dalších 2,5 miliardy dolarů na národní olympijské výbory, mezinárodní federace a programy Olympic Solidarity.
Mezinárodní federace tak jednou za čtyři roky získávají významnou část příjmů vznikajících díky olympijským hrám. Pro některé sporty představuje olympijská dividenda důležitou součást jejich dlouhodobého hospodaření.
Dobře je to vidět na atletice. World Athletics ve výroční zprávě za rok 2025 uvádí, že její příjmy bez olympijské dividendy vzrostly meziročně o 15 procent na 69,2 milionu dolarů. Výdaje činily 79,4 milionu dolarů, ale federace zdůrazňuje, že při započtení olympijské dividendy hospodaří v rámci čtyřletého cyklu vyrovnaně.
Současně zvýšila granty kontinentálním a národním federacím o 12 procent na 13,4 milionu dolarů a v polovině finančního cyklu držela hotovost 37,3 milionu dolarů.
Olympijské peníze tedy skutečně proudí zpět do sportu. Cesta od televizního kontraktu až k samotnému závodníkovi je však dlouhá a vede přes několik institucí.
Federace začínají posílat více peněz přímo sportovcům
Právě zde dochází k viditelné změně.
World Aquatics podle nejnovějších údajů rozdělila v roce 2025 sportovcům na prize money přibližně 10,7 milionu dolarů. Rekordních 6,1 milionu připadlo na mistrovství světa v Singapuru. Samotní plavci získali v průběhu sezony více než čtyři miliony dolarů.
Přesto zůstává odměna za jednotlivý špičkový výkon relativně omezená. Vítěz individuální disciplíny na mistrovství světa v plavání získal 20 tisíc dolarů.
Právě tento rozdíl nyní World Aquatics řeší. Federace současně vytvořila Post-Career Compensation Fund s počáteční investicí 10 milionů dolarů, který má pomáhat sportovcům po skončení aktivní kariéry.
Ještě dál se vydala atletika.
World Athletics se před olympijskými hrami v Paříži 2024 stala první mezinárodní federací, která začala vyplácet vlastní prize money za olympijské medaile. Z podílu na olympijských příjmech vyčlenila 2,4 milionu dolarů. Každý individuální olympijský vítěz v atletice získal 50 tisíc dolarů, u štafet se stejná částka rozdělila mezi členy týmu.
Pro olympijské hry v Los Angeles 2028 chce federace systém rozšířit také na stříbrné a bronzové medailisty.
Ještě výraznější posun představuje nový World Athletics Ultimate Championship, který se uskuteční od 11. do 13. září 2026 v Budapešti. Celková dotace činí rekordních 10 milionů dolarů, což je nejvyšší prize money v historii jediné atletické soutěže.
Vítěz individuální disciplíny získá 150 tisíc dolarů, druhý závodník 75 tisíc a třetí 40 tisíc dolarů. Odměněn bude každý účastník soutěže. World Athletics tím otevřeně ukazuje, že vysoké finanční odměny mají být součástí strategie, jak vytvořit atraktivnější sportovní produkt a udržet nejlepší závodníky v systému vlastní federace.
To je významná změna proti tradičnímu modelu olympijského sportu, ve kterém federace především organizovala soutěže a sportovci si významnější příjmy zajišťovali hlavně prostřednictvím národních podpor, klubů a vlastních sponzorů.
Kdo má dostat větší část vytvořené hodnoty?
Mezinárodní federace samozřejmě nemohou své příjmy jednoduše rozdělit mezi nejlepší závodníky. Financují světová a kontinentální mistrovství, rozvojové programy, rozhodčí, antidoping, technologie, vzdělávání trenérů, administrativu, marketing i podporu národních svazů. Bez této infrastruktury by mezinárodní soutěžní systém nemohl existovat.
Ekonomická logika profesionálního sportu však zároveň stále více proniká také do olympijských disciplín. Sportovec už není pouze reprezentantem své země nebo federace. Je současně hlavním nositelem sportovního výkonu, televizní atraktivity a marketingové hodnoty soutěže.
Právě proto se mění pohled na jeho podíl na příjmech.
MOV tradičně nevyplácí sportovcům prize money za olympijské medaile. Finanční odměny mohou poskytovat jednotlivé státy, národní olympijské výbory, sponzoři nebo mezinárodní federace. World Athletics však svým krokem ukázala, že ani tento princip už není neměnný.
Tlak navíc vytvářejí nové komerční soutěže, které se snaží nejlepší sportovce získat výrazně vyššími odměnami. Tradiční federace proto nesoupeří pouze o televizního diváka a sponzora. Stále více soutěží také o samotného závodníka.
Pro český sport má tato debata ještě jeden rozměr. U nás se diskuse o financování sportu velmi často zastaví u částky, kterou stát přidělí Národní sportovní agentuře, a u následného rozdělení prostředků mezi jednotlivé organizace.
Stejně důležitá je ale další otázka: jak velká část těchto peněz se přes celý systém skutečně dostane až k trenérovi a sportovci, kteří vytvářejí konečný sportovní výkon?
Podobnou otázku dnes řeší i největší mezinárodní federace, jen v úplně jiném finančním měřítku.
Olympijský sport totiž jako celek pracuje s miliardovými příjmy z televizních práv, marketingu a partnerství. Rozhodující ekonomickou otázkou dalších let proto nebude pouze to, zda dokáže získat další peníze.
Stále důležitější bude, jak se vytvořená hodnota rozdělí mezi instituce, rozvoj sportu a samotné sportovce.
Zdroje:
- Mezinárodní olympijský výbor – Olympic Agenda, financování olympijského hnutí
- World Athletics – výroční zpráva a hospodaření za rok 2025
- World Athletics – prize money pro olympijské medailisty
- World Athletics – Ultimate Championship a rekordních 10 milionů dolarů
- World Aquatics – prize money a fond pro sportovce
- Reuters – World Aquatics otevírá debatu o odměňování sportovců
(buk; foto: AI)





















