HYROX míří k olympijským kruhům. Je Brisbane 2032 reálným cílem?

Z fitness závodu pro 650 lidí vyrostl během necelé dekády globální fenomén. HYROX nyní hledá cestu k olympijským hrám prostřednictvím Hyathlonu.

Když se v roce 2017 v Hamburku uskutečnil první závod HYROX, nastoupilo přibližně 650 účastníků. Myšlenka byla poměrně jednoduchá: nabídnout lidem, kteří pravidelně běhají a cvičí v posilovnách, standardizovanou soutěž, v níž mohou měřit vlastní výkonnost podobně jako běžci v maratonu nebo cyklisté v závodech.

O necelých deset let později se situace změnila téměř k nepoznání. HYROX podle svých představitelů očekává během letošního roku zapojení téměř 1,5 milionu lidí do svých akcí, působí ve více než 35 zemích a stovce měst. Na mistrovství světa 2026 ve Stockholmu bylo zastoupeno 101 zemí. Z původně komerčního fitness projektu se stává globální sportovní fenomén, který začíná otevřeně uvažovat o olympijských hrách.

Los Angeles 2028 přichází příliš brzy. Reálnějšími cíli jsou podle představitelů HYROXu Brisbane 2032 nebo hry v roce 2036. A právě v posledních měsících se objevila změna, která této ambici dává mnohem konkrétnější podobu: World Triathlon schválil novou disciplínu nazvanou Hyathlon.

Osm kilometrů běhu a osm stanovišť

Za HYROXem stojí Christian Toetzke, podnikatel se zkušenostmi s organizací vytrvalostních sportů, a Moritz Fürste, někdejší německý reprezentant v pozemním hokeji a dvojnásobný olympijský vítěz z Pekingu 2008 a Londýna 2012.

Jejich hlavní inovací nebylo vynalezení nového způsobu cvičení, ale jeho standardizace. Základní princip závodu je na různých místech světa stejný. Účastník absolvuje osm kilometrových běžeckých úseků a po každém z nich jedno funkční stanoviště. Mezi disciplíny patří například SkiErg, tlačení a tahání saní, veslování, přenášení závaží, výpady nebo závěrečné wall balls.

Ve srovnání s některými jinými formami funkčního fitness nevyžaduje HYROX řadu složitých gymnastických nebo vzpěračských prvků. To neznamená, že je závod snadný. Jeho technická vstupní bariéra je však relativně nízká a stejnou strukturu soutěže mohou absolvovat elitní sportovci i rekreační účastníci, samozřejmě při zcela rozdílné výkonnosti.

Právě zde leží jedna z příčin rychlého růstu. HYROX vytvořil něco mezi masovým běžeckým závodem a fitness soutěží. Člověk nemusí být profesionálním sportovcem, aby mohl nastoupit na stejný typ závodu jako nejlepší světoví závodníci.

A kolem původně amatérského prostředí už začíná vznikat profesionální vrstva. Příkladem je americká světová šampionka Alyssa McElhenyová, která díky úspěchu v HYROXu získala podporu Adidasu a opouští svou dosavadní profesi svatební fotografky, aby se mohla sportu věnovat naplno.

HYROX není Hyathlon

Právě zde je potřeba rozlišit dvě věci, které mohou na první pohled splývat.

HYROX je komerční značka a globální závodní série. Hyathlon naproti tomu představuje sportovní disciplínu zastřešenou World Triathlon.

Pro případnou olympijskou budoucnost je tento rozdíl zásadní. Komerční společnost sama nemůže jednoduše přijít k Mezinárodnímu olympijskému výboru a stát se olympijským sportem. Olympijský systém stojí na mezinárodních federacích, pravidlech sportovního řízení, kvalifikaci, antidopingu a dalších podmínkách.

První významný krok přišel už v roce 2025. Christian Toetzke tehdy představil projekt výkonnému výboru World Triathlon a obě strany začaly posuzovat možnost spolupráce i případného začlenění formátu do soutěží federace. World Triathlon tehdy výslovně zmínil také potenciální olympijskou cestu.

Následoval další posun. Kongres World Triathlon schválil Fitness Racing jako novou disciplínu pod svou střechou a v roce 2026 federace potvrdila schválení Hyathlonu po dohodě s HYROXem. Soutěžní pravidla se dále připravují.

Olympijským sportem se tím Hyathlon samozřejmě nestal. Vznikla však institucionální cesta, která před několika lety neexistovala.

Z komerčního závodu vzniká sportovní struktura

HYROX současně začíná vytvářet některé prvky charakteristické pro tradiční mezinárodní sport.

Elitní závodníci mají vlastní soutěžní a kvalifikační systém a organizace rozvíjí antidopingový rámec. V elitní soutěži dvojic se navíc od sezony 2026/27 uplatňuje požadavek společné národnosti obou závodníků.

Samotná tato pravidla samozřejmě nedokazují, že se HYROX připravuje přímo na olympijské hry. Ukazují ale postupnou proměnu původně masového fitness závodu v systém, který vedle rekreační základny vytváří také profesionální špičku.

Pokud by se Hyathlon skutečně chtěl dostat do olympijského programu, musel by tento proces pokračovat. Potřeboval by dlouhodobě jednotná mezinárodní pravidla, důvěryhodný antidopingový systém, skutečně globální zastoupení a soutěžní strukturu odpovídající požadavkům olympijského sportu.

Právě světový šampionát ve Stockholmu se zastoupením sportovců ze 101 zemí je proto pro olympijskou ambici zajímavějším údajem než samotná velikost komerčního obratu. Ukazuje, že HYROX už není pouze evropským nebo severoamerickým fitness trendem.

Brisbane 2032 už není pouhou fantazií

Představitelé HYROXu sami připouštějí, že Los Angeles 2028 přišlo příliš brzy. Brisbane 2032 a následně rok 2036 však označují za cíle, k nimž chtějí směřovat.

To ještě není formální olympijská kandidatura a už vůbec ne záruka zařazení do programu.

HYROX má však několik vlastností, které mohou být pro budoucí olympijské hry zajímavé. Soutěž lze uspořádat v existujících halách nebo výstavních areálech, nevyžaduje výstavbu velkého specializovaného sportoviště a její princip je pro diváka poměrně snadno pochopitelný. Současně vychází z fitness prostředí, kterému se po celém světě věnuje obrovské množství rekreačních sportovců.

Výhodou může být také možnost vytvořit mužské, ženské i smíšené disciplíny a přizpůsobit délku nebo podobu elitního závodu potřebám velké multisportovní akce.

Olympijská verze Hyathlonu ostatně nemusí být přesnou kopií současného masového HYROXu. Podstatný může být samotný princip propojení běhu a funkčního fitness v kompaktním a televizně srozumitelném závodě.

Potřebuje ale HYROX vůbec olympiádu?

Tady vzniká paradox celého příběhu.

Většina sportů usiluje o olympijské hry proto, že jim mohou přinést publikum, sponzory, veřejné financování a možnost dalšího růstu. HYROX už velkou část tohoto mechanismu dokázal vytvořit bez olympijských kruhů.

Jeho závody přitahují desetitisíce účastníků, kolem nejlepších závodníků vzniká profesionální prostředí a velké sportovní značky začínají podporovat jednotlivé hvězdy. Největší akce už dnes narážejí spíše na kapacitu hal než na nedostatek zájemců. V Indii například organizátoři počítají v této sezoně s přibližně 50 tisíci účastníky a některé závody se rozšiřují z dvoudenních na několikadenní podniky.

Právě komerční flexibilita přitom patřila k hlavním motorům dosavadního růstu.

Vstup do olympijského systému by přinesl prestiž a obrovské globální publikum, ale zároveň také další pravidla, nároky na řízení sportu, antidoping, kvalifikaci a marketing.

Pro HYROX proto není otázkou pouze to, zda se na olympijské hry dokáže dostat. Stejně důležité bude, zda pro něj olympijská transformace bude výhodná.

Nový sport vzniká opačnou cestou

Konkurence o místo v olympijském programu bude mimořádná. Brisbane 2032 bude domácí olympiádou pro sporty se silnou australskou tradicí a o omezený prostor budou usilovat i další rychle rostoucí disciplíny.

HYROX proto rozhodně neběží po prázdné trati.

Jeho příběh je ale zajímavý bez ohledu na to, zda se v Brisbane nakonec objeví. Ukazuje totiž zásadní proměnu způsobu, jakým může v 21. století vzniknout nový sport.

Tradiční cesta vedla od klubů přes národní svazy a mezinárodní federaci až k olympijským hrám. HYROX postupuje téměř opačně. Nejdříve vznikla jednoduchá komerční soutěž. Potom přišly statisíce účastníků, globální závodní série, sponzoři a profesionální sportovci. Teprve následně se začala vytvářet mezinárodní sportovní struktura a institucionální cesta přes World Triathlon.

Fitness komunita – masové závody – globální značka – profesionální elita – mezinárodní federace – a možná jednou olympijské hry.

Právě tato obrácená cesta je na příběhu HYROXu možná ještě zajímavější než samotná olympijská ambice.

Pokud se Hyathlon skutečně jednou objeví pod olympijskými kruhy, nebude to pouze úspěch jednoho rychle rostoucího sportovního formátu. Bude to také důkaz, že nový olympijský sport už nemusí vznikat především ve svazových kancelářích. Může nejprve získat milionovou komunitu lidí v tělocvičnách a na závodech – a teprve potom začít hledat své místo v tradičních institucích světového sportu.

Zdroje:

(buk; foto: AI)

Pohyb a zdraví

Portál pohyb a zdraví nabízí články, tipy a inspiraci pro zdravý životní styl, pravidelný pohyb a vyvážené stravování. Objevte doporučení odborníků, zajímavé akce i praktické rady, jak zlepšit kondici, zdraví i celkovou pohodu.