Ve světě zimních sportů se schyluje k jedné z nejdramatičtějších voleb posledních desetiletí. Mezinárodní lyžařská a snowboardová federace International Ski and Snowboard Federation bude na červnovém kongresu v Bělehradě rozhodovat o tom, kdo povede organizaci v následujících pěti letech. A přestože současný prezident Johan Eliasch ještě před několika lety působil jako muž s téměř neotřesitelnou pozicí, dnes vstupuje do voleb oslabený, pod silným tlakem a obklopen kontroverzemi.

Podle informací zveřejněných serverem Inside The Games se Eliasch rozhodl k mimořádně neobvyklému kroku. Poté, co údajně nezískal podporu ani od švédského svazu, tedy země svého původu, ani od britského svazu, se kterým byl dlouhodobě spojován, měl získat gruzínské občanství, aby mohl být nominován gruzínskou federací a kandidovat na další funkční období. Právě tento krok vyvolal v zákulisí mezinárodního lyžování mimořádně ostré reakce.

Původní článek upozorňuje, že tento právní a politický manévr je vnímán jako důkaz rostoucí nervozity současného vedení FIS. Kritici tvrdí, že organizace se pod Eliaschovým vedením vzdálila tradičnímu evropskému modelu konsensuální správy sportu a začala být řízena způsobem připomínajícím korporaci.

Pětapadesátiletý miliardář, který je dlouhodobě spojen se společností HEAD, vstoupil do čela FIS v roce 2021 s příslibem modernizace a ekonomického růstu. Část národních federací skutečně oceňovala jeho tlak na komercializaci, vyšší mediální hodnotu soutěží a snahu posílit globální marketing zimních sportů. Jenže právě agresivní obchodní styl se postupně stal jedním z hlavních zdrojů konfliktů.

Mnoho tradičních evropských svazů, zejména z alpských zemí, začalo mít pocit, že rozhodování ve federaci ztrácí transparentnost a že prezident soustřeďuje příliš velkou moc do úzkého okruhu spolupracovníků. Kritici upozorňují také na zhoršené vztahy mezi vedením FIS a některými pořadateli závodů Světového poháru. Ve hře jsou přitom miliardové televizní a marketingové kontrakty.

Evropské federace chtějí změnu

Atmosféra před kongresem v Bělehradě připomíná podle řady komentátorů spíše politickou kampaň než tradiční sportovní volby. Proti Eliaschovi se postavili hned čtyři kandidáti. O nejvyšší post budou usilovat Anna Harboe Falkenberg, Victoria Gosling, Alexander Ospelt a Dexter Paine.

Právě množství kandidátů ukazuje hloubku nespokojenosti uvnitř federace. Některé evropské svazy totiž otevřeně hovoří o potřebě návratu k modelu, v němž bude prezident spíše moderátorem zájmů jednotlivých zemí než dominantním výkonným manažerem.

Zvláštní pozornost vzbuzuje i skutečnost, že FIS letos umožní kandidátům zveřejnit několikaminutová předvolební videa, která budou dostupná členům federace ještě před samotným kongresem. Organizace tím reaguje na kritiku nedostatečné komunikace a snaží se vytvořit dojem větší otevřenosti. Jenže v zákulisí se současně hovoří o mimořádně tvrdém lobbingu.

Význam letošních voleb dalece přesahuje samotnou personální otázku. FIS totiž stojí před zásadními rozhodnutími týkajícími se budoucí ekonomiky zimních sportů. Řeší se nové mediální smlouvy, podoba kalendářů Světového poháru, klimatické dopady na pořádání závodů i rostoucí náklady pořadatelů. Řada menších federací navíc upozorňuje, že současný model zvýhodňuje velké trhy a tradiční alpské země.

Do celé situace vstupuje také proměna olympijského prostředí po nástupu nové prezidentky Kirsty Coventry do čela Mezinárodního olympijského výboru. Právě vztahy mezi MOV a mezinárodními federacemi budou v příštích letech klíčové při rozdělování příjmů i určování podoby olympijských programů.

Kontroverze a boj o budoucnost lyžování

Eliaschova pozice navíc oslabuje i dlouhodobá kontroverze kolem jeho jména v souvislosti s takzvanými Epsteinovými dokumenty. Samotný Eliasch opakovaně odmítl jakékoli nelegální jednání a jeho okolí upozorňuje, že část obvinění je založena pouze na mediálních spekulacích. Přesto právě tato kauza dále komplikuje jeho vztahy s některými evropskými funkcionáři.

Napětí uvnitř FIS se přitom netýká pouze vrcholné politiky. Pod povrchem probíhá širší spor o samotnou identitu zimních sportů. Část funkcionářů prosazuje model silně orientovaný na globální marketing, nové trhy a televizní výnosy. Jiní varují, že příliš agresivní komercializace může poškodit tradiční charakter lyžování a snowboardingu.

Debata se vede také o rozšiřování závodních kalendářů do oblastí, které nemají silnou zimní tradici, ale nabízejí zajímavé obchodní příležitosti. Kritici tvrdí, že sport se vzdaluje svým historickým kořenům a stále více podléhá tlaku velkých partnerů a vysílacích společností.

Bělehradský kongres tak nebude pouze hlasováním o jednom prezidentovi. Půjde o střet dvou vizí budoucnosti. Na jedné straně stojí centralizovaný, obchodně orientovaný model řízení. Na druhé straně snaha vrátit federaci více kolektivní charakter a posílit vliv tradičních evropských svazů.

Výsledek voleb může zásadně ovlivnit podobu světového lyžování i snowboardingu na mnoho dalších let. Ať už zvítězí kdokoliv, jedno je zřejmé už nyní. Svět zimních sportů prochází obdobím hluboké mocenské proměny, jakou federace FIS dlouho nezažila.

Zdroje:

• Inside The Games – Eliasch slaloms his way into FIS ballot
• FIS Official Website
• International Olympic Committee

(sklen)