Curling patří během zimních olympijských her k výrazným televizním sportům. Mimo olympijský vrchol je však jeho ekonomická realita podstatně složitější. World Curling musí financovat globální soutěžní systém, profesionální produkci přenosů i vlastní administrativu, zatímco jeho komerční příjmy zůstávají ve srovnání s největšími sporty omezené.
Auditovaná účetní závěrka za finanční rok končící 30. června 2025 vykázala deficit 878 692 dolarů. Příjmy dosáhly 8,53 milionu dolarů, zatímco výdaje činily 9,41 milionu. Rezervy federace se následně snížily z 8,62 na 7,75 milionu dolarů.
Na zářijovém kongresu World Curling v Bratislavě už byla podle zprávy švédského svazu prezentována aktuální ztráta ve výši přibližně 1,6 milionu dolarů. Mezi diskutovanými opatřeními se objevilo získání dalších partnerů a pořadatelských zemí, změny v televizní produkci, a dokonce možnost pořádat kongres jen jednou za dva roky.
Televizní produkt stojí federaci miliony
Nejvýraznější ekonomický problém je vidět v oblasti televizního vysílání.
World Curling vykázal za rok 2024/25 přímé příjmy z broadcastingu ve výši přibližně 1,25 milionu dolarů. Výdaje vedené v účetnictví jako broadcasting expenses však dosáhly 3,08 milionu dolarů.
Přímé náklady na výrobu a distribuci vysílání tak převyšovaly přímo vykázané televizní příjmy přibližně o 1,83 milionu dolarů.
Tento rozdíl nelze jednoduše označit za televizní ztrátu. Přenosy zároveň vytvářejí hodnotu pro sponzory, pořadatele, marketing i celkovou viditelnost sportu a část jejich ekonomického přínosu se proto objevuje v jiných příjmových položkách.
Přesto čísla ukazují zásadní problém menšího olympijského sportu. Profesionální televizní produkce nemusí být zdrojem čistého výnosu, ale investicí, kterou federace financuje proto, aby vůbec udržela globální mediální přítomnost.
World Curling sám ve výroční zprávě připouští, že tradiční televizní trh prochází změnou. Vysílatelé tlačí na nižší ceny a federace proto hledá levnější produkční model.
Současně rozvíjí vlastní placenou digitální platformu Curling Channel. Ta umožňuje fanouškům sledovat zápasy, které se do tradiční televize vůbec nedostanou, a federaci zároveň poskytuje vlastní data o divácích. World Curling uvádí, že například během Pan Continental Championships rostly počty předplatitelů v době účasti Číny, Koreje a Japonska na dvojnásobek až trojnásobek.
Směr je tedy zřejmý. Federace se snaží získat větší kontrolu nad vlastním mediálním produktem a současně hledá způsob, jak snížit náklady na jeho výrobu.
Bez olympijských peněz by byl model výrazně slabší
Ještě výrazněji než televizní účetnictví ukazuje ekonomiku World Curling struktura jeho příjmů.
V roce 2024/25 federace vykázala z prostředků spojených s Mezinárodním olympijským výborem přibližně 5,07 milionu dolarů. To představovalo téměř 60 procent všech příjmů organizace.
Pro srovnání marketing a sponzoring přinesly 1,09 milionu dolarů, broadcasting 1,25 milionu, poplatky za pořadatelská práva 165 tisíc a členské příspěvky jen něco přes 43 tisíc dolarů.
Právě tato struktura dobře ukazuje specifickou ekonomiku menších mezinárodních olympijských federací. Sport může mít během olympiády obrovský globální zásah, ale jeho vlastní komerční schopnost financovat celý čtyřletý provoz může být podstatně slabší.
Po olympijských hrách Milano Cortina 2026 má World Curling podle informací prezentovaných na kongresu očekávat příjem přibližně 19,2 milionu dolarů. Pokud se tato částka potvrdí, představuje pro federaci mimořádně významnou finanční injekci.
Zároveň však ukazuje, jak důležitá je pro ekonomiku federace samotná příslušnost k olympijskému programu.
Vedle příjmů řeší World Curling také druhou stranu ekonomiky mezinárodních soutěží – jejich pořadatelství. Na kongresu zaznělo, že pro některé mixed soutěže sezony 2026/27 stále chybějí hostitelské země a federace vyzvala členy k předkládání dalších kandidatur.
I to je ekonomický signál. Světový šampionát musí být finančně zajímavý nejen pro mezinárodní federaci, ale také pro národní svaz, město, halu a místní partnery, kteří jeho pořádání financují.
Kolik má menší sport platit za vlastní viditelnost?
Právě zde se zkušenost curlingu stává zajímavou i pro český sport.
Menší svazy přirozeně usilují o větší prostor v televizi a dalších médiích. Viditelnost pomáhá získávat sponzory, přivádět děti ke sportu, oslovovat veřejnost a také obhajovat veřejné financování.
Jenže profesionální sportovní přenos je nákladný produkt.
U největších komerčních sportů představují televizní práva jeden z hlavních zdrojů příjmů. U menších disciplín může být ekonomická logika opačná: sport musí do výroby obrazu vložit vlastní peníze, aby měl vůbec produkt, který může televizi, platformě nebo divákům nabídnout.
World Curling proto řeší stejnou otázku, která postupně dopadá i na menší národní federace: má být prioritou maximální televizní zásah za cenu vysokých nákladů, nebo levnější digitální produkce pro užší, ale přesněji definované publikum?
Odpověď pravděpodobně nebude stejná pro každou soutěž. Vrcholný světový šampionát potřebuje jinou úroveň produkce než menší mezinárodní turnaj.
Právě schopnost tyto úrovně rozlišit může rozhodovat o tom, zda bude mediální strategie pro menší sport ekonomicky udržitelná.
Pro české svazy proto nestačí sledovat jen počet hodin odvysílaného sportu. Stejně důležité je vědět, kolik jedna hodina mediální viditelnosti stojí, kdo ji skutečně platí a jakou ekonomickou hodnotu následně vytváří.
World Curling čeká po Milano Cortina 2026 významný olympijský příjem. Ten může současnou finanční situaci výrazně zlepšit. Neřeší však základní problém.
Dlouhodobě udržitelná federace musí být schopna financovat svůj provoz, soutěže a mediální produkt také mezi olympijskými hrami.
A právě zde leží hlavní ekonomická otázka menších olympijských sportů: kolik stojí jejich globální viditelnost a kdo ji bude dlouhodobě ochoten zaplatit.
Zdroje:
- World Curling – výroční zprávy federace
- World Curling – účetní závěrky federace
- World Curling – výroční zpráva 2024/25
- World Curling – výroční zpráva 2023/24
- Svenska Curlingförbundet – World Curling Congress 2026
- World Curling – dokumenty vedení a kongresů
(buk; foto: AI)





















