Česká fotbalová reprezentace končí na mistrovství světa už po základní skupině. Poslední zápas s Mexikem měl být pokusem o záchranu naděje, místo toho se změnil v tvrdé připomenutí reality. Prohra 0:3 s domácím týmem nebyla jen nepovedeným večerem. Byla obrazem rozdílu mezi mužstvem, které na turnaji našlo sebevědomí, tempo a jasný plán, a týmem, který většinu času spíše hledal, kudy by se mohl dostat do zápasu.
Mexiko vyhrálo skupinu bez ztráty bodu a bez inkasované branky. Český tým naopak odjíždí s jedním bodem a s pocitem, že proti nejlepšímu mužstvu skupiny nedokázal nabídnout dost argumentů. Porážka od Mexika sama o sobě nemusí být ostudou. Mexičané hráli doma, měli za sebou obrovskou podporu publika a jejich výkon patřil k nejjistějším vystoupením celého dosavadního šampionátu. Horší je, že český tým nepůsobil jako mužstvo, které by vědělo, jak podobného soupeře znejistit.
Nestačí jen poctivost a organizace
Český fotbal se často opírá o slova jako pracovitost, disciplína a týmovost. Jsou to hodnoty důležité, ale na mistrovství světa samy o sobě nestačí. Proti Mexiku bylo vidět, že moderní reprezentace potřebuje víc. Potřebuje rychlejší rozhodování, větší odvahu v mezihře, přesnější první dotek a schopnost vytvořit šanci i ve chvíli, kdy soupeř nenechá mnoho prostoru.
Právě tady byl rozdíl nejvýraznější. Mexiko čekalo na svou chvíli, ale když přišla, dokázalo zápas otevřít a potom ho bez větších potíží kontrolovat. Češi dlouho drželi přijatelný výsledek, jenže držet výsledek není totéž jako hrát o výsledek. V okamžiku, kdy bylo nutné převzít větší odpovědnost, ukázalo se, že českému týmu chybí hráči schopní změnit rytmus utkání.
Není fér svalovat vše pouze na jeden zápas. Problém se ukazoval už v celé skupině. Český tým nevypadal jako mužstvo bez vůle, ale jako mužstvo s omezeným útočným dosahem. V defenzivě dokázal některé pasáže zvládnout solidně, jenže směrem dopředu byl příliš předvídatelný. Na turnaji této úrovně se pak každá ztráta, každá nepřesnost a každé pomalé rozhodnutí násobí.
Český fotbal musí řešit víc než jeden výsledek
Mistrovství světa nastavilo českému fotbalu nepříjemné zrcadlo. Nejde pouze o to, že reprezentace skončila ve skupině. Jde o to, jakým způsobem skončila. V konkurenci Mexika, Jižní Afriky a Koreje se nabízela možnost ukázat, že český tým patří minimálně mezi mužstva schopná bojovat o postup. Výsledkově zůstala šance živá až do posledního kola, herně však přišlo vystřízlivění.
Zajímavé je srovnání právě s Jižní Afrikou. Tým, který nebyl považován za favorita skupiny, dokázal najít cestu do vyřazovací části. Nejen díky bojovnosti, ale také díky jasnému hernímu plánu a odvaze hrát zápasy až do konce. To je lekce, kterou by český fotbal neměl odbýt konstatováním, že rozhodly detaily.
Detaily rozhodují tehdy, když jsou mužstva na podobné úrovni. Tady však šlo o hlubší otázku. Český fotbal musí znovu přemýšlet, jak vychovává hráče pro mezinárodní úroveň. Zda dává dost prostoru kreativitě. Zda mladí hráči umějí hrát pod tlakem. Zda domácí soutěž připravuje reprezentanty na tempo, které je na mistrovství světa samozřejmostí.
Prohra s Mexikem proto nemusí být jen koncem jedné turnajové cesty. Může být začátkem poctivé debaty. Česká reprezentace se na mistrovství světa vrátila, ale návrat sám o sobě nestačí. Pokud chce příště skutečně uspět, musí být nejen organizovaná a pracovitá, ale také odvážnější, rychlejší a fotbalově tvořivější.
Závěr je tvrdý, ale jednoduchý. Češi na turnaji neodešli proto, že by jim chyběla snaha. Odešli proto, že jim v rozhodujících chvílích chyběla kvalita. A právě to je zpráva, kterou by český fotbal neměl přeslechnout.
Zdroje:
- Reuters: Mexico stay perfect and bounce Czechs out of World Cup with 3:0 win
- Reuters: Ochoa gets perfect Azteca send off as Mexico beat Czechs
- Reuters: South Africa beat South Korea to reach World Cup knockout stage for first time
(buk; foto: YouTube)
