Je pět hodin ráno v hotelu na trase Tour de France. Na dveře pokoje zaklepou antidopingoví komisaři. Místo snídaně čeká odběr biologických vzorků. Podle informací BBC Sport patřil mezi kontrolované jezdce také lídr závodu Tadej Pogačar a jeho největší soupeř Jonas Vingegaard.
Ještě před několika lety by podobná situace byla naprostou výjimkou. Dnes se stává symbolem nové etapy boje proti dopingu. Antidopingové organizace už nespoléhají pouze na kontroly po závodech. Stále častěji se snaží předběhnout ty, kteří hledají nové způsoby, jak pravidla obejít.
Otázka proto nezní, zda mají být sportovci kontrolováni. Tou skutečnou otázkou je, kam až může boj za čistý sport zajít.
Od Armstronga k biologickému pasu
Jen málokterý sport zaplatil za doping tak vysokou cenu jako profesionální cyklistika.
Aféra týmu Festina, éra erytropoetinu (EPO), krevních transfuzí, a nakonec pád Lance Armstronga zásadně poškodily důvěryhodnost nejslavnějšího cyklistického závodu světa. Fanoušci přestávali věřit výkonům jezdců a téměř každý mimořádný výkon provázely pochybnosti.
Právě zkušenosti z přelomu tisíciletí vedly Mezinárodní cyklistickou unii (UCI) k vytvoření jednoho z nejpropracovanějších antidopingových systémů na světě.
Vedle klasických kontrol vznikl biologický pas sportovce (Athlete Biological Passport). Ten nesleduje pouze přítomnost zakázaných látek, ale dlouhodobý vývoj vybraných biologických ukazatelů. Díky tomu mohou odborníci odhalit neobvyklé změny, které mohou naznačovat použití zakázaných metod, i když samotná látka už při kontrole v organismu prokazatelná není.
Současně se výrazně prodloužila doba uchovávání odebraných vzorků. Modernější laboratorní technologie dnes umožňují znovu analyzovat materiál odebraný před mnoha lety a odhalit látky, které tehdejší metody ještě nedokázaly zachytit.
Proč právě v noci?
Právě noční kontroly vyvolaly během letošní Tour de France největší diskusi.
Jejich smyslem není sportovce zbytečně zatěžovat, ale reagovat na stále sofistikovanější způsoby dopingu.
Jednou z největších výzev současnosti je mikrodávkování. Sportovec může aplikovat velmi malé množství některých zakázaných látek, například erytropoetinu nebo peptidových hormonů, které organismus během několika hodin odbourá. Pokud by kontroly probíhaly pouze ve standardních denních časech, vznikal by prostor, kdy by podobné praktiky bylo mnohem obtížnější odhalit.
Právě proto se Mezinárodní testovací agentura (ITA) ve výjimečných a odůvodněných případech rozhodla provádět kontroly i mezi jedenáctou hodinou večerní a šestou hodinou ranní. Ve Francii navíc takové testování vyžaduje zvláštní souhlas státních orgánů, což potvrzuje jeho mimořádný charakter.
Názory na tento postup se však rozcházejí.
Bývalý profesionální cyklista Jonathan Vaughters, který zažil nejproblematičtější období moderní cyklistiky, noční kontroly jednoznačně podporuje. Podle něj právě možnost nečekaného testování výrazně omezuje prostor pro mikrodávkování a představuje účinný odstrašující prostředek.
Na opačné straně stojí Mezinárodní asociace profesionálních cyklistů (CPA). Ta upozorňuje, že přerušení spánku může negativně ovlivnit regeneraci, soustředění i bezpečnost jezdců během následujících etap. Podle představitelů asociace by bylo vhodnější investovat více prostředků do ještě citlivějších laboratorních metod než do stále většího počtu kontrol.
Budoucnost se možná nebude hledat jen ve zkumavce
Boj proti dopingu se dnes stále více přesouvá také do světa dat.
Vedle biologického pasu se zkoumají nové analytické metody založené na dlouhodobém sledování výkonů sportovců. Mezinárodní testovací agentura již prověřuje možnost využití dat z měřičů výkonu, která by mohla pomoci odhalovat neobvyklé změny výkonnosti.
Vedle tradičních laboratorních metod se testují také nové analytické postupy využívající rozsáhlé soubory dat. Některé projekty počítají i s využitím pokročilých algoritmů při vyhodnocování dlouhodobých trendů. Cílem není nahradit klasické antidopingové kontroly, ale doplnit je o další nástroje, které mohou zvýšit jejich účinnost.
Tour de France 2026 tak nepřinesla pouze další souboj nejlepších cyklistů světa. Připomněla také, že boj proti dopingu zůstává nikdy nekončícím závodem mezi těmi, kteří hledají nové způsoby podvádění, a těmi, kteří je chtějí odhalit.
Cyklistika dnes patří mezi nejpřísněji kontrolované sporty na světě. Přesto zůstává boj proti dopingu nepřetržitým závodem. Každý nový způsob odhalování totiž dříve či později vyvolá hledání nových cest, jak pravidla obejít. Tour de France 2026 tak připomněla, že nejde jen o souboj jezdců na silnici, ale také o nepřetržitý souboj vědy, medicíny a sportovní etiky.
Zdroje:
- BBC Sport – Tour de France 2026: Why anti-doping tests are being carried out at night
- World Anti-Doping Agency (WADA) – Athlete Biological Passport
- International Testing Agency (ITA) – Anti-Doping Programme
- Union Cycliste Internationale (UCI) – Anti-Doping Programme
(buk; foto: AI)





















