Bohumil „Boža“ Rameš patřil k výrazným postavám počátků české a československé cyklistiky. Jeho sportovní kariéra překlenula dvě historické epochy. Na olympijských hrách ve Stockholmu 1912 reprezentoval ještě Čechy v rámci Rakouska-Uherska, o osm let později v Antverpách už nastoupil za nově vzniklé Československo. Dvě olympijské účasti, domácí mistrovské tituly a úspěchy na silnici i dráze z něj udělaly jednoho z nejvýraznějších českých cyklistů své generace.
Rameš se narodil 4. března 1895. Olympedia uvádí jako místo narození Mělník. Pocházel z cyklistické rodiny – závodili také jeho otec a bratr, oba jménem Alois. Sám Bohumil spojil významnou část své kariéry s pražským Athletic Clubem Sparta.
Ve Stockholmu ještě reprezentoval Čechy
Na olympijské hry ve Stockholmu odjížděl Rameš v roce 1912 jako sedmnáctiletý. Čechy tehdy vystupovaly na olympijských hrách s vlastní výpravou, přestože byly součástí Rakouska-Uherska. Pro Rameše to byla první z jeho dvou olympijských účastí.
Olympijský silniční závod se tehdy zásadně lišil od současné podoby. Jel se jako individuální časovka na mimořádně dlouhé trati kolem jezera Mälaren. Rameš dosáhl času 12 hodin 20 minut a 12,2 sekundy a obsadil 63. místo. Z českých cyklistů byl nejlepší. Václav Tintěra skončil 87. a Bohumil Kubrycht 88., zatímco František Kundert a Jan Vokoun závod nedokončili. České družstvo proto nebylo klasifikováno.
Po první světové válce se Rameš na olympijskou scénu vrátil, tentokrát už v dresu samostatného Československa. V Antverpách 1920 obsadil v silničním závodě 40. místo. Společně s Františkem Kundertem, Josefem Procházkou a Ladislavem Janouškem se podílel také na 9. místě československého družstva.
Ramešovy dvě olympijské účasti tak symbolicky propojují český sport před první světovou válkou s první generací sportovců samostatného Československa. V roce 1912 závodil za Čechy, v roce 1920 už za Československo.
Světozor zachytil Rameše na vrcholu kariéry
Mimořádně cenný pohled na jeho tehdejší postavení přináší časopis Světozor z roku 1922. Dobový článek označuje Božu Rameše za „několikanásobného mistra-amateura československé republiky“ a připomíná rozsah jeho dosavadních úspěchů.
Do roku 1922 podle Světozoru získal 39 cen – 19 prvních, 12 druhých, sedm třetích a jednu pátou. V mezinárodních soutěžích zaznamenal dvě vítězství, pět druhých, tři třetí a jedno páté místo. Dobový pramen tak ukazuje, že Rameš nebyl pouze olympionikem, ale závodníkem, který se pravidelně prosazoval v domácí i zahraniční konkurenci.
Jeho všestrannost dokládá také výčet významných vítězství. Světozor připomíná mistrovství Čech do vrchu na trati Zbraslav–Jíloviště, Klimešův závod na 260 kilometrů a závod Praha–Karlovy Vary–Praha. Prosazoval se však také na dráze. Při významných závodech na stadionu na Letné zvítězil podle dobového článku v mistrovství na 1 kilometr a 50 kilometrů a jako člen družstva AC Sparta také v závodě na 10 kilometrů.
Právě rok 1922 patřil k vrcholům Ramešovy kariéry. Olympedia potvrzuje, že získal československý titul v silničním závodě a zároveň vyhrál druhý ročník Praha–Karlovy Vary–Praha.
Více než deset hodin na cestě do Karlových Varů a zpět
Závod Praha–Karlovy Vary–Praha se jel 27. srpna 1922 na trati dlouhé 261,2 kilometru. Rameš zvítězil časem 10 hodin 39 minut a 40 sekund. Druhého Karla Červenku porazil o 7 minut a 24 sekund, třetí V. Rott zaostal o více než 17 minut.
Více než deset a půl hodiny strávených na trati připomíná podmínky, v nichž tehdejší cyklisté závodili. Povrch silnic, konstrukce kol i možnosti občerstvení a technické pomoci byly nesrovnatelné s dnešní profesionální cyklistikou. Úspěch v takovém závodě vyžadoval vedle rychlosti především mimořádnou vytrvalost.
Rameš přitom nebyl pouze specialistou na dlouhé silniční tratě. Dobový Světozor jej představuje jako závodníka schopného vítězit na silnici, na dráze i v jízdě do vrchu. Právě tato všestrannost dobře vysvětluje jeho postavení mezi nejlepšími československými cyklisty počátku dvacátých let.
Jeho sportovní příběh zároveň zachycuje proměnu českého sportu během několika mimořádných let. Jako sedmnáctiletý startoval na olympijských hrách ještě za Čechy v rámci Rakouska-Uherska. Po světové válce se na olympiádu vrátil jako reprezentant Československa a v roce 1922 se stal československým mistrem a vítězem závodu Praha–Karlovy Vary–Praha.
Dobová fotografie a článek ve Světozoru z roku 1922 tak zachycují Božu Rameše právě v období, kdy patřil k nejúspěšnějším československým cyklistům.
Zdroje:
- Světozor, 1922 – dobový profil Boži Rameše a fotografie
- Český olympijský tým – Bohumil Rameš
- Olympedia – Bohumil Rameš
- CyclingRanking – Praha–Karlovy Vary–Praha 1922
(kp; foto: archiv autora)





















