Birmingham ukáže skutečnou sílu české atletiky

Česká atletika veze na ME početný tým. Birmingham ukáže, zda se za šíří nominace skrývá také evropská kvalita a schopnost uspět ve vrcholu sezony.

V Birminghamu začíná mistrovství Evropy v atletice a česká reprezentace na něj přijíždí s početnou výpravou. Samotný počet nominovaných však o skutečné síle české atletiky mnoho neříká. Podstatně zajímavější obrázek vznikne, když vedle sebe položíme kvalifikační požadavky European Athletics, potvrzovací výkony Českého atletického svazu, letošní maxima českých reprezentantů a jejich postavení v evropské konkurenci.

Právě takový pohled ukazuje dvě rozdílné části české výpravy.

Na jedné straně stojí několik atletů, kteří se svými letošními výkony zařadili do absolutní evropské špičky a v Birminghamu mohou pomýšlet na finále a v některých případech také na medaile. Za nimi je podstatně širší skupina reprezentantů, kteří se na mistrovství dostali díky kombinaci evropského kvalifikačního systému a potvrzovacích výkonů stanovených Českým atletickým svazem.

A právě výkony této druhé skupiny mohou hodně napovědět o skutečné šířce současné české atletiky.

Několik Čechů patří podle výkonů k evropské špičce

Z nominačního přehledu výrazně vystupuje skupina atletů, kteří přímé výkonnostní standardy European Athletics nejen splnili, ale v některých případech je výrazně překonali.

Mezi muži je to například výškař Jan Štefela s výkonem 232 centimetrů, koulař Tomáš Staněk s 21,00 metru, oštěpař Jakub Vadlejch s 85,24 metru, kladivář Volodymyr Myslyvčuk s 80,69 metru nebo desetibojař Tomas Järvinen s 8400 body. Přímý evropský standard překonal také půlkař Jakub Dudycha výkonem 1:44,79.

Velmi silná jména nabízí také ženská část reprezentace.

Karolína Maňasová letos zaběhla stovku za 11,01 sekundy. Lurdes Gloria Manuel se na 400 metrů dostala až na 49,37 sekundy, Petra Sičaková hodila oštěpem 60,98 metru a Nikol Tabačková 61,44 metru. Přímý evropský standard podle předloženého přehledu překonaly také půlkařka Pavla Štoudková časem 1:59,72 a maratonkyně Tereza Hrochová výkonem 2:25:58.

Ještě zajímavější je pohled na jejich postavení v sezonních evropských tabulkách uvedené v nominačním přehledu. Štefela a Vadlejch jsou třetí, Maňasová čtvrtá, Järvinen sedmý, Staněk a Myslyvčuk osmí, Sičaková devátá a Tabačková jedenáctá. Manuel patří svým výkonem 49,37 mezi úplnou evropskou špičku.

Samotné sezonní tabulky samozřejmě nejsou předpovědí výsledků mistrovství Evropy. Nerozhodují v nich kvalifikace, taktika, aktuální forma ani schopnost předvést nejlepší výkon právě ve chvíli, kdy jde o postup nebo medaili.

Přesto ukazují něco podstatného. Česká republika neposílá do Birminghamu pouze početnou reprezentaci. V několika disciplínách má závodníky, kteří podle dosažených výkonů patří mezi nejlepší v Evropě.

Za špičkou stojí početná druhá linie

Možná ještě zajímavější je druhá část nominace.

Český atletický svaz totiž v řadě disciplín stanovil potvrzovací výkony mírnější než přímé kvalifikační standardy European Athletics.

Na mužské osmistovce je přímý standard EA 1:44,80, zatímco potvrzovací výkon ČAS činí 1:45,50. V mužské výšce jde o 227 a 224 centimetrů, v tyči o 582 a 560 centimetrů, v oštěpu o 83 a 79 metrů. U ženské čtvrtky je rozdíl 51,20 proti 51,80 sekundy, u výšky 194 proti 190 centimetrům a například u oštěpu 60,80 proti 58,50 metru.

To však neznamená, že český potvrzovací výkon nahrazuje evropskou kvalifikaci.

Atlet se musí na mistrovství Evropy kvalifikovat podle pravidel European Athletics – buď splněním přímého standardu, nebo prostřednictvím kvalifikačního systému a rankingu do stanoveného počtu účastníků. Teprve vedle toho vstupují do hry česká nominační pravidla.

Mírnější potvrzovací výkon ČAS je tedy národním kritériem, které umožňuje nominovat také atleta, jenž nemá přímý evropský limit, ale na šampionát se kvalifikoval prostřednictvím evropského systému.

Dobře je to vidět například u tyčkařů. European Athletics stanovila přímý standard 582 centimetrů, zatímco český potvrzovací výkon činí 560. David Holý má letos 576 centimetrů a Dan Bárta 560.

Podobné je to v desetiboji. Přímý evropský standard činí 8300 bodů, český potvrzovací výkon 8000. Vedle Tomase Järvinena s 8400 body jsou v nominaci Vilém Stráský s 8056 a Ondřej Kopecký s 8079 body.

U žen je tento rozdíl patrný například na 100 metrů překážek. Přímý evropský standard je 12,88 sekundy a potvrzovací výkon ČAS 13,00. Ester Bendová má letos 12,89 a Tereza Elena Šinová 12,92.

Český systém tak v individuálních disciplínách obecně neuzavírá dveře sportovcům, kteří jsou podle pravidel European Athletics způsobilí ke startu prostřednictvím rankingu. Naopak umožňuje využít šíři evropského kvalifikačního systému.

Právě tím se situace liší od debaty kolem štafet, kde může dodatečný požadavek na konkrétní potvrzovací čas působit opačně. Individuální disciplíny a štafety proto není možné hodnotit úplně stejným způsobem.

Medaile nebudou jediným měřítkem

Česká nominace čítá podle předloženého přehledu 52 atletů a atletek včetně členů štafet. U takto početné reprezentace by bylo příliš jednoduché hodnotit celý šampionát pouze podle počtu získaných medailí.

Očekávání nemohou být u všech stejná.

Od atleta, který vstupuje do šampionátu se třetím výkonem evropských tabulek, lze očekávat něco jiného než od závodníka, jehož výchozí postavení se pohybuje kolem třicátého místa.

Pro prvního může být desátá příčka zklamáním. Pro druhého může postup mezi dvanáct nejlepších znamenat mimořádný výsledek.

Právě proto nabízí současná nominace zajímavou možnost, jak české vystoupení po Birminghamu hodnotit přesněji.

Prvním měřítkem budou samozřejmě medaile a finálová umístění. Ta zůstávají na vrcholném šampionátu nejviditelnějším výsledkem.

Druhým může být porovnání výchozího postavení závodníka s jeho konečným umístěním. Pokud někdo přijede jako třicátý v evropské konkurenci a skončí dvanáctý, vypovídá to o jeho vystoupení mnohem více než samotné konstatování, že medaili nezískal.

A třetím měřítkem bude schopnost předvést nejlepší výkon právě na vrcholu sezony. Osobní rekord, sezonní maximum nebo výkon blízko nejlepší letošní hodnoty může ukázat, zda se podařilo správně načasovat formu.

Teprve spojení těchto tří pohledů nabídne přesnější odpověď na otázku, jak silná česká atletika skutečně je.

Nominace do Birminghamu ukazuje model postavený na několika atletech evropské špičky a poměrně široké druhé skupině reprezentantů, kteří se dokázali kvalifikovat prostřednictvím systému European Athletics a současně splnili česká nominační kritéria.

Zda je tato šířka také šířkou výkonnostní, ukáže až samotný šampionát.

Birmingham proto nebude pouze soubojem o evropské medaile. Pro českou atletiku bude také velmi přesným testem toho, kolik závodníků dokáže na nejdůležitější soutěži sezony potvrdit nebo dokonce překonat své postavení v evropské konkurenci.

A právě podle toho bude možné po skončení mistrovství mnohem přesněji říci, kde česká atletika v roce 2026 skutečně stojí.

Zdroje:

(sklen; foto: AI)

Pohyb a zdraví

Portál pohyb a zdraví nabízí články, tipy a inspiraci pro zdravý životní styl, pravidelný pohyb a vyvážené stravování. Objevte doporučení odborníků, zajímavé akce i praktické rady, jak zlepšit kondici, zdraví i celkovou pohodu.