Český univerzitní sport má za sebou další konfrontaci se světovou konkurencí. V indické Bombaji se od 3. do 9. srpna uskutečnilo Akademické mistrovství světa ve squashi 2026. Českou republiku reprezentovala šestice Karolína Šrámková, Tamara Holzbauerová, Tereza Široká, Šimon Rynt, Jáchym Mraček a František Procházka. Vedoucí výpravy a trenérkou byla Olga Kolářová.
Šampionát pořádaný pod hlavičkou Mezinárodní federace univerzitního sportu FISU hostila Somaiya Vidyavihar University. Program byl rozdělen na individuální turnaje mužů a žen a následnou soutěž družstev. Pro české reprezentanty tak znamenal několik dní zápasů proti hráčům z různých částí světa.
Šrámková se prosadila mezi nejlepší osmičku
Nejvýraznějšího českého výsledku v individuální části dosáhla Karolína Šrámková. V ženském turnaji se dostala mezi osm nejlepších hráček a následně bojovala o konečné umístění.
V utkání o sedmé místo porazila Francouzku Karu Lincou 3:2 na sety a akademické mistrovství světa zakončila na sedmé příčce. Pětisetový závěrečný duel zároveň ukázal, jak vyrovnané mohou být zápasy v přední části univerzitního světového turnaje.
Také Tamara Holzbauerová a Tereza Široká získaly možnost poměřit svou výkonnost s mezinárodní konkurencí.
Náročný turnaj absolvovala rovněž mužská část české výpravy. Šimon Rynt, Jáchym Mraček a František Procházka narazili v individuální soutěži na kvalitní soupeře a získali zkušenost se světovým univerzitním squashem, v němž se potkávají různé herní školy i rozdílné způsoby přípravy.
Dva nerozhodné duely rozhodla až pomocná kritéria
Po individuální části pokračovalo mistrovství od 7. do 9. srpna soutěží družstev. Český tým vstoupil do vyřazovací části mezi nasazenými družstvy na pátém až osmém místě a v úvodním kole měl volný los.
Ve čtvrtfinále narazili Češi na domácí Indii a podlehli jí 1:3. Český bod získala Karolína Šrámková, která svůj zápas vyhrála 3:1.
Tím se české družstvo přesunulo do bojů o páté až osmé místo. A právě tam přišla dvě mimořádně vyrovnaná utkání.
Proti Jihoafrické republice vyhrály Tamara Holzbauerová i Karolína Šrámková své zápasy 3:0. Jáchym Mraček a František Procházka naopak svým soupeřům podlehli. Po čtyřech zápasech tak byl stav 2:2.
O vítězi muselo rozhodnout pomocné kritérium. V celkovém počtu získaných bodů byla Jihoafrická republika úspěšnější nejtěsnějším poměrem 62:59.
Češi proto nastoupili proti Polsku v utkání o konečné sedmé místo. Také tento duel skončil po čtyřech zápasech 2:2.
Karolína Šrámková porazila Tolu Otrząskovou 3:1 a Tereza Široká zdolala Julii Patalagovou rovněž 3:1. Šimon Rynt a Jáchym Mraček své zápasy prohráli. Tentokrát rozhodoval počet vyhraných setů, v němž mělo Polsko navrch 8:6.
Česká republika tak obsadila na akademickém mistrovství světa konečné osmé místo.
Výsledek přitom ukazuje, jak malý rozdíl dělil české družstvo od vyššího umístění. Poslední dva týmové duely skončily shodně 2:2 a v obou případech rozhodovala až pomocná kritéria. Proti Jihoafrické republice dokonce pouhé tři míče.
Bombaj nabídla zkušenost se světovou konkurencí
Akademické mistrovství světa má ve sportovním kalendáři specifické postavení. Podmínkou účasti je vazba sportovců na vysokoškolské studium, současně však na kurtech nastupují hráči s vysokou sportovní výkonností.
Právě squash je sportem, v němž má podobná konfrontace značnou hodnotu. Silnou tradici má v Evropě i Asii a jednotlivé země přinášejí rozdílné herní školy. Pro české studenty proto akademické mistrovství není pouze další položkou v soutěžním kalendáři, ale také možností získat zkušenosti, které domácí prostředí nabídnout nemůže.
Česká výprava v Bombaji čítala šest hráčů a nejviditelnějšími výsledky se staly sedmé místo Karolíny Šrámkové v individuální soutěži a osmá příčka českého družstva.
Samotné osmé místo přitom nevystihuje celý průběh týmové soutěže. Češi v posledních dvou duelech neprohráli na počet jednotlivých zápasů. Od lepšího umístění je pokaždé oddělilo až pomocné kritérium.
Bombaj tak českým squashistům přinesla nejen výsledky, ale především několik zápasů na světové univerzitní úrovni. A právě možnost spojovat vysokoškolské studium s podobnou mezinárodní sportovní zkušeností zůstává jedním z hlavních smyslů akademického sportu.
Zdroje:
- World Squash – Oficiální výsledky individuální soutěže akademického MS 2026
- World Squash – Oficiální výsledky týmové soutěže akademického MS 2026
- FISU – Akademické mistrovství světa ve squashi 2026
(sklen; foto: archiv účastníků AMS)





















