Soupeři Infantina už neřeší jen prezidenta. Chtějí změnit FIFA

Krize kolem Infantina vstupuje do nové fáze. UEFA, CONCACAF a AFC připravují vlastní návrh řízení FIFA a otevírají otázku její budoucí podoby.

    Spor, který začal kontroverzním projektem FIFA Forward Enterprise (FFE), už není pouze konfliktem kolem jednoho neuskutečněného obchodního plánu. Opozice proti prezidentovi FIFA Giannimu Infantinovi dosáhla během jeho desetiletého působení v čele světového fotbalu dosud nevídané míry koordinace. A především – nechce už pouze zastavit konkrétní projekt nebo vyměnit prezidenta. Začíná diskutovat o změně samotného systému řízení FIFA.

    Podle informací deníku The Guardian zahájily UEFA, CONCACAF a Asijská fotbalová konfederace (AFC) práce na společném politickém dokumentu, který má nastínit alternativní model fungování světové federace. Tři konfederace požadovaly nezávislé prověření řízení FIFA po pádu projektu FFE. Protože k němu zatím nedošlo, začaly připravovat vlastní návrh.

    To představuje významný posun. Spor už není pouze otázkou, zda Gianni Infantino zůstane prezidentem FIFA. Stále více se týká toho, co má FIFA dělat, kdo má kontrolovat její vedení a jakým způsobem mají být rozdělovány miliardy dolarů, které světový fotbal vytváří.

    Od sporu o FFE k otázce, k čemu FIFA vlastně je

    Projekt FIFA Forward Enterprise měl vytvořit nový rámec pro správu významné části komerčních aktiv FIFA spojených s jejími soutěžemi a otevřít možnost vstupu menšinových soukromých investorů.

    Právě způsob přípravy projektu vyvolal největší odpor. Kritici namítali, že rozhodnutí takového rozsahu vznikalo bez dostatečného zapojení Rady FIFA, národních asociací a dalších významných fotbalových institucí.

    FIFA nakonec projekt stáhla a její vedení následně uznalo chyby v procesu i komunikaci. Spor tím ale neskončil. Naopak otevřel otázku, zda problém nebyl hlubší než jeden nepovedený projekt.

    UEFA, CONCACAF a AFC proto podle Guardianu otevírají téměř základní otázky: Jaká má být přesná role FIFA? Jak má být organizována? Jaké pravomoci má mít její vedení? Jaké kontrolní mechanismy mají existovat? A jak mají být rozdělovány prostředky mezi 211 členských asociací?

    Právě poslední otázka může být politicky nejcitlivější.

    FIFA disponuje rozsáhlými finančními rezervami. Guardian jejich současnou výši odhaduje přibližně na pět miliard dolarů. Podle vlastních finančních pravidel FIFA mají rezervy chránit organizaci před neočekávanými riziky, zejména kvůli její silné závislosti na příjmech z mistrovství světa, a sloužit k plnění statutárních úkolů včetně soutěží a rozvojových programů. Nejde tedy jednoduše o volně použitelnou hotovost.

    Infantino přitom vybudoval značnou část své politické podpory právě prostřednictvím programu FIFA Forward, který výrazně zvýšil finanční transfery národním asociacím.

    Kritici současného systému proto stojí před složitým problémem. Nestačí říci, že chtějí transparentnější FIFA. Pokud chtějí přesvědčit zejména menší asociace v Africe, Asii, Karibiku nebo Oceánii, musí nabídnout model, který jim zachová dostatečné prostředky na rozvoj fotbalu.

    Nová koalice mění rozložení sil

    Ještě důležitější než samotný obsah připravovaného dokumentu může být složení vznikající koalice.

    UEFA má 55 členů, AFC 47 a CONCACAF 41. Dohromady tedy tyto tři konfederace sdružují 143 z 211 členských asociací FIFA.

    To ovšem neznamená, že by měly automaticky 143 hlasů proti Infantinovi. Národní asociace hlasují na Kongresu FIFA samostatně a postoje vedení jednotlivých konfederací se nemusí automaticky promítnout do jejich rozhodování při prezidentské volbě.

    Politický význam spolupráce tří konfederací je přesto značný.

    UEFA byla dlouhodobě hlavním protivníkem některých Infantinových kroků. Samotná Evropa však nemá dost hlasů, aby mohla změnit vedení FIFA. Zapojení CONCACAF a zejména AFC proto vytváří podstatně širší mocenskou základnu.

    Současná krize tak vytvořila mimořádně širokou mezikonfederační opozici, která může nabídnout nejen kritiku současného prezidenta, ale také alternativní program.

    Společné prohlášení tří konfederací ostatně hovořilo o potřebě vedení, které fotbalu slouží, nikoliv se jej snaží ovládat.

    Podobnou myšlenku již dříve veřejně formuloval prezident CONCACAF Victor Montagliani. Ještě v červnu hovořil spíše o možné kandidatuře na prezidenta FIFA až v roce 2031 a zdůrazňoval, že jeho bezprostřední prioritou je obhajoba vedení CONCACAF. Po vypuknutí současné krize jej však Guardian označuje za nejpravděpodobnějšího potenciálního vyzyvatele Infantina už ve volbách v roce 2027.

    Montagliani zatím svou kandidaturu neoznámil.

    Ve hře už nejsou jen prezidentské volby

    Nejzávažnější část současného vývoje spočívá v tom, že připravovaný dokument nemusí sloužit pouze jako program případného protikandidáta.

    Podle Guardianu se v debatách objevuje také možnost, že by mohl posloužit jako základ pro alternativní strukturu světového fotbalu, pokud by se konflikt s vedením FIFA dále vyhrocoval.

    Takový scénář je zatím vzdálený a je třeba s ním zacházet velmi opatrně. Vznik skutečné konkurenční organizace vůči FIFA by byl mimořádně složitý právně, ekonomicky i sportovně.

    Přesto už samotná skutečnost, že se o podobné možnosti diskutuje, ukazuje hloubku současné krize.

    Tři konfederace navíc podle Guardianu zahájily předběžné diskuse o možnosti pořádání vlastních soutěží, pokud by spor s vedením FIFA pokračoval.

    Prvním praktickým testem může být blížící se mistrovství světa žen do 20 let. UEFA nadále trvá na možnosti, že její asociace soutěž bojkotují, pokud FIFA nezajistí nezávislé prověření kauzy FFE a neposkytne právně závazné záruky, že se podobný postup nebude opakovat.

    Pokud by skutečně došlo k neúčasti evropských reprezentací na světovém šampionátu FIFA, konflikt by se poprvé výrazně přenesl z jednacích místností přímo do soutěžního kalendáře.

    A právě tam začíná být spor nebezpečný pro celý fotbal.

    Infantino má stále silné karty

    Bylo by však chybou interpretovat současný vývoj jako předzvěst nevyhnutelného pádu Gianniho Infantina.

    Jeho politická základna zůstává silná především v Africe a v části dalších regionů. Program FIFA Forward přinesl menším federacím prostředky, které by z vlastních komerčních příjmů získávaly jen obtížně.

    Právě v tom spočívá jedna z největších politických předností současného prezidenta.

    Systém jedna asociace, jeden hlas znamená, že fotbalová a ekonomická síla Německa, Anglie, Francie nebo Španělska při prezidentských volbách nepřináší větší hlasovací váhu než členství kterékoliv menší asociace.

    Opozice proto nemůže vyhrát pouze kritikou Infantina.

    Musí přesvědčit menší země, že reforma FIFA nebude znamenat návrat k systému, v němž ekonomicky nejsilnější fotbalové státy získají větší kontrolu nad světovou organizací a menší asociace přijdou o část finančních prostředků.

    To bude pravděpodobně největší politický problém celého reformního projektu.

    Rozhodující spor už není pouze o Infantinovi

    Právě zde se současná krize začíná měnit v něco podstatně významnějšího.

    Otázka už nezní pouze: Má Gianni Infantino zůstat prezidentem FIFA?

    Stále více zní: Jak má být světový fotbal řízen po Infantinovi – a možná i bez ohledu na to, zda ve funkci zůstane?

    Pokud UEFA, CONCACAF a AFC skutečně vytvoří společný návrh reformy, bude muset odpovědět minimálně na tři základní otázky: jak zabránit přílišné koncentraci moci, jak zvýšit transparentnost strategických rozhodnutí a současně jak zachovat solidaritu mezi bohatými a chudšími fotbalovými zeměmi.

    Právě třetí bod může rozhodnout o úspěchu celé iniciativy.

    Současný systém není pro mnoho menších federací atraktivní proto, že by bezvýhradně podporovaly každý krok vedení FIFA. Je pro ně důležitý také proto, že jim přináší konkrétní prostředky na stadiony, tréninková centra, mládežnický fotbal a každodenní fungování asociací.

    Alternativa proto musí nabídnout nejen lepší pravidla, ale také funkční ekonomický model.

    Pokud se to podaří, prezidentské volby FIFA v roce 2027 se mohou změnit z osobního souboje o vedení organizace v první skutečnou debatu o její budoucí podobě za mnoho let.

    Pokud ne, může Gianni Infantino současnou krizi znovu přežít.

    Tentokrát však opozice dosáhla během jeho desetiletého působení v čele FIFA dosud nevídané míry koordinace. A především už nepřemýšlí pouze o tom, kdo má FIFA řídit, ale jak má být FIFA řízena.

    Zdroje:

    (sklen; foto: AI)

    Pohyb a zdraví

    Portál pohyb a zdraví nabízí články, tipy a inspiraci pro zdravý životní styl, pravidelný pohyb a vyvážené stravování. Objevte doporučení odborníků, zajímavé akce i praktické rady, jak zlepšit kondici, zdraví i celkovou pohodu.