Mentální sporty jako skvělý doplněk pro fyzické aktivity


Nejspíš se všichni shodneme na tom, že pravidelná fyzická aktivita je jednou z nejdůležitějších věcí, co pro svoje zdraví můžeme udělat. Zdravotní přínosy z fyzických činností zaznamená každý bez ohledu na věk, pohlaví nebo původ. Patří mezi ně například zlepšení zdraví mozku, hubnutí nebo udržování optimální váhy, posílení kostí a svalů, zdokonalování v provádění každodenních aktivit.

Když se pravidelně věnujeme fyzické aktivitě nebo se na ní teprve chystáme, měli bychom vědět, jaké typy fyzických aktivit existují a jaké nám z nich vyplývají výhody.

Začínat bychom měli, samozřejmě kdo má nějaké zdravotní obtíže, musí se poradit nejdřív se svým lékařem, s aerobními aktivitami. Ty ztěžují dýchání a zrychlují tepovou frekvenci, což zvyšuje kondici plic a srdce. Mezi aerobní aktivity patří chůze, plavání, turistika, nordic walking, cyklistika, spinning, běh na lyžích, rekreační tenis, různé druhy aerobiku nebo tanec.

Tyhle aktivity mají různé stupně intenzity a ideálně bychom je měli mezi sebou střídat. Volnou chůzi nebo plavání proložit intenzivní aerobní aktivitou, jakou je hraní basketbalu, fotbalu nebo běh. Intenzita jednotlivých aktivit se u jednotlivců může lišit na vynaloženém úsilí a samozřejmě na jejich fyzické zdatnosti.

Výše uvedené příklady aerobních aktivit se doporučuje propojit s druhou skupinou cvičení, kdy posilujeme svaly a zvyšujeme svalovou zdatnost a sílu kostí. Tyhle činnost zapojují hlavní svalové skupiny těla a řadíme sem například sedy, dřepy, shyby. Posilující aktivity zvyšují rychlost metabolismu těla, aby mohlo efektivně spalovat kalorie. Silový trénink také zvyšuje nervové funkce, zlepšuje reakční dobu a snižuje riziko nechtěného zranění.

I když je praktikování sportů velice prospěšné pro naši mysl, protože pravidelné cvičení může míž zásadní pozitivní dopad na deprese, úzkost, zmírňuje stres, zlepšuje pameť a pomáhá s kvalitnějším spánkem, ale v kombinaci s duševními sporty může být výsledek ještě lepší. Poker, stejně jako šachy (tahle hra se stává ještě populárnější díky populární sérii Dámský gambit na Netflixu, která dělá ze šachů nejnapínavější sport světa) bridž, sudoku nebo domino se řadí mezi duševní sporty.

Termín duševní sport byl použitý prvně v roce 1997, kdy se v Londýně pořádaly první olympijské hry a od té doby se pořádají každý rok, ne tedy každé čtyři roky jako u klasických olympijských her. Výjimkou byl loňský rok, kdy celé hry proběhly on-line. Stejně jako u fyzických sportů obdrží vítězové na olympiádě zlaté, stříbrné a bronzové medaile.



Duševní sporty jsou podle expertů přínosné v mnoha ohledech, od zlepšování paměti a kognitivních funkcí, zdokonalování kritického myšlení a analytických dovedností. Lidé si praktikováním duševních sportů také zlepšují schopnost rozhodování, vizualizaci, slovní zásobu a posilují trpělivost. Jedná se o skvělou kombinaci učení a zábavy.

Mezi duševní sporty patří kromě těch již zmíněných i některé aktivity, které mohou až překvapit. Například rychločtení. Ano, jedná se o specifické vnímání textu očima a neskutečně rychlému myšlenkovému zpracování, jemuž se říká také racionální čtení. Tahle speciální technika se dá naučit pomocí audio či normálních knížek nebo lze využít software nebo výcvikové kurzy. Nápomocná může být třeba aplikace rozečti.se, co na to jde poměrně zábavnou formou a slibuje až dvojnásobně efektivnější čtení. Náš mozek standardně zpracuje kolem 500 slov za minutu, jestliže jsou vyslovená samostatně. Běžně však čteme kolem 200 slov za jednu minutu. Školení čtenáři však dokážou využít potenciál a přečíst text rychlostí nad 500 slov a tím také šetřit čas ze čtení a učení.

Další zajímavou disciplínou je speedcubing, mnozí z nás si pamatují z dětství Rubikovu kostku. Tahle senzační mechanická hračka vznikla od maďarského profesora Rubika v roce 1974 a dostala se až na olympiádu duševních sportů. Sport zahrnuje řešení různých kombinačních hádanek na čas či za použití co nejmenšího počtu tahů. Kostka může mít několik rozměrů od 2x2x2 až po 10x10x10 a někdy se uvádí i více. Kostka se skládá po slepu, metodou ZZ, která se zaměřuje na vysokou rychlost otáčení kostky nebo se kostka skládá po vrstvách, ta se doporučuje pro začátečníky. Tak co, taky se jdete mrknout do šuplíku, jestli nenajdete svoji starou Rubikovu kostku?


(red,sportovnilisty.cz,foto:CCO)