Infantino ztrácí spojence. Na jeho konec ale hlasy zatím jisté nejsou

Proti šéfovi FIFA stojí tři konfederace. Jejich společný postup ale ještě neznamená, že mají dost hlasů jednotlivých národních svazů.

    Na první pohled vypadá situace Gianniho Infantina téměř beznadějně. Proti prezidentovi FIFA se po fiasku projektu FIFA Forward Enterprise společně postavily UEFA, Asijská fotbalová konfederace AFC a CONCACAF. Dohromady zastupují 136 z 211 členských asociací FIFA a požadují změny v řízení světového fotbalu i nezávislé přezkoumání okolností neúspěšného projektu, který měl přivést soukromý kapitál k části komerčních práv FIFA.

    Matematika by tedy mohla vypadat jednoduše. Pokud tři konfederace reprezentují výraznou většinu členů FIFA, měl by být Infantino politicky poražen.

    Jenže FIFA není parlament konfederací. Každá národní asociace disponuje vlastním hlasem a není povinna hlasovat podle stanoviska svého kontinentálního vedení.

    A právě proto může být mnohem jednodušší vytvořit proti Infantinovi politickou koalici než získat dostatek skutečných hlasů k jeho nahrazení.

    Na papíře má opozice většinu

    Podle odhadu BBC zveřejněného tento týden a převzatého The Sports Examiner bylo 19 asociací potvrzeně na straně Infantina a dalších 54 bylo považováno za jeho pravděpodobné podporovatele. Šestnáct asociací se proti němu postavilo veřejně a dalších 108 bylo řazeno mezi předpokládané odpůrce. Třináct zůstávalo nerozhodnutých.

    Čistě matematicky by takový odhad znamenal 73 hlasů pro Infantina a 124 proti němu.

    Takový výsledek by jeho další zvolení prakticky znemožnil.

    Problém spočívá ve slově „předpokládané“.

    Současný vývoj totiž ukazuje, že mapa konfederací a mapa skutečných hlasů jednotlivých federací nejsou totéž.

    Nejlépe je to vidět v Africe. Africká konfederace CAF Infantina podporuje. Na první pohled by tedy bylo možné připočítat prezidentovi FIFA všech 54 afrických hlasů.

    Reuters ale upozorňuje, že takový výpočet by byl zavádějící. Africké federace v minulosti opakovaně hlasovaly jinak, než doporučovalo vedení CAF, a někteří současní představitelé národních svazů zatím vyčkávají, jak se situace vyvine.

    Stejná nejistota existuje opačným směrem v Asii a Severní a Střední Americe. Ani odpor vedení AFC či CONCACAF automaticky neznamená, že všechny jejich členské federace budou hlasovat proti Infantinovi.

    A situace se mění téměř každý den.

    Nejnověji Nový Zéland 14. srpna stáhl podporu Infantinovu znovuzvolení. Novozélandská federace hovoří o ztrátě důvěry ve vedení FIFA a Oceánská fotbalová konfederace současně podpořila požadavek na nezávislé přezkoumání celé kauzy.

    Odpor tak už není omezen pouze na tři konfederace, které se proti Infantinovi postavily společně.

    Peníze jsou součástí fotbalové politiky

    Právě tady se dostáváme k jednomu z hlavních důvodů, proč je Infantino stále tak obtížně porazitelný.

    Během deseti let v čele FIFA vybudoval prostřednictvím programu FIFA Forward systém rozsáhlého financování národních asociací. Pro řadu menších fotbalových zemí představují peníze FIFA významný zdroj prostředků na infrastrukturu, tréninková centra, mládežnické programy nebo každodenní fungování svazů.

    Pro tyto země proto volba prezidenta FIFA není pouze debatou o transparentnosti a způsobu řízení organizace.

    Je také otázkou dalšího financování jejich vlastního fotbalu.

    To neznamená, že jednotlivé federace podporují Infantina jednoduše proto, že od FIFA dostávají peníze. Rozvojové financování je však významnou součástí vztahu mezi světovou federací a jejími členy a Infantino právě na této politice vybudoval značnou část své globální podpory.

    V posledních dnech je to vidět velmi konkrétně.

    Katar, Egypt, Libanon, Maroko, Súdán a Mauritánie vydaly společné prohlášení na Infantinovu podporu. Čtyři představitelé těchto šesti federací jsou zároveň členy Rady FIFA.

    Na druhé straně přibývají země, které svou dřívější podporu stahují.

    Výsledkem není vznik dvou dokonale oddělených bloků. Naopak. Čím déle krize pokračuje, tím více se ukazuje, že rozhodování bude probíhat na úrovni jednotlivých národních asociací.

    To je pro další vývoj zásadní.

    K vyvolání mimořádného kongresu FIFA by podle stanov byla zapotřebí písemná žádost nejméně pětiny členů, tedy 43 asociací. Samotné svolání kongresu by ale ještě neznamenalo, že opozice má dostatečnou podporu pro další kroky proti prezidentovi.

    Jiná matematika platí pro řádnou prezidentskou volbu v březnu 2027. Pokud proti sobě budou stát dva kandidáti, bude k vítězství při plném počtu 211 hlasujících potřeba 106 hlasů. Pokud by kandidátů bylo více, první kolo vyžaduje dvoutřetinovou většinu. Reuters uvádí při 211 hlasech hranici 141 hlasů.

    Právě proto by bylo pro opozici riskantní předčasně ukazovat svou skutečnou sílu.

    UEFA sama Infantina neporazí

    Evropská konfederace je ekonomicky nejsilnější částí světového fotbalu. Evropské kluby vytvářejí obrovskou část jeho komerční hodnoty, evropské reprezentace patří mezi nejúspěšnější a UEFA disponuje vlastními mimořádně silnými soutěžemi.

    Politicky má však Evropa ve FIFA pouze 55 hlasů.

    Ani naprostá evropská jednota proto na zvolení jiného prezidenta nestačí.

    Právě tím je významné spojení UEFA, AFC a CONCACAF. Jejich společný postup změnil původně především evropský odpor ve skutečně globální konflikt o způsob řízení FIFA.

    Infantino čelí následkům svého návrhu vytvořit nový komerční podnik, který měl podle původního plánu získat 4,2 miliardy dolarů prodejem přibližně pětinového podílu externím investorům. Projekt byl představen bez předchozího souhlasu hlavních konfederací a po jejich prudkém odporu rychle zrušen.

    Opozice ale nyní potřebuje něco víc než společného protivníka.

    Potřebuje nabídnout alternativu.

    Nestačí členským federacím vysvětlit, proč by Infantino neměl pokračovat. Je nutné jim také říci, kdo přijde místo něj, jak bude FIFA řízena a především zda budou pokračovat rozvojové programy, na nichž je část světového fotbalu závislá.

    Proto je důležité, že UEFA, CONCACAF a AFC už podle Guardianu začaly pracovat na vlastním návrhu budoucího uspořádání světového fotbalu.

    Diskutují o samotné roli FIFA, její struktuře, modelu řízení i způsobu rozdělování peněz členským asociacím. Pokud Infantino odmítne změny, dokument by se mohl stát programovým základem jeho protikandidáta v prezidentské volbě.

    To už není pouze odpor proti jednomu prezidentovi.

    Je to pokus nabídnout jiný model FIFA.

    Rozhodující bude kandidát a jednotlivé hlasy

    Prezidentské volby FIFA jsou naplánovány na 17. března 2027 v Maroku a kandidáti se mohou přihlásit do 18. listopadu 2026.

    Infantino navzdory současné krizi stále disponuje rozsáhlou sítí podpory.

    Opozice zatím žádného společného kandidáta nepředstavila.

    Mezi nejčastěji zmiňovanými jmény se objevuje prezident CONCACAF Victor Montagliani, který však dosud kandidaturu neoznámil a dříve zdůrazňoval, že jeho bezprostřední prioritou je další působení v čele severoamerické konfederace.

    Právě osobnost protikandidáta může nakonec rozhodnout více než současná ostrá prohlášení.

    Menší federace totiž budou potřebovat odpověď na jednoduchou otázku: co se pro ně po změně prezidenta FIFA skutečně změní?

    Pokud opozice nabídne pouze kritiku Infantina, současný prezident může značnou část svých tradičních spojenců udržet.

    Pokud však vznikne kandidatura spojená s reformou řízení FIFA a současně se zárukou pokračování rozvojového financování, situace se může změnit velmi rychle.

    Ještě před několika týdny se zdálo, že další Infantinovo zvolení bude téměř formalitou.

    Dnes už to tvrdit nelze.

    Proti prezidentovi stojí tři významné kontinentální konfederace, jednotlivé federace postupně stahují podporu a opozice začíná připravovat alternativní model řízení světového fotbalu. Současně ale Infantino získává nové veřejné deklarace podpory a zejména Afrika zůstává mnohem méně předvídatelná, než by naznačovalo oficiální stanovisko CAF.

    Proto současnou situaci nejlépe nevystihuje tvrzení, že Infantino ztratil většinu.

    Nevíme, zda ji ještě má.

    A pravděpodobně to v tuto chvíli přesně nevědí ani jeho protivníci.

    V tom spočívá skutečný význam současného boje. Prezident FIFA už nemůže automaticky počítat s téměř jednomyslnou podporou, na kterou byl zvyklý. Jeho odpůrci však ještě nedokázali převést politickou sílu několika konfederací do dostatečného počtu jistých hlasů jednotlivých národních svazů.

    Ve FIFA tak začala fáze, v níž nebude rozhodovat, kdo vydá tvrdší prohlášení.

    Rozhodovat bude, kdo dokáže přesvědčit jednotlivé národní asociace, jednu po druhé.

    Zdroje:

    (buk; foto: AI)

    Pohyb a zdraví

    Portál pohyb a zdraví nabízí články, tipy a inspiraci pro zdravý životní styl, pravidelný pohyb a vyvážené stravování. Objevte doporučení odborníků, zajímavé akce i praktické rady, jak zlepšit kondici, zdraví i celkovou pohodu.