Roger Federer získal ocenění, které už nepřidává body do žebříčku ani další trofej do vitríny, ale definitivně potvrzuje jeho místo mezi největšími postavami světového tenisu. V sobotu 29. srpna byl ve 45 letech slavnostně uveden do International Tennis Hall of Fame v americkém Newportu. Ceremoniál byl mimořádně emotivní a Federer během svého projevu několikrát bojoval se slzami. Společně s ním byla v kategorii Contributor uvedena také bývalá tenistka, novinářka a dlouholetá televizní komentátorka Mary Carillo.
Federer označil uvedení do Síně slávy za jednu z největších poct svého života. Současně připomněl, že samotná sláva nikdy nebyla jeho cílem. Mnohem důležitější pro něj bylo strávit život činností, kterou miloval, mezi lidmi se stejným vztahem k tenisu. Právě tím se večer v Newportu lišil od mnoha předchozích okamžiků jeho kariéry. Tentokrát nešlo o vítězství nad soupeřem, ale o bilanci téměř čtvrt století mezi světovou elitou.
Dvacet grandslamů a 310 týdnů na vrcholu
Federerova profesionální kariéra skončila v roce 2022. Za sebou nechal čísla, která výrazně změnila měřítka mužského tenisu. Vyhrál 103 turnajů ATP ve dvouhře, získal 20 grandslamových titulů a strávil 310 týdnů na prvním místě světového žebříčku. Z toho 237 týdnů nepřetržitě, což zůstává rekordem mužského tenisu.
Federer byl zároveň prvním mužem tenisové historie, který dosáhl hranice dvaceti grandslamových titulů. Osmkrát vyhrál Wimbledon, šestkrát Australian Open, pětkrát US Open a v roce 2009 triumfoval také na Roland Garros. Pařížským vítězstvím dokončil kariérní Grand Slam a zařadil se do velmi úzkého okruhu hráčů, kteří dokázali vyhrát všechny čtyři nejvýznamnější turnaje.
Když v roce 2003 získal svůj první Wimbledon, bylo Federerovi 21 let. Následovalo období dominance, během něhož se stal měřítkem pro celou generaci. Jeho rekord dvaceti grandslamových titulů se svého času zdál téměř nedosažitelný. Nakonec jej však překonali oba jeho největší soupeři. Rafael Nadal ukončil kariéru s 22 grandslamovými tituly a Novak Djoković jich získal 24.
Podobný osud měl Federerův rekord v celkovém počtu týdnů na prvním místě světového žebříčku, který později překonal Djoković. Federerovi však zůstal rekordních 237 týdnů v čele bez přerušení. Některé hranice, které Švýcar vytvořil, tedy další generace posunula ještě dál. Jeho historický význam tím ale neklesá. Naopak – právě Federer jako první ukázal, kam až lze v moderním mužském tenisu dojít.
Jeho sportovní životopis navíc nelze zredukovat pouze na grandslamy. Se Stanem Wawrinkou získal na olympijských hrách v Pekingu 2008 zlato ve čtyřhře, o čtyři roky později přidal v Londýně stříbro z olympijské dvouhry. V roce 2014 pak pomohl Švýcarsku k historicky prvnímu vítězství v Davis Cupu.
Federerova éra nebyla jen o grandslamech
Ještě významnější, než jednotlivé statistiky, byl Federerův vliv na podobu mužského profesionálního tenisu. Stal se první dominantní postavou generace, kterou později charakterizovala především rivalita tří mimořádných hráčů. Jeho souboje s Rafaelem Nadalem a následně Novakem Djokovićem vytvořily jednu z nejsilnějších epoch v historii mužského tenisu.
Federer přitom propojil několik tenisových generací. Na začátku kariéry nastupoval proti Andre Agassimu, později soupeřil s Lleytonem Hewittem a Andym Roddickem a následovala dlouhá éra zápasů s Nadalem a Djokovićem. Na nejvyšší úrovni tak vydržel dostatečně dlouho na to, aby se střetl s hvězdami několika různých období.
Jeho význam nebyl pouze výsledkový. Federer pomohl tenisu získat nové publikum a stal se globální sportovní osobností, jejíž popularita výrazně překročila hranice samotného tenisu. Jeho herní styl, dlouhověkost i vystupování vytvořily značku, kterou znali i lidé, kteří profesionální tenis pravidelně nesledovali. ATP při jeho nynějším uvedení do Síně slávy připomněla nejen 103 titulů a 1251 vyhraných zápasů, ale také miliony fanoušků, které během kariéry přitahoval.
Slavnostní večer v Newportu ale nebyl přehlídkou rekordů. Federer se rozhodl svou kariéru připomenout také prostřednictvím mnohem obyčejnějších čísel. S nadsázkou odhadoval, že během kariéry spotřeboval více než 5000 čelenek a přes 7000 párů ponožek. Připomněl přitom, že při zápasech běžně nosil dva páry ponožek přes sebe.
Mnohem emotivnější chvíle přišly, když děkoval lidem, kteří jej během tenisového života provázeli. Především manželce Mirce, která jej při ceremoniálu osobně uvedla. Federer o ní následně řekl, že ho každý den inspiruje, a připomněl její zásadní roli nejen během jeho kariéry, ale především v životě jejich rodiny.
V publiku seděla mimořádná sestava bývalých světových jedniček – Federerův dětský idol Stefan Edberg, John McEnroe, Andy Roddick, Marat Safin, Lleyton Hewitt, Jim Courier a Mats Wilander. Přítomny byly také Billie Jean King a Martina Navrátilová.
Federer se během projevu vracel také k tomu, jak obyčejně jeho cesta začínala. Ve třinácti letech působil jako sběrač míčků na turnaji v rodné Basileji. V Newportu vzpomínal, jak stál u zadní stěny kurtu, podával hráčům míčky a ručníky a z bezprostřední blízkosti sledoval profesionální tenis. O více než tři desetiletí později se sám zařadil mezi legendy, které kdysi jako chlapec obdivoval.
Hráč skončil, Federerův vztah k tenisu nikoli
Uvedení do Síně slávy obvykle působí jako definitivní tečka za kariérou. Federer však v Newportu naznačil něco jiného. Jeho období profesionálního hráče skončilo, nikoliv vztah ke sportu, který určoval velkou část jeho života.
Právě to bylo jednou z nejsilnějších myšlenek jeho projevu. Federer připomněl, že tenis pro něj zůstává místem, kde se protíná jeho rodina, přátelství, minulost i budoucnost. Hráčská kariéra skončila, ale od tenisového prostředí se loučit nechce.
Symbolické pokračování přišlo už o dva dny později. Federer se přesunul z Newportu do New Yorku, kde během US Open převzal oficiální prsten člena International Tennis Hall of Fame. Předala mu jej další členka Síně slávy a trojnásobná vítězka US Open Kim Clijstersová.
Federerova kariéra je tedy uzavřena a její čísla lze počítat, porovnávat a některá z nich budou další hráči překonávat. Osm Wimbledonů, dvacet grandslamů, 103 titulů nebo 310 týdnů na prvním místě však představují jen jednu část jeho odkazu.
Federer patřil ke generaci, která posunula mužský tenis na mimořádnou sportovní i globální úroveň, a současně se stal jednou z tváří, podle nichž si bude celé toto období tenisová historie pamatovat. V Newportu už proto nepřebíral další trofej za vítězství. Převzal potvrzení, že se sám stal součástí historie tohoto sportu.
Zdroje:
- International Tennis Hall of Fame – Federer a Carillo uvedeni do Síně slávy
- International Tennis Hall of Fame – Roger Federer, Class of 2026
- Inside the Games – Federer receives tennis’ highest honour
- ATP Tour – Federerův projev při uvedení do Síně slávy
- ATP Tour – Federer mezi tenisovými legendami
(buk; foto: AI)





















