Pražská Sportovní hala ČSTV zažila 25. září 1975 večer, který měl daleko přesah nad rámec přátelského utkání. Proti sobě nastoupila reprezentace Československa a kanadský klub Winnipeg Jets, tehdy jeden z výrazných týmů soutěže World Hockey Association.
Nešlo jen o výsledek. Šlo o prestiž, o srovnání dvou škol, o odpověď na otázku, zda evropský systém dokáže obstát proti profesionálnímu zámořskému hokeji. Odpověď přišla překvapivě jednoznačně.
Československo zvítězilo 6:1 a před více než čtrnácti tisíci diváky vyslalo jasný signál.
Od vyrovnaného začátku k jednoznačné dominanci
První třetina naznačila, že utkání nebude jednoduché. Winnipeg Jets, zvyklí na tvrdý a přímočarý styl, dokázali držet krok a skóre 1:1 odpovídalo obrazu hry. Československý tým hledal tempo a přesnost.
Jenže od druhé třetiny se karta obrátila.
Domácí reprezentace začala diktovat rytmus. Kombinace, které byly typické pro československou školu, postupně rozebraly obranu soupeře. Přesnost přihrávek, pohyb bez puku a kolektivní pojetí hry začaly převyšovat individuální sílu kanadského celku.
Výsledkem byl jasný rozdíl ve skóre i na ledě.
Ve druhé třetině odskočilo Československo na 4:1 a v závěrečné části přidalo další dvě branky. Winnipeg Jets už nedokázali reagovat.
Síla generace, která patřila ke světové špičce
Na straně Československa nastoupila generace, která v sedmdesátých letech pravidelně patřila mezi nejlepší týmy světa. Hráči jako Jiří Holík nebo Milan Šťastný reprezentovali styl založený na technice, disciplíně a týmové souhře.
Právě tato filozofie se ukázala jako rozhodující.
Zatímco zámořský tým spoléhal na fyzickou hru a individuální průniky, československý celek dokázal soupeře systematicky přehrát. Nešlo o náhodu ani o výkyv formy. Byl to důsledek dlouhodobě budovaného systému.
Střet dvou hokejových světů
Zápasy tohoto typu byly v sedmdesátých letech mimořádně sledované. Neexistovala ještě pravidelná konfrontace NHL a evropských týmů v dnešní podobě. Každý podobný duel proto nesl punc výjimečnosti.
WHA byla tehdy silnou konkurencí NHL a Winnipeg Jets patřili k jejím výrazným klubům. Přesto se ukázalo, že reprezentace Československa dokáže držet krok nejen s národními týmy, ale i s profesionálními kluby.
Výsledek 6:1 nebyl jen výhrou. Byl demonstrací stylu.
Praha jako centrum světového hokeje
Atmosféra v hale byla podle dobových svědectví elektrizující. Diváci sledovali nejen góly, ale i souboj filozofií. Každá kombinace domácích byla odměněna potleskem, každé zastavení soupeře vyvolávalo nadšení.
Praha se na jeden večer stala místem, kde se rozhodovalo o prestiži evropského hokeje.
A Československo obstálo.
Druhý zápas potvrdil trend
O den později došlo na odvetu. Československo zvítězilo znovu, tentokrát 3:1. Série tak jasně ukázala, že první výsledek nebyl náhodný.
Byl to obraz síly týmu, který patřil k absolutní světové elitě.
Dnes může tento zápas působit jako zapomenutá epizoda. Ve skutečnosti šlo o důležitý moment v dějinách hokeje.
Ukázal, že evropský styl založený na systému, technice a kolektivu může být plně konkurenceschopný vůči profesionálním týmům ze zámoří.
A také připomněl, že československý hokej byl v sedmdesátých letech značkou, která budila respekt po celém světě.
Zdroje
(kp, foto: FB Historie sportu na fotografiích)
