Třicet milionů korun proti více než devětadvaceti milionům.
Na první pohled téměř stejná čísla. Jenže první patří Praze s více než 1,4 milionu obyvatel, druhé Ostravě, která má obyvatel přibližně pětkrát méně.
Právě na tento rozdíl upozornil Patrik Nacher (ANO), místopředseda Poslanecké sněmovny, poslanec zvolený v Praze a člen sněmovního Podvýboru pro sport. Ve svém pořadu Dvojí metr věnoval část vysílání právě rozdílnému přístupu Prahy a Ostravy k podpoře sportu.
„Být Pražák, si musím teda posypat popel na hlavu, protože Praha v tomhle celém zaostává,“ uvedl Nacher v pořadu. Následně použil srovnání prostředků na sportovní akce: Praha podle něj vyčlenila 30 milionů korun, Ostrava přes 29 milionů. V přepočtu na obyvatele to podle údajů prezentovaných v pořadu znamená přibližně 21 korun na Pražana proti 103 korunám na Ostravana.
Nacherovo hodnocení je samozřejmě politickým názorem. Samotná čísla ale stojí za pozornost. A oficiální dokumenty obou měst zároveň ukazují, že jejich význam je složitější, než by se z jednoduchého srovnání mohlo zdát.
Třicet milionů není celý pražský sport
Praha totiž nevydává na sport pouze třicet milionů korun. Tato částka se týká jedné konkrétní oblasti – podpory sportovních akcí.
Program podpory sportu a tělovýchovy hlavního města pro rok 2026 pracuje s předpokládaným celkovým objemem 480,25 milionu korun. Z toho 210 milionů připadá na sportovní činnost dětí a mládeže, 110 milionů na provoz a opravy sportovních zařízení, 30 milionů na sportovní akce, pět milionů na sportovní činnost handicapovaných a více než 125 milionů na investice do sportovních zařízení.
Jednoduchý závěr, že Praha dává na sport třicet milionů a Ostrava téměř stejnou částku, by proto byl chybný.
Nacherovo srovnání však otevírá jinou a zajímavější otázku: jakou pozici má sport mezi prioritami města a jak jeho podporu vlastně měřit?
Ostrava pro rok 2026 podpořila 127 projektů v programu tělovýchovy a sportu částkou přesahující 32,5 milionu korun. Dalších více než 29 milionů rozdělila mezi 73 sportovních akcí. Významnou položkou je také podpora velkých ostravských klubů.
Nejde tedy pouze o to, kdo vydává více peněz. Podstatné je, na co je města používají a jakou roli sportu ve svém rozvoji přisuzují.
Ostrava používá sport také jako nástroj rozvoje města
Ostravský přístup je dobře vidět na kombinaci několika různých vrstev sportu.
Město podporuje každodenní činnost klubů a práci s mládeží, ale zároveň výrazné sportovní události. Zlatá tretra, Czech Indoor Gala nebo mezinárodní turnaj v plážovém volejbalu přivádějí do Ostravy sportovce, diváky i mediální pozornost. Pro rok 2026 město mezi podporovanými akcemi uvádí například také mistrovství Evropy v požárním sportu nebo evropský šampionát softbalistek do 22 let.
Současně investuje do infrastruktury. Rozpočet Ostravy na rok 2026 počítá například s přípravou multifunkční sportovní haly v ulici U Stadiónu, osvětlením městského stadionu, rekonstrukcí krytého sportoviště v Ostravě-Dubině a přípravou projektu Nové Bazaly.
Vzniká tak poměrně čitelný model.
Sport je prostředkem pro práci s dětmi, podporou tradičních klubů, součástí volného času obyvatel, ale také způsobem, jak město prezentovat navenek.
Pro Ostravu má takový přístup svoji logiku. Město, které se dlouhodobě proměňuje z někdejšího průmyslového centra, může prostřednictvím kultury, univerzit a sportu posilovat svou atraktivitu a vytvářet novou identitu.
Praha řeší téměř opačný problém.
Nemusí přemýšlet především o tom, jak přilákat další obyvatele. Musí zvládnout město, které dál roste.
Praha potřebuje sport dostat dovnitř rostoucího města
Právě zde se debata o penězích potkává s otázkou, která je pro budoucnost Prahy možná ještě důležitější než samotná výše sportovních dotací.
Na území metropole vznikají nebo se připravují celé nové čtvrti. Bubny-Zátory, Smíchov City, Rohan City, okolí Nákladového nádraží Žižkov nebo Nové Dvory postupně přivedou do dnes transformovaných území desetitisíce nových obyvatel.
U bytové výstavby lze poměrně přesně spočítat počet budoucích obyvatel. U škol lze odhadnout potřebný počet míst pro děti.
Sportovní infrastruktura se ale tak jednoduše počítat nedá.
Existence sportovní haly na mapě ještě neznamená, že v ní zbývají tréninkové hodiny pro další družstvo florbalistů. Bazén v sousedství nemusí mít volné dráhy pro nový plavecký oddíl. Fotbalové hřiště může existovat několik set metrů od nové čtvrti, ale každý všední den odpoledne může být plně obsazené.
Rozhodující proto není pouze počet sportovišť.
Rozhodující je jejich skutečně dostupná kapacita.
Praha sama ve svém programu podpory sportu odkazuje na Plán rozvoje sportu a sportovních zařízení v hlavním městě Praze 2021–2032, který má právě rozvoj sportu a infrastruktury strategicky řešit.
A právě zde může být hlavní úkol příštích let.
Praha nemusí kopírovat Ostravu. Podmínky obou měst jsou příliš rozdílné. Potřebuje však propojit bytovou výstavbu, školy a sportovní infrastrukturu tak, aby spolu s počtem obyvatel rostla také možnost pravidelně sportovat.
Jednou z cest jsou školní sportoviště. Tělocvična nebo hala může dopoledne sloužit výuce, odpoledne sportovním klubům a večer veřejnosti. V metropoli s drahými pozemky může právě víceúčelové využívání infrastruktury představovat jedno z nejefektivnějších řešení.
Praha ostatně v roce 2026 vyčlenila dalších 15 milionů korun na program, který má umožnit zapojení kvalifikovaných trenérů a jejich asistentů do výuky tělesné výchovy na základních školách. I to ukazuje, že propojení školy a sportu může mít více podob.
Dvě města, dvě sportovní strategie
Nacherovo srovnání 30 milionů v Praze s více než 29 miliony v Ostravě je tedy zajímavým výchozím bodem, nikoliv konečnou odpovědí.
Ukazuje překvapivý rozdíl v podpoře sportovních akcí vzhledem k velikosti obou měst. Nevypovídá však samo o sobě o celkových výdajích na sport.
Teprve širší pohled ukazuje dva odlišné modely.
Ostrava používá sport jako jeden z nástrojů své identity a rozvoje. Praha bude stále více potřebovat sport jako součást základní infrastruktury rostoucího města.
Právě druhá otázka může být pro hlavní město v příštích desetiletích zásadní.
Pokud dnes vznikají celé nové čtvrti, nestačí počítat byty, školní místa, dopravní kapacitu nebo hektary zeleně. Stejně důležitá může být otázka, kolik nových obyvatel bude chtít pravidelně sportovat a kde pro ně vznikne odpovídající prostor.
Sportovní politika města se totiž nakonec nepozná jen podle toho, kolik velkých akcí dokáže přivést a zaplatit.
Pozná se také podle toho, zda dítě, které se s rodiči nastěhuje do nové čtvrti, najde poblíž domova místo, kde může začít pravidelně sportovat.
Zdroje:
- Hlavní město Praha – Program podpory sportu a tělovýchovy pro rok 2026
- Hlavní město Praha – Sport a tělovýchova
- Ostrava – Město významně podpoří sport i v roce 2026
- Ostrava – Rozpočet města na rok 2026
- Poslanecká sněmovna – Patrik Nacher
- Citace Patrika Nachera pocházejí z pořadu Dvojí metr, z přepisu podcastu poskytnutého redakci.
(sklen; foto: AI)





















