Antidoping po Miláně ukázal, že samotný počet testů už nestačí

WADA zveřejnila nezávislé hodnocení antidopingu na zimních hrách 2026. Přes tři tisíce vzorků ukazují, jak se systém kontroly proměňuje.

    Když během zimních olympijských her Milano Cortina 2026 odebral dopingový komisař sportovci vzorek krve nebo moči, samotnou kontrolou celý proces zdaleka nekončil. Vzorek musel být správně označen, zabezpečen, dopraven do laboratoře, analyzován a případný nález zpracován podle přesně stanovených pravidel. Vedle toho existují terapeutické výjimky, biologické pasy, cílené kontroly a možnost uchovávat vzorky pro budoucí analýzu.

    Právě celý tento řetězec nyní podrobila Světová antidopingová agentura WADA nezávislému hodnocení prostřednictvím svého programu Independent Observer. Zprávu k olympijským hrám Milano Cortina 2026 zveřejnila 19. srpna. Pozorovatelé nehodnotili pouze množství odebraných vzorků, ale fungování celého systému od plánování testů přes výběr sportovců až po přepravu vzorků, terapeutické výjimky a řízení výsledků.

    Kontrola začíná dávno před olympiádou

    Antidopingový program zimních olympijských her v Itálii neřídil přímo Mezinárodní olympijský výbor. MOV tuto odpovědnost delegoval na International Testing Agency, která program zajišťovala ve spolupráci s organizačním výborem Milano Cortina 2026 a NADO Italia. ITA zajišťuje nezávislý antidopingový program olympijských her jménem MOV od roku 2018.

    Jedním z nejzajímavějších údajů přitom není počet testů provedených během samotné olympiády. V šesti měsících před otevřením olympijských vesnic bylo alespoň jednou testováno 92 procent sportovců, kteří se následně her zúčastnili. V předolympijské fázi bylo provedeno více než 7 100 dopingových kontrol u více než 2 900 sportovců, přičemž zvláštní pozornost byla věnována rizikovějším disciplínám.

    Tento údaj dobře ukazuje proměnu filozofie moderního antidopingu. Kontrola po závodě zůstává jeho nejviditelnější součástí, ale možná ještě důležitější je období, kdy se sportovec na vrcholnou soutěž připravuje.

    Některé zakázané látky nebo metody totiž mohou sloužit k ovlivnění tréninkového procesu a budování výkonnosti týdny či měsíce před hlavním závodem. Pokud by antidoping začínal až otevřením olympijské vesnice, přicházel by v některých případech příliš pozdě.

    Přes tři tisíce vzorků během her

    Od otevření olympijských vesnic 30. ledna do závěrečného ceremoniálu 22. února odebrala ITA celkem 3 053 vzorků od 1 848 sportovců. Kontrolováno tak bylo 63,4 procenta všech účastníků a testování se týkalo sportovců ze všech zúčastněných národních olympijských výborů.

    Z celkového počtu připadlo 2 180 vzorků na moč, 768 na krev a 105 na metodu suché krevní kapky DBS. Polovina vzorků pocházela ze soutěžního a polovina z mimosoutěžního testování. Mezi nejvíce kontrolované sporty patřily lední hokej, běh na lyžích, biatlon, rychlobruslení a alpské lyžování.

    Nešlo však jednoduše o rovnoměrné rozdělení kontrol mezi jednotlivé disciplíny. Strategie ITA vycházela z hodnocení rizik. Brala v úvahu fyziologické charakteristiky sportu, údaje o jednotlivých sportovcích, rizikové faktory spojené s jednotlivými zeměmi i informace získané z vyšetřování a důvěrných podnětů.

    Právě zde leží jedna z nejdůležitějších změn. Úspěšnost antidopingového systému už nelze měřit pouze počtem odebraných vzorků. Stále důležitější je, koho, kdy a proč systém testuje.

    WADA kontrolovala také ty, kteří kontrolují

    Program Independent Observer přidává do systému další úroveň nezávislé kontroly. Pozorovatelé WADA byli přítomni přímo během her a mohli upozorňovat na problémy už v jejich průběhu. Následná zpráva pak poskytuje podrobnější hodnocení celého programu a doporučení pro další velké sportovní akce.

    Je to důležitý princip. Antidopingový systém nemůže svou důvěryhodnost stavět pouze na tvrzení, že dodržuje vlastní pravidla. Potřebuje také mechanismus, který prověřuje samotné kontrolní postupy.

    Milano Cortina představovala mimořádně náročné prostředí. Soutěže nebyly soustředěny do jediného města, ale rozloženy mezi několik geograficky vzdálených oblastí severní Itálie. ITA proto musela koordinovat odběry, dopravu vzorků i personál napříč jednotlivými dějišti. Na místě působilo přibližně 150 mezinárodních dopingových komisařů společně se stovkami dalších pracovníků.

    Vzorky byly analyzovány v antidopingové laboratoři v Římě akreditované WADA.

    Vzorek může promluvit ještě v roce 2036

    Možná nejzajímavější část dnešního antidopingu ale začíná až poté, co olympijské hry skončí.

    Vzorky odebrané během Milano Cortina mohou být uchovávány až deset let v centralizovaném dlouhodobém úložišti ITA. Pokud se objeví nové analytické metody umožňující zjistit látku nebo postup, který v době původní analýzy nebylo možné spolehlivě odhalit, může být vybraný vzorek znovu analyzován.

    Vzorek odebraný v únoru 2026 tak může teoreticky sehrát roli ještě v roce 2036.

    Tím se výrazně mění kalkulace člověka, který by chtěl doping použít. Nestačí počítat pouze s možnostmi současných laboratoří. Je třeba počítat také s tím, že vzorek zůstane uložen a analytická technologie se mezitím může výrazně posunout.

    Dlouhodobé uchovávání vzorků tak dává antidopingu možnost využít budoucí analytický pokrok i proti metodám, které v době odběru nebylo možné spolehlivě odhalit.

    Antidoping už není jen laboratoř

    Zpráva z Milano Cortina ukazuje, jak daleko se boj proti dopingu vzdálil jednoduché představě sportovce, který po závodě odevzdá vzorek a čeká na výsledek.

    Dnešní systém začíná měsíce před soutěží. Pracuje s analýzou rizik, cíleným testováním a informacemi z vyšetřování. Využívá různé druhy vzorků, kontroluje celý řetězec jejich pohybu a nakonec je může uložit na dobu, během níž se zásadně změní možnosti laboratorní analýzy.

    Milano Cortina 2026 nabízí názorný příklad této proměny: přes 7 100 kontrol v předolympijském období, 92 procent budoucích účastníků prověřených alespoň jednou ještě před hrami a dalších 3 053 vzorků odebraných během olympijského období.

    Samotná čísla ale nejsou konečným měřítkem úspěchu.

    Nejdůležitější otázkou moderního antidopingu už není, kolik testů dokáže provést. Rozhodující je, zda dokáže správného sportovce otestovat ve správném okamžiku a správným způsobem – a zda bude jeho vzorek schopen poskytnout odpověď nejen dnes, ale případně i za deset let.

    Zdroje:

    (sklen; foto: AI)

    Pohyb a zdraví

    Portál pohyb a zdraví nabízí články, tipy a inspiraci pro zdravý životní styl, pravidelný pohyb a vyvážené stravování. Objevte doporučení odborníků, zajímavé akce i praktické rady, jak zlepšit kondici, zdraví i celkovou pohodu.