Zimní olympijské hry ve francouzských Alpách v roce 2030 se pomalu mění v jeden z nejdiskutovanějších organizačních projektů posledních let. Přestože do zahájení her zbývají ještě čtyři roky, začíná být stále zřejmější, že pořadatelé budou muset kvůli nedostatku infrastruktury a financí sáhnout k mimořádným řešením. Nejvýraznějším symbolem této situace se nyní stává rychlobruslení. Disciplína, která tradičně patří k největším magnetům zimních her, by se totiž mohla přesunout z Francie až do nizozemského Heerenveenu, tedy přibližně o 1200 kilometrů severněji.

Podle informací serveru Inside The Games vstoupil organizační výbor Alps 2030 do exkluzivních jednání s legendárním stadionem Thialf. Definitivní potvrzení se očekává do konce června, kdy má být zveřejněna kompletní mapa olympijských sportovišť. Pokud bude dohoda uzavřena, půjde o mimořádně symbolický okamžik nejen pro Nizozemsko, ale i pro celé olympijské hnutí.

Rychlobruslení totiž patří v Nizozemsku téměř k národnímu náboženství. Tamní fanoušci pravidelně plní haly, televizní sledovanost dosahuje mimořádných čísel a nizozemští závodníci dominují světovým šampionátům i olympijským hrám už několik desetiletí. Stadion Thialf v Heerenveenu je považován za „srdce světového rychlobruslení“ a jeho renomé dalece přesahuje Evropu.

Francouzská olympiáda pod tlakem reality

Projekt Alps 2030 byl od počátku prezentován jako moderní a ekologicky odpovědná olympiáda. Francie se snažila zdůrazňovat udržitelnost, využití existujících sportovišť a omezení nákladných investic do nových areálů. Jenže právě tato filozofie nyní naráží na praktické limity.

Francie totiž nemá odpovídající rychlobruslařský ovál světové úrovně. Vybudovat zcela nový stadion jen kvůli jedné olympiádě by znamenalo obrovské finanční náklady i politické riziko. Organizátoři proto začali hledat alternativní řešení v zahraničí.

Ve hře byly dvě varianty. První představoval nizozemský Thialf. Druhou možností byl italský Lingotto Oval v Turíně, který hostil rychlobruslení během olympijských her v roce 2006. Přestože italská varianta nabízela zkušenost s olympijským provozem a geograficky byla Francii bližší, podle všeho nakonec převážila nizozemská nabídka.

Důvodů je několik. Především prestiž a sportovní význam Heerenveenu. Organizátoři si dobře uvědomují, že atmosféra nizozemských rychlobruslařských závodů je prakticky nenapodobitelná. Vyprodané tribuny, hluboká tradice a obrovský zájem veřejnosti by mohly vytvořit jednu z nejsilnějších kulis celých her.

Dalším faktorem je skutečnost, že Itálie bude hostit už olympiádu Milano Cortina 2026. Někteří členové organizačního výboru údajně zastávali názor, že by olympijské sporty měly dostat příležitost i do zemí, které nejsou tradičními pořadateli her. Přesto zatím neexistuje oficiální potvrzení, že právě tento argument rozhodl.

Situace kolem Alps 2030 navíc dlouhé měsíce působila velmi chaoticky. Projekt neměl stabilní vedení, chyběl výkonný ředitel a francouzská média upozorňovala na značné organizační problémy. Až nedávné jmenování Vincenta Robertiho výkonným ředitelem přineslo určité uklidnění.

Francouzský prezident Emmanuel Macron mezitím veřejně upozornil, že času rychle ubývá. Organizační výbor musí během několika týdnů definitivně uzavřít podobu sportovišť i finančních dohod.

Thialf jako symbol světového rychlobruslení

Stadion Thialf Stadium není obyčejnou sportovní halou. Ve světě rychlobruslení má téměř mytický status. Krytá aréna byla otevřena v roce 1986, přičemž venkovní závody se zde konaly už od sedmdesátých let. Kapacita přes 12 tisíc diváků vytváří během velkých závodů mimořádnou atmosféru.

Právě zde padla řada světových rekordů a právě zde vyrůstaly generace nizozemských olympijských šampionů. Mezinárodní bruslařská unie ISU uznala stadion v roce 2019 jako centrum excelence pro vrcholový sport.

Nizozemsko je dnes absolutní velmocí rychlobruslení. Na olympijských hrách pravidelně sbírá medaile v mužských i ženských disciplínách a domácí popularita sportu nemá ve světě obdoby. Závody Světového poháru v Heerenveenu často připomínají spíše fotbalové utkání než klasickou zimní disciplínu.

Přesun olympijského turnaje do Nizozemska by tak mohl paradoxně zvýšit atraktivitu samotné soutěže. Pro televizní společnosti i sponzory by šlo o velmi silný produkt.

Na druhé straně však sílí kritika další geografické roztříštěnosti olympijských her. Moderní olympiády už dávno nejsou soustředěny do jediného regionu. Sportovci často cestují stovky kilometrů mezi dějišti jednotlivých disciplín a organizátoři stále častěji využívají infrastrukturu sousedních států.

Právě Alps 2030 mohou tento trend posunout ještě dál. Pokud se rychlobruslení skutečně přesune do Heerenveenu, půjde o jeden z nejvýraznějších přeshraničních přesunů v novodobé historii zimních her.

Olympiáda budoucnosti nebo rozpad tradičního modelu?

Celá situace otevírá mnohem širší debatu o budoucnosti olympijských her. Mezinárodní olympijský výbor se už několik let snaží přesvědčit veřejnost, že gigantické sportovní akce lze pořádat levněji, ekologičtěji a udržitelněji. Jenže právě hledání úspor nyní vede k modelu, kdy se jednotlivé disciplíny přesouvají napříč Evropou.

Pro jedny jde o pragmatické a moderní řešení. Pro druhé o důkaz, že tradiční koncept olympiády přestává být ekonomicky zvládnutelný.

Rychlobruslení v Nizozemsku by každopádně představovalo mimořádný historický moment. Nizozemsko dosud nikdy nehostilo olympijské soutěže zimních her, přestože právě v tomto sportu patří mezi největší mocnosti světa. Naposledy země organizovala olympijské hry už v roce 1928 během letní olympiády v Amsterdamu.

Organizátoři Alps 2030 nyní stojí před zásadním rozhodnutím. Buď zůstanou u tradiční představy olympijských her soustředěných do jedné země a jednoho regionu, nebo definitivně otevřou dveře nové éře nadnárodních olympiád.

A právě rychlobruslení může být prvním velkým symbolem této změny.

Zdroje:

• Inside The Games – Alps 2030’s skating arena could shift 1,200 km north
• Thialf Heerenveen Official Website
• International Skating Union
• Olympics – French Alps 2030

(sklen)