Zápas je individuální silový sport, který patří snad k nejstarším sportům na světě vůbec. Doklady o něm se dají nalézt v nejstarších vykopávkách na světě, které pocházejí z doby asi 2700 let p.n.l. Od roku 708 p.n.l. byl zápas součástí řeckých Olympijských her. Jeho forma ani pravidla se navíc po celou dobu jeho existence příliš neměnila. Cílem vždy bylo buď vytlačit soupěře z ringu nebo jej donutit dotknout se země jinou částí těla než nohou.
Nejčastěji mluvíme o zápase ve volném stylu nebo o zápase řecko-římském, i když původní forma zápasu ve starém Řecku nebo Římě měla poněkud odlišná pravidla, která odpovídala spíše volnému stylu. V obou disciplínách totiž záleží především na způsobu uchopení soupeře za účelem jeho přemožení.
Zápas, stejně jako jiné silové a bojové sporty býval ponejvíce součástí vojenského výcviku, byl to tedy sport ryze mužský. Dával možnost vyniknout síle a obratnosti a navíc imponoval svalnatými postavami. Stejně jako střelba nebo šerm či jízda na koni patřil k oblíbeným sportům šlechty.
Nová pravidla zápasu vznikla ve Francii na konci 19. století a postupně se začala připouštět i možnost účasti žen, i když olympijským sportem pro ženy je zápas teprve od roku 2004.
Do Čech se zápas jako sportovní disciplína dostal až v roce 1847, do té doby byl znám pouze z představení potulných cirkusů, kterým siláci v zápasech vydělávali peníze. Právě oni jsou důkazem, jak moc záleží na správných chvatech, protože cirkusoví zápasníci hravě poráželi i velké siláky z řad netrénovaného obecenstva. Věnoval se mu i zakladatel Sokola dr.Miroslav Tyrš, ale Sokolové si tuto disciplínu příliš neoblíbili a tak byla brzy zakázána. Teprve v roce 1918 byl založen Československý svaz těžké atletiky a po sametové revoluci vznikl samostatný Svaz zápasu České republiky.
Foto © Depositphotos.com/Aptyp_koK
