Koloběžkka je fenomén, který s námi jde od ranného dětsví. Už nejmenší děti dostávají koloběžku jako první mobilní hračku, na které se učí držet rovnováhu, odrážet se a také se na ní poprvé seznamují s dopravními předpisy. Je to hračka bezpečná, protože dítě se na ní málokdy zraní a kdykoliv z ní může seskočit, pokud se objeví nějaký problém. Vyrábějí se v různých variantách od dřevěných až po kovové, s brzdami, světly nebo zvonky či docela jednoduché.
V poslední době se hojně objevují starší děti nebo teenegeři na lehkých kovových koloběžkách, na kterých se dá dělat doslova akrobacie. Dětstvím ale používání koloběžky zdaleka nekončí. Je to také hojně využívané tréninkové nářadí například pro běžkaře, kteří v létě nemají možnost trénovat na sněhu. Pohyb na koloběžce je totiž tomu na běžkách hodně blízký. A tak potkáváme celé skupiny sportovců s koloběžkami na silnicích, jak zdolávají členitý terén a pokud narazí na nepřekonatelnou překážku, jednoduše vezmou koloběžku do ruky nebo na záda a problematický kus cesty projdou pěšky. I to je výhoda koloběžky.
Právě proto ji mají rádi i turisté na delší pěší výlety, které tak nemusí poctivě vyšlapat, ale mohou si ulevit jízdou s kopce nebo po rovině a víc toho tak i stihnou projít. Od koloběžky se pak začaly odvíjet i další podobné jednoduché dopravní prostředky, které jsme dnes už běžně zvyklí vídat na ulicích. Koloběžka nás prostě bude ještě dlouho provázet životem, protože nápad s dvěma kolečky spojenými prkýnkem, který stál na začátku byl skutečně super.
Foto © Depositphotos.com/monkeybusiness
