![[ title]](https://www.sportovnilisty.cz/img/_antialias__antialias_b48d59c6-7e2e-46d8-92dc-22c9dced7f8a_dd9034b47ce2a7986127ffdef2f2931b_345d8795276a8fa528282beb147c8ca2.jpg)
Narodil se v Krakově, kde jeho otec sloužil u armády, vyrůstal v Praze. Jako sedmnáctiletý vstoupil do atletického oddílu SK Slavia Praha a hned svůj první závod ve skoku do výšky vyhrál výkonem 165 cm. V první světové válce byl těžce raněn, díky cvičení jógy se ale dokázal vrátit ke sportu. Na mistrovství Československa mužů a žen v atletice vyhrál dvanáctkrát běh na 110 metrů překážek, čtyřikrát trojskok, po jednom titulu získal v dálce a výšce. Osobní rekordy měl 15,2 na 110 m překážek, 672 cm v dálce a 185 cm ve výšce.[1] V překážkovém sprintu reprezentoval Československo na Letních olympijských hrách 1924 a Letních olympijských hrách 1928, v obou případech vypadl v semifinále.[2] Pracoval jako účetní, věnoval se také šachu, softbalu, hudbě i výtvarnému umění. Po ukončení závodnické kariéry se stal trenérem.
V roce 1952 založil sportovní školu atletické mládeže v Rudé hvězdě Praha, kde vychoval mnoho úspěšných závodníků. Využíval různé novátorské metody, například pro oštěpaře vymyslel trubku navlečenou na ukotveném laně, díky níž mohli nacvičovat optimální úhel hodu.
Zasadil se o výstavbu první a dosud jediné pražské atletické haly v Bubenči, která po něm dostala jméno Hala Otakara Jandery a byla mu před ní odhalena pamětní deska. Po jeho smrti se udělovala zasloužilým trenérům mládeže Cena Otakara Jandery.
![](/repository/images/jandera_O_JANDERA_26.2.1953_001.jpg)
11. prosince 1953 mu byl mezi prvními deseti udělen čestný titul Zasloužilý pracovník v tělesné výchově a sportu.
(kp,sportovnilisty.cz, foto: FB – Historie sportu na fotografiích)