Při zvuku tohoto názvu sportu nám v hlavě zazní typické údery pálek narážejících na malé bílé míčky. Dva nebo čtyři lidé stojí na opačné straně velkého zeleného stolu a míček poskakuje sem a tam - pig-pong.
Zdálo by se, že stolní tenis, který vypadá jako zmenšenina tenisu, který tak dobře známe z televizních přenosů a ve kterém se ne každému, kdo se to pokouší podaří vyniknout, není tak náročným sportem a hraje se nejčastěji rekreačně. To by ale byla chyba.
Stolní tenis k nám přišel v 19. století z Číny a dodnes v něm Číňané také vynikají. Dokud se ve sportu používalo primitivní vybavení z nevypočitatelných materiálů, byl ping-pong zábavou, teprve nové materiály, které umožnily kontrolovat pohyb míčků z něj udělal regulérní sportovní odvětví.
Napomohly tomu i malé nároky na prostor, snadné přemisťování a nenáročné vybavení. Stůl se dal umístit do haly či do hospodského sálu, stejně jako do školní tělocvičny či třídy.
Velmi brzy se v něm začaly pořádat mezinárodní soutěže a sport získával na popularitě stále víc. Dodnes je vyhledávaným rekreačním sportem a jedním z významných prostředků k udržování a zlepšováníckkondice a také ke shazování nadbytečných kil.
