Olympijské a paralympijské hry v Paříži v roce 2024 byly podle francouzského účetního dvora Cour des comptes bezpochyby organizačním i sportovním úspěchem, přinesly rekordní návštěvnost a vzbudily silnou globální pozornost. Přesto jejich ekonomické výsledky zůstávají mnohem skromnější, než se od podobně velké akce očekávalo. Nejnovější zpráva této instituce, zveřejněná v září 2025, vyčísluje celkové veřejné náklady na pořádání her na přibližně 6,6 miliardy eur. Oproti červnovému odhadu 5,9 miliardy jde o navýšení a částka je také výrazně vyšší než původní plán z roku 2023, kdy se hovořilo o 2,44 miliardy eur.
Rozložení výdajů ukazuje, že více než tři miliardy eur připadly na organizační náklady. Největší část z nich tvořila bezpečnost s hodnotou 1,44 miliardy eur, která zahrnovala policejní a vojenské nasazení, kybernetickou ochranu a monitorovací systémy. Další významnou položkou byly infrastrukturní investice v hodnotě zhruba 3,6 miliardy eur, mezi něž patřila přestavba sportovišť, dopravní úpravy i projekty spojené s kvalitou vody v Seině. V této řece se odehrávaly soutěže v triatlonu a plavání na otevřené vodě, a právě náklady na její úpravy zůstávají nejasné, protože odhady se pohybují mezi 200 miliony a jednou miliardou eur. Účetní dvůr je proto zatím nezačlenil do konečné bilance.
Prezident účetního dvora Pierre Moscovici zdůraznil, že hry nepřekročily rozpočet a lze je považovat za organizačně zvládnutý projekt. Veřejnost olympiádu vnímala jako kulturní a sportovní vrchol roku, Paříž se prezentovala jako otevřené a schopné město. Pokud se ale podíváme na čistě ekonomické výsledky, hodnotitelé hovoří o skromném dopadu. Přínos her k hospodářskému růstu se podle dostupných dat odhaduje na pouhých 0,07procentního bodu HDP, což představuje asi 1,9 miliardy eur. Tento efekt se navíc projevil jen krátkodobě a v dlouhodobém horizontu zůstává nejistý.
Organizační výbor her a někteří představitelé francouzského sportu kritizují výsledky tím, že účetní dvůr do bilance započítal také investice, které podle jejich názoru nebyly výhradně olympijské. Nová předsedkyně Francouzského olympijského výboru Amélie Oudéa-Castéra označila zprávu za příliš rozsáhlou a upozornila, že spojuje rozdílné druhy výdajů bez odpovídajícího kontextu. Účetní dvůr se brání s tím, že jeho metodika zahrnuje všechny veřejné rozpočty od státních po regionální a obecní, což podle něj poskytuje nejtransparentnější obraz o skutečných nákladech.
Paralelně byla představena i parlamentní zpráva poslance Benjamina Dirxe, která odhaduje přímé výdaje státu na 3,67 miliardy eur. Tento rozdíl vychází z užší metodiky, protože parlamentní dokument nezahrnuje financování z regionálních a městských zdrojů. Podle této zprávy byly nejvyšší položkou opět výdaje na bezpečnost, které dosáhly 1,69 miliardy eur, což je dokonce o něco více, než uvádí účetní dvůr.
Zahraniční odborníci připomínají, že ekonomický přínos olympiád bývá často přeceňován a Paříž v tomto směru není výjimkou. Studie Mezinárodního olympijského výboru sice zaznamenala zvýšené výdaje turistů v hodnotě několika miliard eur a pozitivní mediální obraz města, ale tyto efekty bývají obtížně měřitelné a dlouhodobě nejisté. Vysoké náklady na infrastrukturu a bezpečnost přitom zůstávají v rozpočtech ještě řadu let po skončení her.
Olympiáda v Paříži 2024 tak zůstane v paměti jako úspěšná sportovní a organizační událost, která prokázala schopnost Francie zvládnout obrovský logistický a bezpečnostní projekt. Z ekonomického hlediska se však ukazuje, že přínos je omezený a prakticky se vyčerpal během jediného roku. Pro budoucí pořadatele to představuje důležité varování, protože olympijské hry sice mohou posílit prestiž státu a nabídnout nezapomenutelný kulturní okamžik, ale dlouhodobý ekonomický zisk je třeba posuzovat s mnohem větší opatrností.
Seznam zdrojů:
(sklen, sportovnilisty.cz)
