Na Mezinárodním festivalu alpinismu převzal Jaroš jako první Čech Pražský kříšťálový cepín 2014. Předcházela tomu omluva moderátora Štěpána Škorpila za sportovní novináře, kteří Jarošův výkon ohodnotili jen jedenáctým místem v anketě Sportovec roku.
Přednáška slavného horolezce měla velký úspěch. Radek Jaroš posluchače seznámil se všemi výstupy na osmitisícovky včetně těch neúspěšných.
Cesta na poslední nezdolanou osmitisícovou horu s nejkratších názvem z těch všech K2, se stala událostí roku. Ne však pro sportovce za rok 2014 v anketě hodnotící novináře, kteří Radkovi Jarošovi přidělili jen tolik bodů, jež stačily na jedenácté místo.
Moderátor festivalového programu za velkého potlesku posluchačů přednášky Radka Jaroše se horolezci omluvil za své kolegy, kteří Jarošovo jméno při vyplňování ankety v prvním kole nezatrhli.
Radek Jaroš převzal pražský kříšťálový cepín 2014
Co dodat.
Výsledky ankety, ve kterém členové Klubu sportovních novinářů hodnotí nejlepší české sportovce roku, vyjdou ze součtu hlasování jednotlivých žurnalistů, publicistů, fotografů.
Je pravda , že mnozí z hlasujících sledují jen určité druhy sportů a o ostatních vědí jen tolik, co široká veřejnost. Je docela možné, že někdo z hlasujících ani neví, kdo je Radek Jaroš natož, aby mohl hodnotit jeho sportovní výkon završený výstupem na K2.
Sportovní medaile a poháry za prvenství nejde vážit, natož stanovit pořadí mezi mistry světa a olympijskými vítězkami. Sportovní novináři mohou jen sečíst hlasy o těch ostatních, kteří se uvolili volit.
Proč ta omluva ze strany Štěpána Škorpila, který patří mezi ty žurnalisty, kteří o Radkovi Jarošovi ví něco víc, než že vylezl na K2?
Omluva zazněla správně na místě, kde seděli lidé, kteří o horolezectví vědí hodně a pro které je Radek příkladem, vzorem a jedničkou.
Navíc u sportovce Radka Jaroše najdeme vše, co má uvítat každý sportovní žurnalista. Emoce, příběhy a data v podobě číslic, která všechna důležitá tvoří čtyři cifry začínají osmičkou.
Jednu momentku při sledování horolezcovo vyprávění o výstupu na K2 by měly zaregistrovat i státní instituce, které rozhodují o financích vkládaných do propagace České republiky ve světě.
Čeští horolezci na vrchol vynesli českou státní vlajku, s kterou se po zdolání hory vyfotografovali.
Všimněte si, že přihlášení sportovců se státní vlajkou v ruce k zemi svých předků není ve sportu zcela běžné. Nebo jste snad viděli s vlajkou vítěze na konci tenisových turnajů jednotlivců a deblů nebo borce v cíli cyklistických etapových závodů s účastí mezinárodních stájí, jak se nechají vyfotografovat s vlajkou v ruce? Uvidíte to možná, ale jen ojediněle.
V poslední době se hovoří o investování státu do sportu. Málo se zdůrazňuje, že i ta vlajka opakovaně vynesená do výšky nad osm tisích metrů, má svoji vysokou cenu nejenom pro vysokohorské vlajkonoše. Je to propagace České republiky. Propagace značky země sportovců
(ps,Sportovnílisty.cz, Foto: Petr Skála)
