Lukostřelba patří historicky mezi nejstarší lidské činnosti. Tichá střelná zbraň, která má kořeny daleko v prehistorii lidstva nezmizela ani teď, v dnešní moderní době.
Jistě, stále ještě žijí zapomenuté či přežívající společenství, jejichž existence závisí na luku a šípu, ale u nás se lukostřelba stala sportem, který stále vyhledává hodně lidí. Mimochodem, tak, jako u nás je národním sportem hokej nebo fotbal, v budhistickém Bhútánu je to právě lukostřelba.
Luky nám ovšem už neslouží k lovu a obživě, ale ke sportu. Sportovní luky současnosti ty dřívější ovšem připomínají už jen náznakem. Vidíme-li toto složité sportovní náčiní, máme pocit, že má něco společného s třetí dimenzí. Už jen materiály, ze kterých se luky vyrábějí tak, aby byly lehké, pružné a vyvážené, dále zaměřování, způsob střelby, technické prvky - to vše dělá z lukostřelby fyzicky, ekonomicky i technicky náročný sport, který není určen pro každého. Přesnost, se kterou se soutěžící trefují do terčů je ohromující a často uvažujeme, jak by v dnešní době moderní loukostřelby obstál Robin Hood. Ostatně toto srovnání by bylo jistě velmi zajímavé, škoda jen, že soutěž mezi lukostřelci současnosti a minulosti už nemůžeme uspořádat. Kdo by asi zvítězil? Vyrovnala by se obratnost a zručnost technice?
Foto © Depositphotos.com/ oneinamillion
