Světové velehory se pyšní celkem čtrnácti vrcholy, které měří více než osm tisíc metrů. Tyto majestátní vládci světa byly po dlouhá léta výzvou pro ty, které potřeba adrenalinu lákala stále výš a výš. Nakonec si troufli i na tyto horské velikány. Postupně zdolávali jeden za druhým a před padesáti lety se jim podařilo pokořit ten poslední, který ještě vzdoroval. Paradoxně to byl ten nejnižší z nich, Šiša Pangma, která měří 8027 metrů. Byl dobyt 2. května 1964.
Na zdolávání osmitisícovek se podíleli také Čechoslováci, v červenci 1971 stanuli na vrcholu Nanga Parbatu jako první Slováci Ivan Fiala a Michal Orolin. Byla to jejich první osmitisícovka. Hory se však lidem nevzdávaly snadno a s dobýváním osmitisícovek je spojeno mnoho jmen statečných lidí, kteří za svoji touhu stanout na jejich vrcholu zaplatili životem. Jsou mezi nimi i jména Čechů a Slováků.
Ti, kteří osmitisícové vrcholy dobyli jako první se nesmazatelně zapsali do dějin horolezectví. A ten, který jako první zdolal všechny nejvyšší vrcholy světa, italský horolezec Reinhold Messner, se stal horolezeckou legendou. Postupně na jeho metu dosáhlo třicet dalších úspěšných horolezců a v současnosti se o dosažení tohoto rekordu pokouší český horolezec Radek Jaroš, na kterého čeká už poslední vrchol, K2.
O osmitisícovkách se nedá nikdy říci, že by bylo možné dobývat je postupně a ve stejném pořadí. Záleží na mnoha okolnostech, které jsou podmínkou úspěšného výstupu a tam, kde uspěl jeden se může pro druhého objevit nepřekonatelná překážka. Hory jsou zrádné, nevyzpytatelné ale své dobyvatele i přesto pořád vábí.
Foto © Depositphotos.com/rcaucino
