Některých věcí se pokrok ani nedotkne. Naši pradědečkové, dědečkové i otcové chodívali v neděli odpoledne do blízké hospody na kuželky. Dali si k tomu pivo, popovídali si a odreagovali se od běžných denních starostí, zatímco jejich drahé polovičky u kafíčka probíraly života běh s přítelkyněmi.
Hrát kuželky bylo ale rozhodně zdravější. Za jedno odpoledne stávené v kuželníku si procvičíte svaly i klouby rukou i nohou, rozhýbete páteř, zbystříte postřeh a rovnováhu a dokonce můžete zjistit, jestli se vám nehorší zrak. I když se to nezdá, kuželky jsou mnohostranný a prospěšný sport. Dalším pozitivem je, že jej mohou provozovat všechny generace a zvláště důležitá je aktivizace seniorů.
Tento sport se zachoval dodnes, i přesto, že jako houby po dešti rostou bowlingové dráhy, které mají s kuželkami mnoho společného. Kuželky ale přece jen nejsou tak náročné na fyzičku. Koule jsou lehčí, dráha kratší, mají charakter spíše zábavy než vrcholového sportu.
Je to ostatně vidět na tom, že kuželky bývají nainstalovány i v rekreačních areálech a dokonce se s nimi setkáváme na dětských hřištích, kde je koule upevněna na laně nebo řetěze a kuželky jsou postaveny do čtverce pod stojanem. Děti si s nimi ale hrají mnohem méně, než doprovázející otcové a když usnou, u kuželek se baví celé party dospělých.
Foto © Depositphotos.com/ kjpargeter
