Kolik metrů měří střecha Evropy? Výšku 4805,6 metrů Mont Blancu pomáhali měřit i sportovci

Mont Blanc považovaný za střechu Evropy je opět středem zájmu médií. Na jeho vrcholku totiž byla   tento čtvrtek 5. října 2023 ve výšce 4805,6 metrů nad mořem oznámená právě ta jeho nová  ultramoderní technikou změřená výška. Lidé  se  snažili už před několika stoletími znát jeho přesnou výšku .

Poprvé podle dochovaných dokumentů to bylo již v roce  1685, kdy na břehu Ženevského jezera bratři matematici Jean-Christophe a Nicolas Fatio  nainstalovali své měřicí přístroje: vertikální čtvrtkruh, horizontální půlkruh a také astronomické kvadranty a pomocí jednoduchého trigonometrického výpočtu, ke kterému musíme znát  úhel pohledu mezi vrcholem a vodorovnou rovinou a z toho se odhadne výška nejvyšší bodu vrcholu, který bratři nazvali „prokletá hora“.

Výšku  Mont Blancu určili  na 3900 metrů nad Ženevským jezerem, kterou sami odhadli ovšem chybně  na nadmořskou výšku 830 metrů.  První oficiální měření Mont-Blancu   tedy mělo výšku 4730 metrů.

O tři století později, v roce 2023, vědci určili vrchol střechy západní Evropy ve výšce 4805,6 metrů nad mořem. Údaj, který  byl oznámen  5. října 2023, oproti předchozímu měření pro rok 2021 je o 2,22 metru nižší.


  Jak říkám...



„Vzali jsme přístroje GPS, které jsme umístili na vrcholku, abychom zachytili co nejvíce satelitních signálů, ať už jde o čínské Beidou, evropské Galileo nebo o Američany, kteří  nám posílají polohu v reálném čase svými atomovými hodinami,“ vysvětlil  zeměměřič Denis Borrel, který letos vedl tým pověřený měřením v roce 2023.

Vědci zůstali na summitu téměř tři hodiny,  ale nasadili pro měření i další techniku, zejména dron, který byl při letošním měření nasazený poprvé, aby pomocí fotogrammetrie byly získány  snímky pro 3D modelování ultrapřesného summitu.

Ale pokud se nyní výška vrcholu Mont Blancu upřesňuje  na centimetry, jeho výška se po dlouhou dobu předtím určovala pomocí mnohem přibližnějších technik. Po měření bratří Fatioů byl v následném období  vyrobený zcela nový přístroj, barometr, který umožnil  měření nadmořské výšky pomocí změn  atmosférického tlaku sledovaných na rtuťovém sloupci.

K provedení tohoto měření bylo  však třeba dojít na vrchol, a tak  ženevský učenec Horace Bénédict de Saussure na konci 18. století slíboval  odměnu každému, kdo na vrchol najde s barometrem v batohu cestu. V roce 1786 podepsal doktor Michel Paccard v doprovodu chamonixského rolníka Jacquese Balmata první dobytí hory. Saussure pak sám na horu vystoupil o rok později a změřil výšku v hodnotě 4775 metrů.

Tak začaly  „křižácké výpravy s barometrem“, které  zaměstnaly desítky horolezců a vědců.  

S měření se stal sport. Mnoho horolezců, zejména Angličanů, totiž spěchalo  do hor s cílem, že si strčí do tašky barometr, aby ospravedlnili svůj výstup na nejvyšší vrchol kontinentu.  Později se však od barometrického měření přešlo k původní triangulaci a do hor se vrátila nová vylepšená metoda zvaná trigonometrická nivelace s novým, mnohem přesnějším měřícím přístrojem teodolitem. 

V devatenáctém  století totiž začala Francie  velmi přesně mapovat své území. Zapojili se do toho topografičtí důstojníci, kteří vyhotovili  první armádní mapy. V této etapě po několika měřeních stanovil nadmořskou  výšku nejvyššího vrcholu Evropy  kapitán Mieulet, který ji zveřejnil po připojení Savojska k Francii v roce 1860, na decimetry  na 4809,9 metrů. Nadmořská výška zaokrouhlena na 4810 metrů byla  pak takto  zaznamenána na mapách Geografické služby ozbrojených sil, které předcházely mapám National Geographic Institute (IGN).

O několik let později bratři Vallotové, topografové a civilní horolezci, odhadli nadmořskou výšku na hodnotu  4807 metrů.


Zásluhou  vědeckého přístupu k měření  bratranců Vallotových, kterými  byla historie měření podrobně popsána, se tak nadmořská výška 4807 metrů se stala oficiální i pro generace školáků až   do konce dvacátého století,  aniž by byla zpochybněna.

Jelikož s rozmachem letectví mezi válkami  byla zeměměřiči pro podobná měření výšek stále častěji více využívána fotogrammetrická metoda, vědci ji začali rovněž  využívat i v pro měření střechy Evropy, ale fotografie pořízené tehdejšími zařízeními neumožnily dosáhnout přesnost přesahující jeden metr. Nové výpočty proto tehdy nezpochybnily  velmi přesné měření bratří Vallotů.

V současné době  se měření prováděné s přesností na centimetry liší jen v závislosti na roce, kdy bylo měření prováděno. A tak od roku 2004 přesně známe pomocí radarových měření skalnatý vrchol Mont-Blanc, který se ve skutečnosti nachází zhruba 28 metrů pod ledovcovým vrcholem. Ovšem,  vrstva ledu a sněhu se může v závislosti na počasí změnit i o několik metrů.   

  Jak říkám...



„Svou roli mohou hrát srážky a horko v létě, ale ve skutečnosti je vrchol v zimě erodován hlavně větrem,“ vysvětlil  pro deník Figaro specialista,   prezident komory expertů Haute-Savoie Jean des Garets.

Měření v roce 2021 se satelitními anténami se ujali odborní geodeti Haute-Savoie.  Ti zjistili, že mezi měřením provedeným na jaře 2021 a měřením na konci léta 2021 se výška vrcholu lišila  až o dva metry. V posledních letech výška vrcholu kolísala směrem dolů. Za dvacet let je tedy údaj zjistěný v roce 2023 nejnižší. Vědci však nedělají z toho všeho zásadní  rozhodnutí.

"Je obtížné spojit tuto fluktuaci s globálním oteplováním, není dost dat, aby mohli vědci dělat unáhlené závěry.  Mont Blanc by mohl být za dva roky klidně i vyšší," píše se v závěru článku, který vyšel ve francouzském  deníku Figaro.

A teď marně přemýšlíte, proč se tato zpráva ocitla na sportovním webu  SportovniListy.cz.  Nebylo to omylem, neboť pro letošním měření výšky střechy Evropy asistovali i sportovci vedle horolezců letos třeba i biatlonisté. Kdo by se nechtěl na měření střechy Evropy podílet, když je to událoste, které se říká nic proti ničemu. 





Líbil se vám článek? Máte k němu nějakou připomínku nebo zajímá vás diskuse k němu? Více na facebookovém profilu webu SportovníListy.cz 
zde.




(Petr Skála pro SportovniListy.cz s využitím zprávy na lefigaro.fr, foto: lefigaro.fr)

Hadamczik chce novou hokejovou halu

26.5.2024 09:00:00

Česko žije poslední týdny hokejem, a to se ani hokejový svaz nemusel namáhat s větší reklamní kampaní, pokud tedy nebudeme počítat desítky milionů poslaných do profesionálních klubů pod rouškou ma...