Je květen a to býval měsíc, na který se pečlivě připravovali cyklisté ponejvíce ze zemí socialistického tábora. V tomto měsíci se jezdil tradiční velký cyklistický Závod míru na trase Praha-Berlín – Varšava. Jednalo se o největší amatérskou cyklistickou akci v období po 2. světové válce, která se ve Východní Evropě jezdila. Poprvé se jel závod roku 1948, zatím pouze na trase Varšava – Praha. Organizátory závodu byly komunistické deníky a cyklistické svazy Československa a Polska.
V roce 1952 se připojila také Německé demokratická republika, trasa se prodloužila a jako jedno z cílových měst, která se každoročně střídala, přibyl Berlín. Později se mezi organizátory objevil také bývalý Sovětský svaz.
Závod se jezdil každoročně jako symbol spojení východních zemí a nebyl zrušen ani po havarii v Černobylu, kdy došlo k ohrožení účastníků radioaktivním spadem. Po roce 1989 docházelo k postupnému útlumu těchto sportovních aktivit a v roce 1993 se už závod jel jen v Česku. Přestával o něj být zájem a došly také finance, které byly potřeba na jeho organizaci. Velká sláva Závodu míru skončila v roce 2007.
Pokud se na Závod míru nedíváme přes tmavé brýle politiky, byla to jedna z nejmasovějších, nejprestižnějších a nejsledovanějších cyklistických akcí a jeho vítězové dosahovali špičkových výkonů. I když se Závod míru dnes již stal jen retrovzpomínkou, pro pamětníky, kterých, bohužel, stále ubývá je to nezapomenutelný zážitek, který stále patří do čestné síně sportovní slávy.
Foto © Depositphotos.com/yyyahuuu
