Je dobře sportovat až do úplného vyčerpání?

Tuto otázku si asi položili všichni, kdo se ocitli jako diváci u cíle vytrvaleckého běhu na Hrách Commonwealthu. Běžkyně z Namibie, vytrvalostní rekordmanka Beata Naigambová startovala v maratónu a zřejmě své síly přecenila. 

 

Těsně před cílem už bylo vidět, že vlastně neběží, ale že se pohybuje z posledních sil, motá se a nohy jí podklesávají. Sice se kousek před cílem  ještě naposledy vzchopila k posledním pár krokům, které ji přenesly přes cílovou čáru, ale pak se zhroutila a bylo nutno přivolat záchranku, která ji odvezla do nemocnice. Beata Naigambová se umístila celkově na jedenáctém místě.

 

Maratón je opravdu vyčerpávající disciplína a hodně také záleží na podmínkách, ve kterých se běží, hlavně teplotě a vlhkosti vzduchu.  Naigambové se to přitom nestalo poprvé, i když pokaždé v jiných podmínkách. Před osmi lety v Melbourne, kde se dá přepokládat teplo a vlhko  učinila podobnou zkušenost jako letos v chladném Skotsku, takže v jejím případě možná jde o vyčerpanost z přecenění vlastních sil. Otázkou zůstává, zda dobré umístění ve sportovní disciplíně stojí za celkový kolaps vyčerpaného organismu.

 

Foto © Depositphotos.com/ Maridav