Zeptejte se kohokoli, zda je pověrčivý, skoro každý vám řekne, že ne. Přesto přeposíláme maily, které nám mají přinést štětí, zdraví nebo peníze a říkáme si “co kdyb y“.
Sbíráme kamínky pro štěstí a v kapse nosíme talismany. Nejinak je tomu i u sportovců, kteří to dělají také a před důležitými soutěžemi dokonce dodržují určité rituály, které se neodváží porušit. Vzpomeňme jen třeba na knírek naší zlaté medailistky Evy Samkové. A stejkné je to se všemi ostatními sporty.
Hráči bowlingu, pokud chtějí pokračovat ve vítězné sérii, musí přijít vždy ve stejném oblečení.
Důležitá pravidla pro podporu vítězství dodržují tvrdí chlapi – hokejisté. V šatně se nikdy nesmí říci slovo vyloučení, hokejky nesmí nikdo položit křížem a před zápasem se musí klepnout do brankářovy holeně.
Fotbalistům zase přináší štěstí dvouciferné číslo na dresu, které musí mít hráč po celou svou kariéru stejné. Nesmí je změnit ani při přechodu do jiného týmu. Jak to asi probíhá, když jeho číslo už tam někdo má?
Tenisté zase nesmí při podání držet v ruce víc než dva míčky a před změnou strany procházejí kolem vnější strany tenisového kurtu, zatímco golfoví hráči musí mít v kapse pár mincí a štěstí jim nosí jen míčky s číslem menším než 4.
Ať už tato kouzla přinesou štěstí nebo ne, stejně se je nikdo neodváží porušit. Co kdyby?
Foto © Depositphotos.com/ .shock
