Nejen my, ale dokonce i Světová zdravotnická organizace si stěžuje, že děti mají čím dál méně pohybu, že máme čím dál více obézních dětí s nulovými pohybovými návyky.Je to alarmující zjištění. Přitom pohyb je pro děti druhou přirozeností. Vždyť kdo by měl více a radostněji běhat, skákat, lézt a honit se, kopat balonem nebo dělat kotrmelce než právě děti, které jsou pružné a plné energie. Chyba tedy nebude v nich, ale v nás, dospělých, kteří je k těmto aktivitám dostatečně nevedem, naopak jim někdy bráníme.
Ještě před pár lety byla samozřejmé, že děti, sotva přišly ze školy vyrazily ven mezi partu kamarádů, mezi kterými měli pohybu dost a dost. Doba a životní styl se ale změnil a s jeho změnou chybí pohyb nejen dětem, ale i dospělým. Ubývá rodin, ve kterých se dospělí věnují sportu, není čas na nedělní pěší výlety, dospělí si s dětmi méně hrají. Komerce, obavy ze ztráty zaměstnání, honba za kariérou, penězi. Rodina zůstává kdesi v pozadí a my raději dítěti koupíme drahou hračku nebo počítač, než bychom si s ním šli na zahradu kopat balonem nebo hrát na schovávanou. Organizované aktivity, na které jsme dítě přihlásili v domnění, že mu pohyb zajistí je nemusí bavit a tak se jim snaží vyhnout a my to často ani nepozorujeme.
Chceme-li, aby naše děti měly dostatek pohybu a dobrý základ pro své budoucí zdraví, nezbývá nic jiného, než se jim začít více věnovat a do jejich pohybových aktivit se zapojit. Určitě to prospěje nejen dětem, ale i nám a našim rodinným vztahům.
Foto © Depositphotos.com/pressmaster
